Seber prachy a zmiz

Skvělé! Může mi to příjít možná tím, že jsem od Woodyho Allena ještě tolik filmů neviděl a nemohu jim být přesycen. Ale i tím, že tehdy mladý začínající filmař po rozpacích z natočení svých předchozích scénářů se konečně mohl pustit do svého vlastního ryze autorského filmu, věřil si, že může pobavit lidi, nebyl tehdy ještě snad ani zatížený žádnými skandály, rozporuplnými pověstmi...a myslím, že stvořil opravdu neskutečnou jízdu a vynikajcí autorský kousek. Zlodějské komedie byly v této době velmi populární a některé kousky jsem si z této oblasti velmi oblíbil již v minulosti. Woody přispěl do podžánru skvělým příběhem o životním ztroskotanci, naparosto neschopném zlodějíčkovi, jehož smůla a neschopnost jde mnohdy do naprosto netušených rozměru, ale obohatil ho i snoubením grotesky, dialogového humoru, hlašek. romantiky  a dorámcoval do skvělé formy fiktivního dokumentu (jako takřka předvoj Zeliga). Když jsem během jedné hlášky dostal na začátku obrovský výtlem, netušil jsem kolik těch výtlemů ještě během těch 80 minut bude, kolik mě čeká nápadů, invence a srandy. Já myslím, že tohle je vynikajcí kousek a jestli byl opravdu Woody Allen ve své době tahle zábavný, tak je jen škoda, že je jeho jméno dneska vláčeno onou nepříjemnými kauzou. Každopádně tohle? Super! P.S Dodatek březen 2022: Od Woodyho mám za sebou už zhruba dvacítku filmů z jeho počerné tvorby a další mě čekají. Mnoho z nich se mi hodně líbilo, ale tento jeho nadšený zapalený debut s možná trošku ušmudlanou filmařinou, o to větší nápaditosti a vtipnosti obsahovou, mi skoro až asociuje moje milované Richardovky a ta forma jednoduchého příběhu, na který se nalepují skeče s různou náladou se mi opravdu hodně líbí. Takže nakonec přidávám i do Topky. (20.04.2021)

režijný debut mladého woodyho allena. je dobre, ža na radu svojho dvorného strihača Ralpha Rosenbluma, s ktorým prvý krát spolupracoval, prerobil záver z pôvodne tragického, kde hlavného hrdinu zastrelia, na ten, ktorý tam je teraz, pretože spolu s týmto vznikla naozaj podarená komédia, plná "raného" bláznivého woodyho. súbor skvelých gagov a skečov spojených ústredným hrdinom, chronickým kriminálnikom Virgilom Starkwellom. film, ktorý bol jedným z prvých úspešných "mockumentary" vôbec. výborné. najviac ma pobavil zákulisný fakt, že zhruba sto väzňov san quentinu bolo za drobný poplatok použitých ako komparz a štáb bol označovaný špeciálnym atramentom, ktorý je vidieť iba pod ultrafialovým svetlom, aby po skončení natáčania vo väznici stráže vedeli, kto môže opustit väzenie. Ktovie, či sa takto niekomu nepodarilo utiecť. A či niekto zo štábu neostal . . . (24.01.2007)

Je z toho cítit třeba Buster Keaton, zároveň lze jasně vnímat budoucí rukopis Allenových filmů, který se tu ale ještě schovává pod takovou neotesanou a nevytříbenou slupkou. A to je trošku problém. Film má mnoho dobrých vypointovaných momentů, ale je spíše jen řetězcem jednotlivých gagů, než sourodým filmem s nějakým smysl dávajícím dějem. Formálně se jedná taky o solidní punk, takže bych to ve výsledku doporučil spíš jen lidem, kteří Allenovu tvorbu vnímají v nějakém celkovém kontextu, než jen jako samostatný film na večer. 5/10 (22.10.2019)

(Psychiatr k Virgilově psychickém stavu:) -"Všeobecně se má za to, že cello je falický symbol. Myslím hmatník. A ty partie v nižší části nástroje mají tvary vyloženě mateřské. A pokud přidáte ještě smyčec jde podle mě o sublimaci laskání těla. To domnělé svírání falu a laskání těla u něj vyvolalo podle mne značný konflikt už v šesti letech." Film trpí stejným nešvarem jako filmy, které podle Allenova scénáře točili jiní autoři. Má dost hluchých míst. Až v Banánech podle mě Woody Allen zjistil, které scény vynechat a jak do filmu nacpat pouze to nejlepší. Virgil je jedna z mála postav z Allenovy herecké filmografie, které jsem moc nefandil. Možná na můj vkus nebyl dostatečně převzdělaný. (14.01.2008)

Seber prachy a zmiz není daleko od dokonalosti, přesto Woody natočil i lepší bláznivé komedie. Ovšem kdykoli si pustím bankovní scénu s "pislolí", hromadný útěk v řetězech a Virgilovi začátky s kulečníkem, vždycky se směju. Woody pracoval podobným stylem jako jeho vzory z němých grotesek a bratři Marxové. Totiž měl připraveno na jedno místo několik gagů a až natáčením se poznalo, který je ten pravý. V závěru chtěl nechat Virgila Starkwella opravdu zastřelit, ale nakonec sám uznal, že by se to do filmu nehodilo. Seber prachy a zmiz je totiž vlastně svým způsobem průměrná komedie své doby, které se dostalo uznání až díky pozdějším filmům svého tvůrce. (16.04.2007)