Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Sňatek princezny Verunky (Eliška Jansová) má zachránit království zchudlé kvůli bláznivým nápadům svého panovníka (Boleslav Polívka). A nápadníků má hned několik! Básník Alexandr Alexandrovič (Martin Myšička), ze kterého by i Puškin bledl závistí, dvouhlavý baron, vojevůdce a hudební skladatel v jednom Wajsman (Jaroslav Plesl), tajemný Markýz (Pavel Liška), vládnoucí kouzlem své matky, panovnice smrti Morany a podivínský vynálezce sir Klevr (Marek Taclík). Může být Ondra (Jiří Mádl), kluk toužící po tom stát se plavcem na divoké vodě, jejich důstojným soupeřem? (Česká televize)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (363)

rikitiki 

všechny recenze uživatele

Vždycky, když nastanou vánoční pohádkové idy, sesypou se diváci na nebohé pohádky i jejich tvůrce jako roj sršňů a předhánějí se v tom, kdo je dokáže hlouběji potopit a zároveň při tom co nejvýrazněji předvést vlastní vtipnost. Vzdychá se při tom po zpívajícím poupátku, třech oříšcích, princezně s dermatologickým defektem v podobě hvězdy na čele.... Prý, kde jsou ti tehdejší geniální tvůrci, proč se nenatočí něco podobného? - Nenatočí. Už nikdy! Není to ani v lidských silách a nejspíš ani v božských. Když pominu, že tehdy měla národní kinematografie víc peněz a času (ale také povinnost ideologizovat mládež komunismem, což třeba z Pyšné princezny přímo trčí a je to dost patrné i z Princezny ze zlatou hvězdou a dalších), nikdy už nebudeme dětmi, které se dívají poprvé na pohádku okouzlenýma očima. A ta magie zůstává, i když vyrosteme jako vzpomínka na tehdejší omámení. V dospělosti už prostě každou nově viděnou pohádku posuzujeme dospělýma skeptickýma očima. Proto je marné tesknit po nemožném. Tímhle postojem diváci zas a znovu zpátky zahánějí filmaře do už vyčichlých vod a málokdo se pokusí natočit pohádku jinak. Autoři stejně vědí, že to od staromilských diváků schytají, ale nechtějí dostat přes tlamu tak moc, jako loni uvedené Kdyby byly ryby, podle mě vtipná, originální, lehce dada pohádka. ____ Svatojánský věneček není vůbec špatná pohádka. První dvě třetiny je hravá, civilní a vtipná. Mádl jako chasník z dědiny a princezna vědkyně se k sobě hodí, oba jsou příjemně obyčejného, ale sympatického, vzhledu i projevu. Pohádce tu hodně uživatelů vytýká pitvoření, já nic takového nezaznamenala. Postavy čtyř nápadníků jsou prostě karikatury našich českých představ o jiných národnostech. Ostatně ten samý princip nadsázky použili autoři pro postavu italského učitele v podání I. Trojana, kterého tady kde kdo naopak chválí. Přitom třeba Myšičkův výkon coby ruského šlechtice si s tím Trojanovým v ničem nezadá. ___ Kamera je krásně filmová (až snad na nadužívané záběry z plavení řeky). Lokace příhodné - zámek zchudlého krále se opravdu rozpadá nad hlavou (tam by mělo komando z Národního památkového ústavu vlítnout hned po svátcích). ___ Kuchtík a princezna se spolu sbližují čtverácky.____ Co podle mě selhalo, je dramaturgie, jak se naplno projevilo v poslední třetině filmu. Náznaky kolapsu jsou ale patrné už od začátku. Třeba tolikrát zde kritizovaná kuchtíkova srdeční slabost, která je několikrát zmíněna, která mu zabrání stát se plavcem, po čemž tolik touží, a která se nikdy neprojeví. Podle mě totiž není skutečná. Je to záminka jeho rodičů, aby svého benjamínka, který je ve srovnání s bratry menší postavy, udrželi od riskantního povolání. Tady je kuchtík spřízněný s hlavním záporákem markýzem, kterému jeho matka nepřestává říkat: "diblíku", zatímco on už je dospělý muž. Sice trapný a ubohý, ale chce si jít vlastní cestou. Stejně jako kuchtík. Oba je přitom jejich rodiče srážejí a drží zpátky. Tenhle motiv si zasloužil rozvedení, mohl být nosnou linkou celého příběhu, protože i princeznu Verunku její otec nutí do něčeho, co nechce, totiž do bohatého sňatku k záchraně chudého království. Velká škoda téhle promarněné šance. ____ Místo jejího prokreslení nahazuje scénář další a další motivy, aniž by byl čas je pořádně využít. Ke všemu se v poslední části násilně láme zatím více méně sluneční nálada snímku do nezvládnutého dramatu. K pohádce, která dosud byla vtipná, se nehodí morová epidemie (která se ostatně jen zmíní, pak neukáže a nakonec beze stopy zmizí). Pokud chcete točit pohádku o moru, tak musíte temně už začít (v tomhle ohledu vřele doporučuji Pohádku o putování, ale bacha, je to fakt síla). Nesmyslně násilné je také odhalení, co vlastně jsou ve skutečnosti matky markýze a princezny. To bylo jak rána z čistého nebe a v ději to vůbec nemělo žádný význam, jen další zašmodrchání už tak zamotaného konce. _____ Nevysvětlené je sjíždění vodopádu, který by nedokázala sjet ani Africká královna. I pohádky se musí řídit logikou, děti nejsou pitomé, tak kdyby aspoň řekli, že tenhle vodopád se normálně nesjíždí, a že ty vory, co před ním parkují, vždycky rozeberou, přes nebezpečnou část přenesou a dole zase složí. Takhle to působilo, že všichni statní vodáci vodopád normálně dají a jen ten nezkušený chabý plavec Mádl na to nemá. _____ Neoslnil ani princeznin úkol, který byl opravdu hloupý a ani jeho splnění v podání nápadníků. Fakt mě vytočila levitující švestka i zázračná nábojnice-píšťala, když jejich autoři nebyli kouzelníci, takže neměli kde k takovým zázračným předmětům přijít. ____ Zbytečně otravné taky bylo, že některé promluvy nápadníků ve zkomolených jazycích a s přízvukem byly nesrozumitelné. _____Tahle pohádka si zasloužila, aby její tvorbu někdo chytil pevně do rukou, vyhodil nepotřebný balast a pevně ji ukočíroval až do konce. Což se, bohužel, nestalo. Ale i tak větší část cesty jela s parádou. () (méně) (více)

