Kapsy plné dynamitu

Nelíbilo se mi tu nic. Hlavní hrdinové mi přišli jako bezpáteřní hajzlíci, jeden větší než druhý, odhalování minulosti dvou z nich mne taky nebavilo, a jak se objevila ta hudba se šo-šon-šo-šon, bral mne leda vztek. Navíc se to celé tváří chvíli jako absurdní divadlo, odskočí si to do slasheru, nic není svaté, a zase se na chvíli objeví jemná parodie, aby to po chviličce zas mířilo jinam. Mně to nebaví, chci jednoduchou, ale jasnou linii, a hrdinu, kterému se dá fandit. Když ale čekám, jestli tam v závěru nepřistane třeba Lenin a nebude se střílet z Aurory, tak je ta absurdní mozaika asi postavená špatně. (10.12.2017)

Konecne po rokoch znova videne, tentokrat v nezostrihanej, DC dva a polhodinovej verzii. Vysledny pocit po zhliadnuti minimalne rovnako opojny ako pri dolar trilogii a West & America. Reziserove trademarky a charakteristicke prvy stylu su lahko identifikovatelne, pricom miestami si Leone sam z nich robi trefnu sebaparodiu (podobne ako Morriconeho OST dokaze v jednej melodii kombinovat prvky epickej melancholie z Vtedy na zapade a "divnych" zvukov k nim namiesanym). Leone vo Fistful of Dynamite / Die You Sucker v strukture podobnej k DC verzii The Good, The Bad and the Ugly (prva polovica uvolnene usmevna, druha polovica snimku vazna s vyrazne protivojnovym nadychom) prostrednictvom prvkov tzv. Zapata westernu (odnoz spaghetti westernu s usadenim stylotvornych prvkov do realii a historickeho pozadia dejinnych udalosti v Mexiku) vyjadruje svoj negativny postoj k revolucii ako takej a prostrednictvom postavy Juana ju kritizuje a vykresluje ako akt, ktorym clovek ako jednotlivec nema co ziskat, len stratit. Oproti starsim reziserovym dielam je ubrane v rovine mytizacie postav a budovania ich ikonickej heroizacie, pricom vsak pozorne davkovana seria flashbackov plni nielen charakterovu drobnokresbu ustrendej postavy ako to pozname napr. z Vtedy na Zapade, ale i metaforu postoja k revolucii ako takej. Die YOu Sucker je tak pevnym spojovacim clankom medzi Leoneho westernovymi opusmi a Vtedy v Amerike. (03.03.2009)

Melancholicky snový, násilný a vysoce explozivní obraz mexické revoluce s dvojicí sympatických bastardů, zároveň nečekaná bromance pomalu na úrovni Butche a Kida. Leoneho rukopis je jasný, je to další hodně cool, výrazná a přesahová westernová podívaná, jedinečný úkaz svojí doby. Tierra y libertad¡ (01.08.2023)

Director's cut. Netušil som, že (aspoň pre mňa) najmenej známy Leoneho western je jeho najveľkolepejší. Príbeh revolúcie s hrdinami, kde by ste klaďasa hľadali márne. Postava Roda Steigera je snáď ešte lepšie napísaná i zahraná ako bola úloha Eliho Wallacha v DOBRÝ, ZLÝ A ŠKAREDÝ. Srdcervúca hudba len podtrhuje vážnosť a serióznosť westernu, kde nie je asi ani jeden pištoľnícky súboj... (30.06.2014)

Neprávem opomíjený Leoneho skvost, který stojí ve stínu těch nejslavnějších westernů vůbec a je to ohromná škoda! Již začátek filmu mne vtáhl do děje a na nějaká hluchá místa si nemohu vzpomenout. Film je i přes svou délku (151 minut) zcela vyvážený, jednotlivé postavy jsou velmi pečlivě vykresleny. K tomu Morriconeho hudba, která nemá chybu (všimli jste si variací na Mozarta?). Leone se zde představuje jako levicově smýšlející revolucionář (viz odkaz na Bakunina a samozřejmě nejen on) a vůbec mi to nevadí. (19.10.2009)