Fantazie

Edukatívny (vzdelávací, náučný) Disney film je možné počúvať a pozerať aj ako doklad toho, odkiaľ a kam sa uberá animovaný film v komerčnej podobe. Dnes by niečo takéto nebolo možné - po prepočítaní hrabivých rúk ekonómov, očakávajúcich okamžitý zisk. Napriek vysokým ambíciám to však na jednotku nie je. Napríklad. Ružovučko načančaný príbeh poletujúcich anjelikov a Pegasov aj v svojich najdramatickejších polohách dramatickosťou nepredbehol drámu pri otváraní nového vrecúška s rôznofarebnými mäkkými želé cukríkmi. Takže, myslelo sa na vzdelanie a zároveň trošku aj nato, aby bolo miestami podané v tých mäkkučkých pastelovo ukľudňujúcich Disneyho farbách, veľkých okáľoch a ladne sa prehýbajúcich oválnych kriviek všetkých tvorov, nežne klipkajúcich veľkými mihalnicami. (16.11.2015)

Tak take nieco som doteraz este nevidela, teda aspon nie vo forme celovecerneho filmu. Je to uplne originalny napad a odvazny experiment. Muselo to stat tolko namahy tak dokonale zosuladit obraz a zvuk. Neviem si predstavit, ze by v dnesnej dobe toto deti vydrzali pozerat v kine cele dve hodiny. Nie som si presne ista pre aky vek je Fantasia urcena, ja som to dnes pozerala so svojim 4rocnym chlapcekom. Chcel film o Mickey Mouseovi, tak som mu zapla Fantasiu, ja sama som to videla az dnes prvykrat. Vedela som, ze to nie je typicky Disney film, ale myslela som si, ze ten Micky tam dostane viac priestoru. Ak by dostal viac priestoru, zaujal by aj mensie deti. Moj maly hrdina to cudujsasvete dopozeral cele s jednou prestavkou, pacili sa mu najma dinosaury, ale nakoniec plakal, ze tam nebola Minnie a ostatni Mickyho kamarati. Ja ako dospely divak, ocenujem samozrejme hudbu a aj samotnu krasnu a farebnu animaciu. Lenze z nejakeho dovodu ma to bavilo cim dalej tym menej. Najprv som bola prekvapena, potom nadsena, tie abstraktne obrazy na zaciatku boli uplne super, ale tiez sa mi velmi pacili Luskacikove farbenie listia, prechod z leta do jesene a z jesene do zimy, to bolo uzasne, nadherne, wow!!! Potom tie dinosaury ma nebavili. Tak som bola zase prekvapena pestrofarebnymi obrazmi jednorozcov a celou tou farebnou sceneriou, duha bola velmi zaujimavo urobena a prekvapili ma aj tie skoro nahe "zienky". Film bol az velmi dlhy, keby napriklad Popoluska mala dve hodiny, nevadilo by mi to, ale pri Fantasii som sa uz ku koncu mala problem sustredit. Ked hrosice a slony predvadzali balet, uz som to akosi nevnimala, uz som sa nudila a to uplne nakoniec ma uz nebavilo, aj ked Ave Mariu mam rada, ale uz mi bolo dlho. A tak vlastne ani neviem, ako mam tento umelecky pocin ohodnotit. Urcite to je umenie, urcite to je krasne, napadite, originalne, ale zial nebavila som sa od zaciatku do konca, film si nedokazal udrzat moju pozornost a nepohladil po dusi az tak ako tie Disneyovky s pribehom...70%. (16.05.2020)

Dvě hodiny je moc. A film dojíždí na roztříštěnost, což je mimořádně častý problém povídkových celků. Máme tu zkrátka přehlídku různých žánrů (z nichž některé nudí tu dětské publikum, jindy zas náročné dospělé) spojenou velmi chatrným tématem a působivými hranými předěly. Nicméně přes všechny výtky jsou to vizuální orgie a je zde hromada neskutečně působivých momentů. V kině to muselo působit naprosto magicky. (01.03.2018)

Základní linkou Fantazie je osm melodií velkých mistrů klasického světa hudby: nejdřív vyslechneme Toccatu a D moll (J. S. Bach), poté nastoupí suita z Louskáčka (P. I. Čajkovskij), tu vystřídá melodie Paula Dukase Čarodějův Učeň (The Sorcerer´s Apprentice), inspirována Goetheovou stejnomenou poemou z roku 1797. Následuje má nejoblíbenější pasáž Svěcení jara (Igor Stravinskij) a originálně pojatá přestávka (Meet the Introduction), v níž si pod vedením klarinetisty užijeme krátký jam session. Poté patří prostor van Beethovenově Šesté symfonii, zvané ¨Pastorální¨, pak nám ve čtyřdílném Tanci hodin (Dance of The Hours) skladatel A. Ponchielli představí postupně Ráno, Odpoledne, Večer a Noc. Závěr patří Lysé hoře (M. P. Musorgskij) a Schubertově Ave Marii. Celé dílo uvádí a postupně komentuje Ceremoniář, jehož úlohy se zhostil hudební kritik a skladatel Deems Taylor, ovšem neméně důležitou osobností je dirigent Leopold Stokowski, věhlasný britský dirigent s polskými kořeny. Nahrávání hudby ve Philadelphia Academy of Music trvalo sedm měsíců, přesněji 42 pracovních dnů. Ona délka měla svůj důvod, protože Walter Disney chtěl uvést ve filmu zcela nový způsob hudebního zpracování. Orchestr snímalo 33 mikrofonů na 8 oddělených zvukových kanálů. (08.10.2014)

Hm, pěkné obrázky. Ale dívat se na to dvě hodiny? Sorry jako! (pozdější dodatek bez emocí: Jako jo, chápu, že na svou dobu to bylo přelomové dílo. Fúze s hudbou a animací je nádherná, hlavně na začátku. A příběh s Myšákem se mi líbil. Čtyřicet minut tohohle audiovizuálního porna by ale klidně stačilo. Poslední dva příběhy byly už čirým utrpením. (28.09.2019)