Reklama

Reklama

V roce 1963, v době studené války a závodů v dobývání kosmu mezi SSSR a USA, plánují Rusové výstup kosmonautů do vesmíru z lodi Voschod -2. První prototyp, bezpilotní družice, bude určen k testování. Start Voschodu je určen na rok 1967. Američané však oznámí, že také chystají výstup do vesmíru. Generalita se rozhodne vyslat loď s kosmonauty již v roce 1965, aby si SSSR zajistil světové prvenství. Pro let jsou vybráni dva zkušení piloti, Alexej Leonov a Pavel Beljajev. Konstrukční kancelář Sergeje Koroljova urychlí práce. Bezpilotní družice je vynesena na orbitu, kde simuluje pokusný výstup, ale nakonec se družice na oběžné dráze rozpadne. Konstruktér Koroljov nechce riskovat životy kosmonautů, ale vedení SSSR trvá na svém. Voschod-2 není doveden k dokonalosti. Skafandry jsou podle pilotů neohebné, ale oba jsou ochotni pro vlast riskovat. 18. března 1965 vesmírná loď s Leonovem a Beljajevem na palubě odstartuje z Bajkonuru. Let je normální a Voschod-2 dosáhne orbity. Leonov upoutaný lanem vstoupí přes vzduchovou komoru do vesmíru a vznáší se opojně ve volném prostoru. Zanedlouho mu stoupne tlak, puls i teplota a nemůže se vrátit k modulu. Beljajev s ní ztratí spojení. V letovém středisku se autority dohadují, co dál. Generál Nikolaj Kamanin je proto, aby se vzduchová komora odstřelila, i když v tom případě Leonov zahyne ve volném prostoru. Leonovi se mezitím podaří zachytit modulu. Nafoukl se mu skafandr a nemůže ohýbat ruce, nohy a prsty. Dostane se do komory hlavou napřed. Poklop do vesmíru se však nedovře a Leonov vyvine velké úsilí, aby ho zavřel. Když ho Beljajev přitáhne do kabiny, Leonov omdlí. Beljajev ho resuscituje. Ze Země jim blahopřejí nejvyšší představitelé SSSR. Chystá se návrat na Zemi a je odstřelena komora, což otočí modul o dvacet stupňů. Podle přístrojů je v kabině dvakrát vyšší tlak, systém tam totiž pumpuje čistý kyslík, protože v plášti modulu vznikla mikrotrhlina. Jedna jediná jiskra a kosmonauti by mohli uhořet. Hrozí jim otrava kyslíkem a začínají se u nich projevovat zrakové halucinace. Musejí rozříznout potah kabiny a odpojit kompenzační čidlo. To se jim podaří, ale oba upadnou do bezvědomí... (TV Prima)

(více)

Recenze (143)

pakobylka 

všechny recenze uživatele

Excelentní ... po všech stánkách. Digitální triky na nejvyšší úrovni dokonale rámují čas "первых", zasazený do dobových reálií a dobové atmosféry. Vyprávění postupně graduje - a dokáže udržet napětí takřka do poslední minuty, když vzdává hold těm, jejichž cesta byla ve skutečnosti opravdovou dobrodružnou výpravou ... velice odvážnou až hazardérskou - za podmínek, které nedávaly ... a s ohledem na tehdejší technologické možnosti ani NEMOHLY dávat až tak velkou naději na návrat. ()

Snorlax 

všechny recenze uživatele

Domnívala jsem se, že nejpatetičtějším filmem je zachraňování Ryana, omyl, tohle ho trumfnulo. Jedinou uvěřitelnou postavou je Koroljov, ostatní trousí nechtěně vtipné hlášky snad v každém dialogu. A rozhovor kosmonautů, kteří pomalu mrznou v tajze, záchrana nepřichází a oni řeší ... Ne, nejsou to rodiny, není to jejich vzájemný vztah, nejsou to vzpomínky, není to snění, oni řeší vlast. Takové patetické orgie už nic nepřebije. A ano, na závěr si v letovém středisku pěkně po americku všichni zatleskali, tedy až na Koroljova. ()

