25. hodina

A Monty pravil: "Seru na brokery z Wall Street. Samozvané vládce celého světa. Rádoby Michaelové Douglasové - Gordonové Gekkové, zkurvysyni, co chtějí vymyslet nový způsob, jak okrást tvrdě pracující. Poslal bych ty sráče z Enronu do vězení, do konce jejich zkurvenejch životů. Myslíte, že Bush a Cheney o tom průseru nevěděli?To jste na zasraným omylu..... Seru na Usámu Bin Ládina, Al-Kaidu, zpátečníky žijící v jeskyních. Fundamentalistický sráče, ať jsou kdekoli. Ve jménu tisíců zavražděných nevinných, modlím se, abyste strávili zbytek věčnosti s vašema 72 štětkama, smažíc se v pekle na ohni z leteckýho benzínu. Vy žokejové na velbloudech s ručníkama na hlavě mi můžete políbit prdel.".....TAK TO JO!!! Pod to bych se rozhodně podepsal a nejenom pod tento citát, ale i pod spoustu jiných. To ale nic nemění na tom, že celkový dojem z filmu je dost rozpačitý. Spike Lee se nám snaží TOLIK toho sdělit a výsledkem je nesourodý mišmaš scén, z nichž některé jakoby tam ani nepatřily. Naprosto zbytečná je postava Anny Paquin, scény s ní nemají žádnou souvislost s dějem. Stejně tak scéna s Ground Zero vypadá jako záplata na nových hadrech. Zřejmě Leeovy bolestivé šrámy na duši byly rok po útoku ještě velmi čerstvé...A ten konec, ty minuty přetékající patosem...uf, uf...Místama jsem měl pocit, že se dívám na něco opravdu velkého, vzápětí jsem měl dojem zcela opačný. Velké ale byly výkony herců. Všech bez rozdílu. Jeden velký dvouhodinový herecký koncert. Přesto výsledný emocionální dopad byl slabý. Snad i proto, že nemohu cítit s drogovým dealerem, s někým, kdo se živí "neštěstím a závislostí druhých". (24.03.2004)

Zbytečný film. Není špatně natočený, ale je o ničem. Dvě hodiny o loučení Nortona před nástupem do basy za dealování. Herci bez chyby, na pozadí krásná hudba, ALE přílišná konverzačka totálně BEZ POINTY. Takže za pár let si vzpomenu leda na odvázanou Annu Paquin. # příběh 6 | hudba 8 | humor 0 | akce 0 | napětí 2 | pustil bych si znovu 4 (01.05.2012)

25. hodina je na jednu stranu jednoduchý film, na stranu druhou by ho ale do výsledné podoby nedokázal dovést snad žádný jiný režisér. Ze stylu Spikea Leeho čiší značná sebejistota, lehkost, ochota využít někdy i lacinější nápomoci (dialog s Ground Zero na pozadí) a velmi okaté metafory (vše okolo psa), přesto však jeho filmy působí povětšinou velmi promyšleně a zvládnutě. A jdou od srdce, což je docela zásadní věc. (13.09.2011)

Concerto grosso pro IMHO jednoho z nejlepších herců své generace a pro pár dalších týpků. Virtuozita po všech stránkách, výborné dialogy i monology, skvěle včleněná Howardova hudba, závěrečná jízda s Brianem Coxem, no sakra, jak má člověk pojmout něco takovýho pár slovy?? Třeba...byla to vážně síla. A k tomu ještě drobnost - Rosario, přesvědčila bys mě, že jsi fakt kus;) (20.04.2006)

Líbí se mi většina filmů Spikea Leeho, tenhle ale obzvlášť. Učaroval mi herecký výkon tradičně dokonalého Eda Nortona, který budí výrazné sympatie i v roli drogového dealera. Mile mě překvapila i sebejistá kreace jindy spíše standardního Barryho Peppera. Hudba Terence Blancharda skvěle podtrhuje atmosféru celého filmu, výtečný scénář plný skvělých dialogů se výživně dotýká ožehavých a palčivých témat a Spikeova přesná a sebejistá režie to všechno drží pěkně pohromadě. 25. hodina také nikdy nesklouzne k hloupému moralizování, přestože právě téma morálky, potažmo zločinu a trestu, je zde klíčovým. Takhle má podle mě vypadat parádní drama ze současnosti. P. S. Scéna Montyho fuckování všech a všeho patří mezi vrcholné okamžiky nejen tohoto snímku... 90 % (09.10.2004)