Mission: Impossible - Fallout

Cestopisná nátura nových Mission: Impossible mě na stará kolena těší čím dál víc. Fantastická honička Paříží nebo vrtulníkový mač v Kašmíru jsou dechberoucí. Akci si Cruise umí vychutnat jako málokdo a v McQuarriem našel vysloveně spřízněnou duši. Fallout nemá ani jedno hluché místo, lokace jsou krásné a dokonce i ta Eiffelovka vypadá neokoukaně. Příběh je řádně temný, ještě o trochu více než minule, tentokrát o škodné a následcích soupeření špionážních agentur. Herecky se jede na jistotu a Cavillův Wallker je řádně sviňácký parťák. (02.08.2018)

The Dark Hunt Rises. Impozantní, leč trojka stále nepřekonána. Byla ultra-svižná, napumpovaná hračičkami fan-boye. Fallout "pouze" plní ambiciózní očekávání současných náročných mainstreamových diváků. A plní je velmi zdatně. První polovina je pozvolnější, ale jakmile Cruise začne své dechberoucí představení veletočů a kaskaderských kousků při kterých se tají dech, vše je jak má být až do velkolepého finále. Maximální nasazení, minimální ztráty. Jeden z nejlepších dílů a zřejmě ten nejvíc špiónský, nejvíc oldschool a nejtemnější. (08.08.2018)

Pořád to není tak scénáristicky vypilované jako trilogie o Bourneovi a Ethan Hunt začíná občas příliš béčkovitě ignorovat fyzikální zákony, ale na to se s prominutím můžu z vysoka vysráti, neboť MI6 je přesto asi nejzábavnější špionážní akčňák, jaký kdy vznikl. Je tam osudovost, je tam nepředvídatelnost a je tam dokonale drzé a suverénně vypointovávané podněcování zvědavosti (jehož rytmus je před zlomovým odhalením přímo ďábelský), ale zároveň nechybí strhující akční orgie podávané s potřebným nadhledem a vždy citlivě vloženou hláškou. Není to revoluce žánru, je to čirá pocta tradicím špionážního filmu, náramně přizpůsobená současnému trendu a akčnímu drivu velkých blockbusterů a současně chytře rozvíjející fikční svět a zajetá vyprávěcí i formální pravidla vlastní série. Není to kvalitnější než pětka, která lépe zvládla skloubení akce se spikleneckými konverzačními zvraty, je to ale bezpochyby příkladný prototyp technických možností současného blockbusteru, který má plynový pedál nonstop na podlaze a vyprávěním je pevně zakotven v osvědčených staromilných vzorcích. Více možná po další nutné návštěvě kina... (30.07.2018)

Má to snad úplně všechno! Plutónium, Ajfelovku, bandu třípísmenných agentur, dvojité agenty, trojité agenty, jasné zmrdy, skryté zmrdy, Kašmír, sexy špionku, hnusnou špionku, výpravu jako kráva, tisíc statických i pohyblivých kamer a samozřejmě trpaslíky, ale … Představte si, že na vás jednoho večera začne z druhé strany baru pomrkávat totální kunda. Vysoustružená jako z masturbačního katalogu plnými rty vykrouženými do lascivního O pomalu vysrkává z oliv ančovičky, sem tam si objedná banán, který si bez kousání zasune do jícnu a polkne, přičemž vás s lačně přimhouřenýma očima fixuje pohledem, občas si špičkou jazyka olízne nos a její zrychleně se vzdouvající 95D jakoby se každou chvíli chystaly samovolně vyklouznout z přecpaného dekoltu. Pro jistotu se ohlédnete, jestli za vámi náhodou nestojí nějaký podměrečný, urputně dobarvovaný a chirurgicky z posledních sil udržovaný obstarožní sájentolog, a když se přesvědčíte, že tomu tak není, kvapně koupíte dva Kedlubnové bollsy a rozhodnut risknout, že se ráno neprobudíte s ukousnutou hlavou a uzlem na čuráku, se to vydáte prozkoumat zblízka. Pak však po jejím hysterickou dickcí proneseném půlhodinovém monologu o nutnosti zastavit globální oteplování a zachránit všechny mouchami obsypané africké děti s hrůzou zjistíte, že je úplně blbá, z huby ji smrdí tak, že v okruhu dvou metrů padají k zemi blijící masařky, a navíc si při svém zaníceném vyprávění co pět minut nahlas bublavě usrala. A tak se raději se svým pepermintovým likérem vrátíte zpět na svou stranu baru, ještě chvíli se pokocháte pohledem na to výstavní zpracování, snažíc se zapomenout na všechny ty „bonusy“, načež se otráveně odeberete domů pustit si péčko. Po dokonalé, hutné a inventivní Imposibilní pětce Kryštofovi evidentně zřídly spermie, nicméně rozjetá mašinka Tomáš urputně tlačila na poslední předdůchodové promo, a tak prostě jen zoufale naházel do generátoru nenápaditých, tisíckrát omletých klišovitých pičovin „špionáž, agenti, akce, jaderný, pár tupých zvratů, auta, motorky, vrtulníky, hodně cestovat a Gimli“. Ovšem následně vyplivnutého Bonda z Ereboru, který si názvem i scénářem říká o Folaut, naprosto fantasticky natočil, což je třeba ocenit alespoň dvěma hvězdami. A ta třetí je za ty noční můry, které musel během natáčení zažívat chudák Supergej. To bylo co půl hodiny: „STOP!!! No tak, pane Clavin, zase se zapomínáte! Pokrčte se v kolenou a pořádně nahrbte, ať vedle vás Tomík i v těch vycpaných botách na podpatcích nevypadá, jako by zabloudil v jahodách, a že byste ho i stojícího na špičkách zabil jen tím, kdybyste se pečlivě nedíval, kam šlapete … „ (03.08.2018)

Je to pecka. Absolutne spickovy blockbuster a najlepsia Mission:Impossible. Neuveritelne tempo, fantasticke akcne sceny a mily 90's look. Cruise aj zvysok osadenstva dokonali. Ma to sice svoje chyby, ale velmi rad nad nimi zavriem oci. Taketo akcne filmy sa uz bohuzial netocia. Pri asi dvadsat minutovej akcii s prevozom zaporaka som ani nedychal a usmieval sa ako male decko a spomenul som si preco mam rad filmy. 10/10 (27.07.2018)