Morholt 

všechny recenze uživatele

Tady se Strach zrovna dvakrát nepředvedl. Nefunguje tu prakticky nic a ze všeho nejhorší je ta křečovitá snaha o to být za každou cenu vtipný, což se nejvíc odráží v postavách princů, jejichž postavy jsou jak mizerně napsané, tak mizerně zahrané, ačkoliv herci s tím asi nemohli příliš mnoho udělat. Casting byl vůbec nepovedený Polívkou počínaje, Jansovou konče. Za něco stáli snad jen Trojan a Vondráček, ale to je hodně málo. 10% ()

Reklama

Jezinka.Jezinka 

všechny recenze uživatele

Zchudlé království, nutnost vyvdat princeznu, král vynálezce, královna na obraze. Tolik k osvědčeným artefaktům. Možná ani ne tak osvědčeným jako otřepaným. Kuchař jako hlavní mužská postava je rozhodně sázka na jistotu. Vzpomeňme na Jiříka, který se vydal pro Zlatovlásku. Kuchař téhle pohádky by tedy nejspíš umřel na infarkt za nejbližším keřem, protože měl slabé srdce. Já mám slabé nervy. Koukat se na pohádku se zajímavým dějem, který sám sebe zabíjí nudou, mi rvalo srdce (ach, tak nemocné) i oči (taky ne z nejfunkčnějších). Vybavuji si jen málo pohádek, kde ženiši určení k neúspěchu nejsou trapní paňácové. Tahle pohádka rozhodně není z rodu těch, kde to dokázali. Jejich nucená exotičnost byla otravná, schíza jednoho z nich nebyla tak zábavná jak mohla být, básník netrousil nijak dobré verše. Pavel Liška je tragéd, jeho nedostatek hereckého talentu přebíjí jenom naprostá neschopnost artikulovat. Přemoudřelá princezna mě jednoduše srala, to neustálé předhazování složitých matematických operací bylo umělé jak prsa a nos miss universe. Morana, Živěna, to už je jen shnilá třešnička na dortu pejska a kočičky. ()

claudel 

všechny recenze uživatele

Je to poprvé, kdy se mi nelíbil nějaký režijní počin Jirky Stracha. Pohádka Svatojánský věneček mi vůbec nesedla a připadala mi až příliš nepřirozená. Jiří Mádl a Eliška Jansová nejsou zrovna šťastná volba pro ústřední pohádkovou dvojici, domnívám se, že si sympatie zástupu diváků nezískají narozdíl třeba od štědrovečerní dvojice Děrgel-Josefíková. Mně se zkrátka Mádl do pohádek nehodí, nelíbil se mi ani v Pekle s princeznou. Naopak sázka na opory Dejvického divadla je sázkou na jistotu, stejně tak v případě opory Divadla v Dlouhé Vondráčka nebo Cibulkové. Příběh taky vázne, párkrát jsem se přistihnul, že jsem myšlenkami zabloudil jinam a s humorem to bylo povětšinou taky na štíru, stereotypy poukazující na typické vlastnosti některých národů v případě princezniných nápadníků nefungují a Liška jako zakomplexovaný záporák je už překonaný. Škoda, na Svatojánský věneček jsem se ze všech vánočních pohádek těšil nejvíce. ()

golfista 

všechny recenze uživatele

I když mám Jiřího Stracha (stejně jako většina mých oblíbených uživatelů CSFD) rád, tak tentokrát to vážně nevyšlo. Je smutné, když ve výborně obsazené pohádce je zajímavá pouze vpodstatě nevýznamná rolička italského učitele. (V současných filmech je sice trochu "přetrojanováno", ale s Ivanem Trojanem je to jako s cukrem - nikdy ho není dost :) ... Marku Epstainovi prostě došla invence, a tak se nabízí výrok z jedné pražské grossmanošimkovské tramvaje - "mělo by se střídat". ()

Galerie (214)

Zajímavosti (8)

  • Natáčelo se na moravském zámku Uherčice a na Rabštejně nad Střelou. Natáčelo se také na řece Nežárce kousek od Veselí nad Lužnicí. Mezi filmové lokace patřily i vodopády Černá Desná, Křemže a Vlkov (mlýn Krkavec). (SimpanzJi)
  • Když se Markýzovi (Pavel Liška) vojáci dobývají za Ondrou (Jiří Mádl) a Verunkou (Eliška Jansová) do místnosti s královými vynálezy, je zevnitř dveří zámek vpravo a panty vlevo. Přitom zvenku místnosti jsou panty dveří taktéž vlevo, čili by byly panty na obou stranách dveří. Tím pádem se jedná o jiné dveře. (rakovnik)
  • Ve scénách, kdy princezna Verunka počítá, uplatnila její představitelka Eliška Jansová své zkušenosti ze studia Gymnázia Christiana Dopplera zaměřeného na matematiku a fyziku. Sama ve scénáři upravila několik vzorečků, aby vše bylo správně. (peetriss)

Reklama

Reklama