Reklama

Nach 

všechny recenze uživatele

Skvělá Ruská odpověď k americkému Apollu 13. Příběh dvou kosmonautů, kteří mají jako první vystoupit do kosmu je patřičně dramaticky vystavěn. Charaktery jsou zajímavé, chemie mezi nimi funguje. Ruská aparatura je snímána tak, jak zřejmě opravdu fungovala a speciální efekty jsou zde hyperrealistické, což kvituji s maximálním povděkem. Prostě se zde urodil snímek, který si rád kdykoli připomenu a až na závěrečnou mírně zdlouhavou část na Sibiři jde o zlatý kousek do současné filmařiny. 80% ()

mm13 

všechny recenze uživatele

Nepamätal som si ani len toľko, že to bol Leonov, kto prvý vystúpil do otvoreného vesmíru, nieto ešte detaily okolo celej misie (tie mi asi ani nikdy podané neboli, také čosi totiž nejde zabudnúť). Na film som preto čumel s pootvorenými ústami, neskutočne sa bavil a zároveň si v duchu vravel "to musia až tak preháňať?"... aby mi potom pri dodatočnom doučovaní sa spadla sánka ešte o pekných pár poschodí nižšie... pretože upravili si toho dosť, ale vymysleli máločo a pár dramatických situácií dokonca vynechali (údajne ich po pristáti v tajge ohrozovala aj svorka vlkov). Jeden z najlepších filmových výletov do vesmíru, zvládnuté po všetkých stránkach! Hneď idem na Gagarina, vraj tiež nie je márny. ()

kenkaku 

všechny recenze uživatele

Ruské filmy mívají punc patosu... hroupých keců a spousty vaty. Prostě protože “sdělano v SSSR”. Vremja pjervich má scénář jako klasický blockbuster z Hollywoodu a dialogy jsou výrazně méně stupidní než třeba v legendárním Dni nezáviśosti. Film “jede” už od začátku, podle osvědčeného konceptu (a funguje). Kostra příběhunje přitom tak na jednu větu (Gagarin první ve vesmíru... Armstrong na Měsíci... Leonov v otevřeném kosmu...), takže vlastně kosmonaut vyleze z rakety a zaleze. Hotovo. Tady se ale precizně na sebe postupně vrství jednotlivé překážky, jako při hraní videohry, aby se divák nestihl nudit. Co filmu zvedá kredit je také fakt, že hlavní postava (Alex Leonov) není vymyšlená. Byl totiž technickým konzultantem filmu. Oni nejsou vymyšlení ani další. Třeba Alexův parťák, nebo hlavní inženýr vesmírného programu. Vše reálné postavy. Za mě tedy jde rozhodně o nejlepší film na téma “první-něco-ve-vesmíru” co jsem zatím viděl. Po všech stránkách. ()

Galerie (56)

Zajímavosti (6)

  • Sergej Koroljov (Vladimir Ilin), zásadní tvůrce sovětského raketového programu, zemřel rok po letu Voschodu 2. Za příčinu je označována rakovina, na jeho zdravotním stavu se však dlouhodobě podepsal pobyt v gulagu, kam byl odsouzen za stalinských čistek. (kulyk)
  • Generálmajor Sovětských vzdušných sil Alexej Leonov (Jevgenij Mironov) měl svůj další let podstoupit na palubě Sojuzu 11. Při předstartovní prohlídce byl u jednoho z členů posádky, Valerije Kubasova, na rentgenovém snímku zjištěn stín na plicích. I přes Leonovův nesouhlas nebyl vyměněn jen on, ale posádka celá. Náhradníci Dobrovolskij, Volkov a Pacajev se při přistání udusili vinou technické závady. Alexej se však do vesmíru přesto vydal opět v roce 1975, a to jako člen prvního americko - sovětského experimentu Apollo - Sojuz. (kulyk)
  • Plukovník Pavel Běljajev (Konstantin Chabenskij) zemřel pouhých pět let po přistání Voschodu 2, ve 44 letech, na následky nepovedené operace žaludečních vředů. (kulyk)

Reklama

Reklama