Tísňové volání

Nejnovější příspěvek do mého oblíbeného subžánru komorního telefonního thrilleru/dramatu a la Telefonní budka, Pohřbený nebo Noční jízda, také postavený na dramatu jednoho muže v omezeném prostoru a v reálném čase. V podstatě s tím mám dva problémy - je to na mě až moc přehledné (byť je v závěru nastolenou situací brutálně zatřeseno) a ty dva kancly prostě nejsou tak sexy a extrémně minimalistické jako telefonní budka nebo rakev (odkud se navíc hrdinové nemohli hnout) a ani nemají magickou atmosféru noční dálnice. A ani herecky mi to nepřijde tak zázračné - Tom Hardy v Noční jízdě předvedl úplně jiné charizma (a měl i propracovanější postavu). Každopádně solidní thrillerová podívaná s pár silnými okamžiky. (08.07.2018)

Fantastická práce dokazující, jak málo lidí a okolních propriet potřebujete, když máte prostě talent. A s tím filmový bůh na Cedergrenovi i mladém Möllerovi (kterého se od teď rozhodně vyplatí sledovat) rozhodně nešetřil. Ve stylu Telefonní budky a Noční hlídky tu máme další drama, kterému stačí jeden volající hrdina a pár hlasů ve sluchátku. Tísňové volání navíc funguje na několika úrovních, nabízí totiž solidní detektivní případ, psychologické drama o vině a trestu a mimoděk i jakési varování, aby člověk v práci nepřekračoval hranice. Uměřená stopáž navíc zajistí, že se divák pohledem na jednu tvář nezačne nudit. No prostě lahůdka s napětím i přesahem. (01.07.2018)

Dánská odpověď na Telefonní budku. Skvělý nápad, minimalistické zpracování a hlavně výborný Cedergren v hlavní roli. Jen skrze jeho chování si utváříme obraz o celé situaci a ani na chvilku nás nepustí naše rozjetá fantazie a myšlenky - co se tak asi stalo? Co se děje? Jak to dopadne? Velice příjemné překvapení. (28.09.2018)

Moc hezky vypointovaná nervozita. Začátek a první rozhovor s unesenou strhne, postupně se tempo vinou začleňování ne tak zajímavé osobní linie rozmělní, ale uvěřitelnými dialogy a silnými (nikoli nějak šokujícími) zvraty drží film plnou pozornost po celou sympatickou stopáž. Originální zpochybňování viny a neviny a pracovní morálky nakonec vítězí nad čistě formálními kvalitami a autenticitou, a není to vlastně vůbec špatně. 75% (24.01.2019)

Je to tak trochu na styl Locke (Tom Hardy). Je to one man show, komorní film, který na vteřinu nenechá diváka bez napětí a emocí za pouhého použití obyčejných slov v neobyčejných příbězích. Vynikající volba hlasu a hlavně herce, který se chová neprofesionálně, řídí se srdcem, chce udělat vždy to nejlepší, což ve výsledku nemusí být nejlepší, protože nic není tak, jak se zdá (mindfuck). (13.12.2018)