Tajnosti a lži

Jezisi ta matka měla strašnej hlas a ještě jak každýmu říkala srdíčko. No tohle mít doma, tak se radši odstěhuju na Ukrajinu. Navíc na můj vkus se tam hrozně mluvilo, resp. bylo tam strašně moc žen co pořád mluvily. Abych jen nedržkoval, herecký výkony jsou skvělý, po všech strankách působí opravdově a "rodinný" závěr u stolu nemá jedinou chybu. (29.12.2018)

Našly se, po dlouhé době se konečně poprvé setkaly a musí si vybudovat vztah, který se měl rodit několik desetiletí, během několika dní. Trochu mě mrzí, že se film věnoval více vedlejším příběhovým liniím, mnohdy i odbočil do slepé uličky (žena po autonehodě, kolega z Austrálie) a bez couvání se rozhodl vrátit zase zpět na hlavní. Snímek by rozhodně snesl prostříhání, aby více vynikla kresba zrání vztahu mezi matkou a dcerou. (26.09.2012)

Mike Leigh je divnej, ale (nebo spíše "proto") ho začínám mít rád. "Secrets and Lies" sice trochu hyzdí přepjaté herectví permanentně ubrečené Brendy Blethyn, ale zbytek funguje naprosto dokonale - nenápadná mozaika náhledů do intimního života několika lidských ztracenců diváky nestrhne, ale spíše pomalu podemele. Timothy Spall, který po celou dobu exceluje v roli dobráckého fotografa, se nakonec geniálně blýskne v působivém proslovu před rozhádanou rodinou. Krásný, tichý, velmi anglický film. (07.07.2013)

Nevím, kdy jsem naposledy viděl takhle reálně působící postavy. Zcela poctivá, nepodbízivá ždímačka emocí s fantastickými hereckými výkony. Brendu Blethyn jsem vůbec neznal (což té autentičnosti asi pomohlo), ale předvedla možná jeden z nejlepších hereckých výkonů, co jsem kdy viděl. Naked mě moc nebralo, ale tímhle si u mě Mike Leigh udělal obrovské plus. 10/10 (22.02.2023)

Systém „vezmu partu kvalitních herců, nadhodím výchozí situaci, zavřeme se pár měsíců na zkušebně a uvidíme, kam nás to až zanese“ je zjevně hodně závislý na štěstí; Další rok viděný před sedmi lety v Projektu 100 mě neurazil, ale na hlubší zkoumání Leighovy fimografie moc nenalákal, zato toto byl onačejší zážitek, tady emoce pracovaly fest, nitra se odhalovala, sociální poselství rezonovalo, humor jemně perlil, žádná postava nebyla do počtu a film k nim nebyl krutější, ale většinu času ani milosrdnější, než bylo třeba. Menšinu času jsem si říkal, že je škoda, že to v tomhle stavu nedostal do ruky nelítostnej dramaturg, nevyházel tu zbývající trošku balastu a nenabrousil pár příliš ohlazených hran, a pak se to teprve nenatočilo. Jenže pak by se z toho nejspíš vytratila ta paradokumentární syrovina (a třeba taky ne). (22.09.2018)