V pasti

„ZA ŽÁDNÝCH OKOLNOSTÍ SI NESMÍTE SUNDAT PÁSKU Z OČÍ...“ /// A najednou začalo všem lidem (nejen v Rusku, ale všude... ano, i v USA!) mrdat v palici... Zajímavě poskládaný (jakože se střídá současnost s minulostí) a přestože nápadů na „konec světa“ bylo hafo, tak tady trochu inovovali ten z Tichýho místa. Vznikl z toho tak další level boje o přežití. Díky většímu počtu lidí tu máme prostor pro dramata (takže trochu Walking Dead) a ve výsledku jde o podobně zajímavou záležitost jako byl Annihilation. Jen víc lidskou... /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Stejnojmennou knihu, kterou v roce 2014 napsal Josh Malerman, neznám. 2.) Nevím, jestli mám začít trénovat běh lesem s parchantama v podpaždí. 3.) Thx za titule ,,misiksik a Parzival“. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ ** (22.01.2019)

Odolávat těm ufonským invazím je čím dal tím těžší. Jednou abyste si qůli přežití vyřízli jazyk, teď radši vypíchli oči, tudíž počítám, že příště nebude moct chcípající lidstvo ty mimouše ani cítit, nebo si bude muset vrážet hřebíky do uší. V podstatě další parazitismus na praotci Wyndhamovi, v němž místo žahavé flóry či bystrosluchých predátorů tentokrát řádí kosmický psychovítr, nicméně jako pohyblivé obrázky je to vcelku hezky zdramatizované, atmosférické, mile to odsejpá, slušně nabalzamovaná předdůchodová Sandra má pořád krabici na ptáky a bez zardění ojíždí gerontofilní negry, kterým by z fleku mohla dělat čokomámu. Čili poměrně vkusné gestapo a zábavná hra na slepou bábu, které bych hlavně vytknul zase to močopudné ždímání emocí na tlpících loztomiloškých dětiškách. Takže bych příště prosil konečně nějaké mimořádně slizké, ohyzdné, nesympatické, otylé fuckany, a nejlépe na konci brutálně zkontumovat! (22.12.2018)

A zase mně jednou tvůrci dostali. Né však kvalitou jak by se mohlo zdát. Ačkoliv mám postapo filmy ve velké oblibě, tady jsem chvilkami zíval a pokukoval po display přehrávače. Měl jsem totiž pocit, že sleduji něco co jsem už viděl. Bylo to v loňském roce a tehdy jsem byl nadšen. Film byl prakticky navlas stejný jen se jmenoval A Quiet Place. A jelikož Tiché místo i tento snímek vznikly v roce 2018, nevím kdo koho vlastně vykradl. Každopádně Tiché místo jsem viděl jako první, tak Bird Box je halt v nevýhodě. Navlas stejné vlastně snímky nejsou. V tichém místu jde spíše o sluch resp. o zvuky které vydáváte. Stačí sebemenší kravál a žlababa si vás nepěkně podá. Tady je to pro změnu zrak. Kravál si dělejte třeba mlácením do hrnců, ale žlababě se nemíte podívat do očí. Také si vás pak nepěkně podá způsobem velmi originálním. Takže teď už zbývá jen natočit na závěr emzácké trilogie sci-fi /drama/ horor kde se nebude smět čichat (nebo smrdět) - vyberte si. A pokud se někdo popere s tématem, že se nesmíte emzáků dotýkat, pak nás čeká možná i čtvrtý díl této ,,smyslové série''. Na jednu stranu musím uznat celkově genialitu scénáře, kdy si díky ní tvůrci vystačili s minimem prostředků... Nečekejte žádná na pécéčkách digitálně renderovaná hořící města, padající mrakodrapy, kolony vyrabovaných aut na dálnicích vedoucích z velkých metropolí... Tady stačilo pár baráků, les, tři kanáři a několik šátků na oči, jo a ještě balík starých novin. To je celé! Vysavač listí s přepínačem na ofuk měl rejža určitě doma v garáži, stejně tak člun. Zprvu mne film zaujal, ale pak to začala být nuda. A to zhruba od řeky až do konce... No konce... Divák si na konci říká a co to jako bylo??? Takže za mně je to za ty tři promoklý kanáry a to jim pár pírek tedy sakra chybělo ! * * * (04.01.2019)

Takhle při začátku nového roku moc fajn žánrovka. Jelikož se mi líbilo i Tiché místo, Bird Box měl u mě vyhráno už dopředu. Silné herecké obsazení a výborná nosná myšlenka snímku mi dali vše, po čem jsem toužil. Chválím hlavně to, že oproti Krasinskemu se tady dozvídáme mnohem více o tom, jak se to celé vlastně stalo. Navíc se tak děje poměrně intenzivním způsobem, kdy lidé páchají opravdu děsivé sebevraždy jen tak, lusknutím prstů. Dojem trochu kazí jen rámcování mezi dvě časová období, které je na jednu stranu moc fajn (nenudíte se a herci v dětských rolích jsou sympatičtí), ale na tu druhou vám prozrazuje, jak se bude vyvíjet děj filmu před pěti lety. Na závěr doplním, že se scénář nevyvaroval několika logickým kiksům, ale přesto si nemohu odpustit dát plný počet (zcela subjektivně). Takových počinů bych chtěl totiž mnohem více! (03.01.2019)

Susanne Bier nesklamala, rozhodne v jej prípade ide o zaujímavý a nezvyklý počin vzhľadom na jej predchádzajúce snímky. Mám rád námet, kde sú ľudia niekde zavretí a vonku ich ohrozuje nejaké to tajomné "zlo", niečo v štýle ako Hmla od Darabonta. Treba uznať, že z tohto pohľadu mal film grády a dusnota či všeobecná neistota medzi jednotlivými postavami v niektorých miestach pekne narastala. Na druhú stranu chcelo to ale troška prepracovanejší scifi základ a nejaké to vysvetlenie k tomu. Som myslel, že sa niečoho dočkám aspoň na konci, no ale nedočkal som sa ničoho. Skrátka otázky, ktoré hrýzli moju zvedavosť po celý čas, tak zostali nezodpovedané, čo je škoda. Na slabší nadpriemer to však stačí. 70/100 (25.12.2018)