Tísňové volání

Přestože by filmu slušelo možná malinko větší množství vygradovanějších scén, tak musím ocenit skvělý herecký výkon hlavní postavy. Naposledy ukázal tlak kamery ustát Tom Hardy když cestoval autem mezi Londýnem a Birminghamem. Tísňové volání z hlavy jen tak nedostanu. Nebudu více prozrazovat. Vyložená pecka pro milovníky minimalistických a chytrých thrillerů. 75% (26.12.2018)

Je to o nápadu, o jeho zpracování, o stoprocentně stísněné atmosféře jednoho call centra, kde je, pravda, celá řada nelogických situací. Ale vem to čert. Já těch 85 minut seděl se zaříznutejma trenclema a ani se nehejbal jak to bylo napínavý. Tísňově volání mě uzemnilo skvělými dialogy, omylnou hlavní postavou a momenty, které se mi jednoduše zařízly pod kůži. Další minimalistická kvalita, na kterou jen tak nezapomenu. (29.07.2018)

Velmi zajímavé pojetí u kterého do poslední chvíle nevíte na čem jste, jelikož jediné co po celou dobu filmu sledujete, je jen a pouze policista Asger na tísňové lince, jehož snaha i bezmocnost udělat cokoliv více, při pomoci ženě, která mu zavolá s prosbou o pomoc je velmi omezená a nezbývá mu nic jiného než důvěřovat ostatním. (08.11.2018)

Je opravdu neuvěřitelné, jak moc jsou ve Skandinávii oproti nám vepředu a ačkoliv není vůbec žádnou novinkou udělat z podobně minimalistického nápadu něco tak napínavého (Tom Hardy může potvrdit), pořád je to setsakra působivé a všiml jsem si, že Tísňové volání hodně lidí naprosto semlelo. Já ten případ tedy nejsem, asi proto, že jsem podobných filmů už viděl několik, ale pořád bych to rozhodně všem doporučil, aby jste si taky občas odpočinuli od všech těch předražených barevných blockbusterů. (04.01.2019)

U tohoto filmu po mě vážně nechtějte, abych to adoroval. Proti minimalismu, ději zasazeném do jedné místnosti či filmu stojícím na jednom hereckém výkonu nic nemám. Tedy pokud si někdo navrch automaticky nepředstaví rovnici minimalismus = chlad. Tento film na mě dýchal enormním chladem. Hlavní protagonista si zachovával během všech různých situacích permanentně jeden ten samý ledový a bezemoční výraz (pouze s jednou malou silnou změnou v asi nejpůsobivější chvíli). Pár motivů je působivě zneklidňujících, třeba hned první telefonát, ale nejednou jsou zařazené bez jakéhokoliv pokračování a ústřední (papírově taky silnou) dějovou linku v ospalém tempu spíše jen rozmělňují, než cokoliv jiného. Bez závěrečných titulků trval film výrazně pod 80 minut, ale s jeho dosledováním jsem i tak měl značný problém a stejně ve mě budil dojem námětu pro mnohem kratší inscenaci, neúměrně nataženého na celovečerní délku. I nascendi ve svém komentáři zmínil Promiňte, omyl!. Těm, kteří zatím neviděli, raději tu doporučím tento Weissův majstrštyk s výbornou Jiřinou Šejbalovou. [40%] (30.11.2022)