Osmá třída

Teen indie filmeček, který vsází na autentičnost dnešní omladiny.. Většinou se v podobných snímcích řeší přerod puberťáka na dospělého, ale tady jde o transformaci dětství právě v puberťáka.. Asi to bude mít daleko hlubší význam pro mladší ročníky a jejich rodiče, já jsem byla dost mimo místu a spíše nudilo.. (30.12.2018)

Klasicke indiecko o dospievani, ale toto ma jednu velku devizu. Ten posun zo strednej skoly na zakladnu posobi prekvapivo originalne. Tematicky sa tu sice riesia rovnake veci ako vzdy, no tu je to o jeden vekovy level nizsie. Takze nejde o predchod od mladosti k dospelosti, ale ake to je prestavat byt dietatom a zacatat za svoj zivot zodpovednost. Velmi svieza zmena 8/10 (12.10.2018)

Eight Grade je absolútny cringe fest a len s ťažkosťou som dokázal tento film dopozerať. Hlavným dôvodom je, že film hral proti všetkým mojim vnútorným pocitom, neistotám či úzkostiam. Áno, Kaylu a jej boj proti týmto útrapám obdivujem, a takisto pomohlo, že Bo Burham to všetko dokázal s citom zachytiť na kameru. Avšak, z môjho uhla pohľadu, Eight Grade len prehĺbil moje vnútorné presvedčenia, že za nič na svete sa nevystavím podobným situáciám ku ktorým sa Kayla odhodlala. Nebyť takto priamočiaro konfrontovaný mojimi najhoršími pocitmi a nočnými morami, tak s potešením hodnotím vyššie, lebo film si to zaslúži. No dokým sa sám neodhodlám postaviť realite ako urobila Kayla v podaní famóznej Elsie Fisher, tento film bude pre mňa tou najnepríjemnejšiu a najpravdivejšou filmovou konfrontáciou s mojimi vlastnými iracionálnymi démonmi - čomu sa s radosťou vyhnem. 3* (4.5* je však férovejšie hodnotenie). (10.10.2018)

SPOILERY Zase 3,5 a zase nevím, co s tím. Mám dát víc za to, že je to jeden z velmi mála filmů, který skutečně ukazuje realitu na střední/základní škole a nesnaží se přitom zalíbit cílovce (jako třeba Ten, kdo stojí v koutě nebo Umění zapadnout), nebo dát míň za to, že to má sice uvěřitelné dialogy, ale nezvládnutý scénář? On je celý film jako úvodní záběr - veskrze přirozeně působící, než vám dojde, že to má opravdu být video mladé teenagerky, která natáčí motivační vlogy na YouTube tím způsobem, že jen zapne kameru na počítači a mluví. Takové video se ale samo od sebe nebude zoomovat od hlavní hrdinky a ona edity nedělá, takže je efekt "jejího skutečného videa" viditelně umělý. Celé to realisticky pojednává o současné generaci teenagerů i starších dětí, spousta scén je naprosto trefně vedená a napsaná (nákupák, narozeninová oslava především...), ale jako celek nefunguje, jelikož všechna načrtnutá témata a hlavně Kaylinina situace jsou urychleně ukončené. Zpočátku jsem náhlé a nepředvídatelné ukončení dějových linií, které se zdály důležité, bral jako momentální fáze, přes které se Kayla musí dostat, jenže v závěru celá situace okolo ní skončí taktéž naprosto náhlým přívalem sebevědomí, které sice ano, vzniklo na základě toho, co jí říkal táta, ale opravdu jen na základě toho dostala sílu otevřeně kritizovat povrchní spolužačky, jít s Gabem na rande, rozpovídat se a nahradit zničený vzkaz od matky? Usmíření se s tátou do toho nepočítám, to bylo jasné a ze situace vzešlo naprosto přirozeně. Zbytek ale přijde jen tak, nic víc k němu nevede a přitom by mohlo a autentická atmosféra, při které jen vnímáme svět, by zůstala naprosto stejná. Zpětně mi to dělení na "fáze" (nebo třeba levely, to zní víc cool, když to je hlavně o tom, že introvertka chce být cool) tedy nesedí, jelikož nesouzní se závěrem a naopak, takže jedno z toho prostě mělo být jinak. Momentální happy end (s dvěma krátkými záběry z budoucnosti) je fajn, přerod z holky, která točí videa o tom, jak být sebevědomý, ale sama tomu nerozumí, na holku, která tomu už rozumí, je jasný už od začátku, ale osobně mě potěšil (protože to taky mohlo skončit ve stylu Welcome to the Dollhouse, což je film, který mám hodně rád, ale sem by se to prostě nehodilo) a hlavně se mi líbí veškerá ta jednotlivá autenticita. Ale celková autenticita tu je jen hrou na ní a já se s tím doposud nevypořádal. A teď jsem napsal dlouhý komentář, aby mi pomohl ujasnit si dojmy a já pořád nevím, jak hodnotit. Vyspal bych se na to, ale to už jsem udělal a nepomohlo to. Zatím u mě rozhodnou skvěle civilní herecké výkony a jedna skladba od Enyi, takže se přikloním, byť ne úplně rád, k vyššímu hodnocení a uvidím, jestli si to časem nerozmyslím. Jak rád píšu u těchto rozporuplných filmových zážitků - změnit hodnocení mi bude trvat jen pár vteřin. Slabé 4* (18.12.2023)

Manifest of Youth. Bo Burnham rozumie mládeži a patrí medzi najlepších komikov v súšastnosti. To, že dokázal spraviť film z ktorého ide nadhľad a je milý, úsmevný a skutočný, vypovedá o jeho inteligencií. Elsie Fisher a Josh Hamilton sú neskutočne dobrý. Malé kaleidoskopy príbehov prezentované skrze pohľad hlavnej hrdinky majú v sebe nehu, bolesť, odvahu a vtip. Je to úprimné ako prasa a ku koncu ste do malej Kayli zamilovaný. Takú dcéru by som dakedy chcel mať. Fuck system a hlúpych ľudí. Držím jej palce nech sa jej všetko podarí. A Bo.. skús nám o nej dakedy ešte niečo povedať. Úprimne bude mi chýbať. Jeden z najúprimnejších filmoch o najhoršom období v živote teenagera, aký som za veľmi dlhú dobu videl. Netlačí na pílu, zbytočne nedramatizuje a znova prebudí chuť na sečuánsku omáčku. (02.11.2018)