25. hodina

Na první pohled jde ,,jen'' o film o jednom posledním dnu jednoho dealera drog.Na ten druhý pohled je to však příběh plný emocí.Plný lásky,přátelství,zrady a mnoha dalšího.Celý film je vlastně jen několik dialogů několika lidí,který vypadá jako by ani nemohl zaujmout.To je ale omyl.Ty dialogy jsou totiž tak bravurně natoečené,napsané a zahrané až z toho někdy běhá mráz po zádech.Spike Lee tímto filmem u mě doslova zabodoval a už si ho budud všímat častěji.Scénář je taky kvalitní stejně jako hudba,ale kde by všechno tohle bylo bez vynikajících herců.Norton,Hoffman a Pepper jsou vyníkající kamarádský tandem který je výborně sehraný.Zvlášt při té jejich závěrečné scéně je na co se koukat.Zkrátka toto je film který by vás neměl minout,jestli jste připraveni okusit něco jiného,než na co jsme poslední dobou zvyklí (10.10.2004)

Ultimátní. Tenhle film mě dostal na tolika rovinách a probudil v mých cynických, zadřených útrobách tolik emocí a sebezpytujících myšlenek, že se mi nedostává slov. Mistrně odvyprávěný příběh, jede od začátku v mírně komickém tempu (jak je u Leeho zvykem), ale jak na sebe postupně nabaluje jednu dokonalou scénu za druhou (zde hojně citovaná "fuck you árie" mě nepřikovala k židli, ale přitáhla mi rypák na půl metru k obrazovce), jeden jiskřivě zábavný, chytrý a syrový dialog za druhým, těžkne depresí, melancholií, bezmocným vztekem a hrůzou, stále silněji se zrcadlící v Montyho očích. Hudba. Herecké koncerty. Režijní symfonie. Jen ten konec, ten roztáhlý konec (jakkoli možná podtrhující hořkost situace) se se mnou lehounce minul. Jinak krása a stoprocentní zážitek. 100% (26.01.2008)

Otevřený konec je jedinou útěchou posledních 24 hodin Montgomeryho Brogana před ztrátou svobody, hezkého obličeje a všeho co má rád. Čas pro pozdní lítost, když příštích sedm let po něm neštěkne ani Doyle. Z Ground Zero míří dva světelné kužely k nočnímu nebi a z krapítek xenofobního monologu Montyho nasraného alter ega se zrcadlí Spikeho láskyplný vztah k zjizvenému městu na řece Hudson. Nepřekvapivě velmi dobrý Barry Pepper. (01.09.2008)

Jak člověk může litovat drogového dealera? Viz. 25. hodina. Skvělé herecké obsazení – těžko někoho vyzdvihnout, ale jsem pro Barryho Pappera. A ten závěrečný monolog Briana Coxe mě dohnal k slzám. Po shlédnutí jsem měl o čem přemýšlet. Spike Lee – toho chlapíka budu muset víc sledovat. Je to talent. (10.03.2004)

Jedním slovem "wau", tohle je filmové umění, tohle je vypravěčství, tohle má pravý smysl... A přitom 25. hodina si na žádnou velkolepost nehraje, není nápadná, je to skromný příběh jednoho posmutnělého i naštvaného človíčka, co si zkrátka posral život. Na jednu stranu ho litujeme a soucítíme s ním, na druhou víme, že si to zasloužil - nejsme tedy v roli soudce, ale jen prožíváme... A s tím, jak se blíží nevyhnutelné, tak víc a víc. Jsou tam krásné, pravdivé a hlavně nevyumělkované a nenucené emoce, z filmu sálá lidství. Ani u "technických" aspektů nevím, co pochválit dřív, zda režisérovo vykreslení atmosféry, brilantní scénář vrcholící u scény před zrdcadlem, herecké výkony, nebo příjemnou hudbu... 9/10 (18.06.2010)