25. hodina

Tak tohle mě teda nebavilo. Jak mám soucítit s hlavní postavou, když o ní vůbec nic nevím? A ještě k tomu více než dvě hodiny. Má to i pár momentů, které stojí za to (zrcadlový dialog - to je asi to jediný, co člověku utkví z tohoto filmu v paměti), ale jinak jsou to víceméně dvě hodiny nudy o ničem. A ty vedlejší postavy a jejich vedlejší mimodějové linky (učitel+studentka) měly být jako co? Tenhle typ filmů prostě není nic pro mě, ale proti gustu žádný dišputát... 45% (10.05.2013)

Jedním slovem "wau", tohle je filmové umění, tohle je vypravěčství, tohle má pravý smysl... A přitom 25. hodina si na žádnou velkolepost nehraje, není nápadná, je to skromný příběh jednoho posmutnělého i naštvaného človíčka, co si zkrátka posral život. Na jednu stranu ho litujeme a soucítíme s ním, na druhou víme, že si to zasloužil - nejsme tedy v roli soudce, ale jen prožíváme... A s tím, jak se blíží nevyhnutelné, tak víc a víc. Jsou tam krásné, pravdivé a hlavně nevyumělkované a nenucené emoce, z filmu sálá lidství. Ani u "technických" aspektů nevím, co pochválit dřív, zda režisérovo vykreslení atmosféry, brilantní scénář vrcholící u scény před zrdcadlem, herecké výkony, nebo příjemnou hudbu... 9/10 (18.06.2010)

Ludia si myslia, že mi išlo o prachy. Tak trochu mi o ne išlo. Ved je to jasné. Za peniaze si kúpite pekné veci. Aj ja mám rád talianske topánky a rýchle autá. Ale nepotrebujem ich. Nejde o to, že som z chudobných pomerov. Nehladal som prachy, ale istý pocit. Túžil som potom byt frajer. Frajer sa pozrie v metre polišovi do očí. Viete, kdo to je. A on, vie kdo ste vy. Mrknete na neho, pretože on ma starú kraksnu a vy fáro. Nemá na vás. A to je, priatelia, frajerina. (12.02.2009)

25. hodina je na jednu stranu jednoduchý film, na stranu druhou by ho ale do výsledné podoby nedokázal dovést snad žádný jiný režisér. Ze stylu Spikea Leeho čiší značná sebejistota, lehkost, ochota využít někdy i lacinější nápomoci (dialog s Ground Zero na pozadí) a velmi okaté metafory (vše okolo psa), přesto však jeho filmy působí povětšinou velmi promyšleně a zvládnutě. A jdou od srdce, což je docela zásadní věc. (13.09.2011)

Leeho filmy nie sú presne môj šálok čaja, ale ich kvalitu musím objektívne oceniť. Proste ma problémy černochov v USA príliš nezaujímajú. Tu sa sústredí na drogového dealera, nie na jeho vzostup a pád, ale prekvapivo na jeho posledné hodiny pred odchodom do väzenia, čím mu dáva priestor na absolútnu duševnú očistu. Viac ma ale zaujali skvelo napísané vedlajšie postavy, na ktorých vidno relatívnosť viny a morálky. Len nechápem, prečo mám držať palce drogovému dealerovi a prečo sem Lee umelo zakomponoval dvojičky. VIDENÉ ZNOVA 4/21: Často píšem, že na druhýkrát príliš názor nemením, tentokrát ale konštatujem, že medzičasom sú Leeho filmy môj šálok čaja a že chápem, prečo sú vo filme zakomponované dvojičky. Hodnotenie ostáva rovnaké, ale ťahá sa na najvyšší level. (26.09.2007)