25. hodina

No nevím jak přesně vystihl Lee "společnost", protože tu americkou moc neznám. Zdá se mi ale, že chce být v tomhle filmu kontroverzní za každou cenu. Herecky mu to všichni beze zbytku zvládli, ale téma a režie mi nesedly vůbec. Ground zero, ruskou mafii, drogy, nesympatický policajty, atd atd ... všechno za každou cenu nacpat do filmu a rozmixovat to v příběhu drogovýho deelera kterýmu bysme snad měli nakonec fandit ? Proč to ! Ty *** pouze za herecký výkony, ve kterých vynikají Edward Norton a Barry Pepper. (25.09.2003)

-"Jediný slovo a uhnu doleva." - "Kam doleva?" -" Přes Washingtonův most a pak na západ. Nechal by sis to zašít. Našel by sis nějaký malý městečko. A cestou by ses zastavil v Chicagu na baseball. .... -" Dřív nebo později mě najdou. "- Víš, jak vždycky někoho najdou? Když se vrátí domů. Lidi utíkají, ale obvykle se pak vrátí zpátky. No a oni je chytí. ale ty vyrazíš... a nikdy se už nevrátíš. ....... Protože málem se to nestalo. Tenhle život se málem nestal. ... Film má několik skvělých dialogů a ještě lepších monologů. Samozřejmě scéna kdy Edward Norton hledí na sebe do zrcadla a začne chrlit nenávistný projev je úžasná! 85% (25.07.2007)

Concerto grosso pro IMHO jednoho z nejlepších herců své generace a pro pár dalších týpků. Virtuozita po všech stránkách, výborné dialogy i monology, skvěle včleněná Howardova hudba, závěrečná jízda s Brianem Coxem, no sakra, jak má člověk pojmout něco takovýho pár slovy?? Třeba...byla to vážně síla. A k tomu ještě drobnost - Rosario, přesvědčila bys mě, že jsi fakt kus;) (20.04.2006)

Režisérovu tvorbu s výjimkou Spojence nakoukanou nemám, nicméně film se objevil v mém hledáčku kvůli Edwardovi. A sice mě čekala překážka v podobě přečkání úvodních titulků, které patří k nejméně záživným, co jsem kdy viděl, každopádně to, co se odehrávalo po nich, bylo poutavé dost. Tvůrci nabízí divákovi pohled na muže, kterému zbývá den, než ho zavřou na 7 let, a je zajímavé uvažovat nad tím, jak by tento čas člověk využil, kdyby byl v jeho kůži. Norton hraje výborně a dvojice kamarádů v podání Hoffmana a Peppera ho zdařile doplňují a rozhodně nejsou jen do počtu, jejich osudy a charaktery mě dost zajímaly (na rozdíl od 2 ženských postav, naprosto nevýrazných a nezajímavých). Příběh bavil (akcentovaný útok na Dvojčata docení spíš Američané), samotný konec mě už tolik nevzal, snad i proto, že ho „použil“ i jeden nejmenovaný seriál s pohřebáky. Filmu nechybí řada vypjatých emocionálních scén, nejvíc mě dostaly ty s „dialogem“ před zrcadlem a také přátelskou „výpomocí“. I díky nim končím s hodnocením na solidních 4*. (19.05.2018)

Následující komentář obsahuje vulgární výrazy, proto by jej neměly číst osoby se sníženou tolerancí vůči hojnějšímu výskytu slov jako hovno, prdel, nasrat… Život je nevyzpytatelnej, jeden den na ulici ještě v klidu šmelíte s travkou, ale pak vás nějakej zmrd nabonzuje poldům a všechno jde rázem do hajzlu. Teď máte poslední den před nástupem do basy, několik posledních hodin svobody před sedmi roky ve společnosti těch největších vošoustů. Co udělat? Prostě se to pokusit nějak přežít. Stejně jako Monty, neboli Montgomery, neboli hlavní hrdina tohoto filmu Spikea Leeho. Monty musí během čtyřiadvaceti hodin stihnout spoustu věcí – promluvit s otcem, zjistit, kdo ho prásknul, rozloučit se s přítelkyní a dvěma nejlepšími kámoši, svěřit svého vořecha do spolehlivých rukou – je toho spousta, ale je těžké při tom všem nemyslet na budoucnost. Na zítřek a stovky následujících dní. Monty postupně zjišťuje, že má na hovno kámoše, k tomu si přidejte jeho na hovno náladu, na hovno vyhlídky a na basu kurevsky hezkej ksicht a musí vám být jasné, co cítí během několikaminutové „fuck everybody“ scény, jedné z nejlepších, které kdy Spike Lee natočil. Taky mám občas nutkání poslat všechny do prdele a z téhle kanonády jsem byl vyvařenej jak dávka luxusního heráku. Film se ve velice příjemné „nostalgicko-kecací“ atmosféře nese celých sto minut. Potěší pro Leeho typické opakovačky, dlouhé kamerové jízdy, černošský polda klející „shi-it“ a samo že taky špičkoví herci s epesním Edem Nortonem v čele. Když už jsem si říkal, že je film v tom nejlepším, že se přes tu hromadu fucků propracoval k docela zajímavým závěrům, že by tedy mohl skončit a po zásluze sklidit nejvyšší hodnocení, přišla posledních úmorných dvacet minut. Nejdřív nepravděpodobné rozflákání obličeje a pak dlouhý tátův monolog o nadějných vyhlídkách, vyznívající ještě trapněji než krátká reminiscence na jedenácté září, nad kterou jsem milostivě přivřel oči. Fakt mě to hodně zklamalo, takhle zbytečně chlácholivý konec krásně rozjetého příběhu o morálce, naší zodpovědností nad sebou samým i našimi blízkými. Pětiminutový záběr na sedícího Nortona by nám toho, myslím, řekl víc. 80% Zajímavé komentáře: k0C0UR, jojinecko, Wormboy, numi, silent cut, Vronsky (18.11.2007)