Tenkrát v Americe

Jeden z nejlepších filmů o mafii v USA, který více než dojmem gangsterky působí jako western zasazený do špatného prostředí. Leone má úplně jiný styl než Scorsese, De Palma a další tvůrci tradičních kultovních mafiánských snímků; místo nejsyrovějšího násilí a oslavování moci na diváka útočí pomocí dlouhých klidných záběrů na obličeje protagonistů s minimem dialogů, zato podbarvených úžasnou hudbou Ennia Morriconeho, někdy doplněného i o Beatles a Cola Portera. Asi nejvíce se nabízí srovnání s Kmotrem, Tenkrát v Americe totiž podobně jako jeden z nejslavnějších filmů všech dob sleduje proměnu několika postav stojících vždy jednou nohou v kriminálu. Narozdíl od Kmotra na nás ale útočí několika časovými rovinami (dospívající kluk, černovlasý De Niro, šedivějící De Niro), které v sebe navzájem různě přeskakují, jednou do minulosti, podruhé do budoucnosti, takže první hodinu je možná těžké zorientovat se, o co v tom filmu vlastně jde. Když u Tenkrát v Americe ale vydržíte, čekají vás čtyři hodiny (ano, čtete správně) jednoho z nejepičtějších příběhů o gangsterech se scénami, které se člověku zapíší do paměti. Na filmy se člověk většinou dívá kvůli režisérovi nebo hercům, u podobného snímku ale krom režiséra Sergia Leoneho a hereckých představitelů hlavních rolí Roberta De Nira a Jamese Woodse, musím ocenit i kameru, hudbu, výběr lokací a mladých hereckých představitelů... Kdy se mi naposledy u filmu stalo, abych na obrazovce jen zahlédla mladého sedmnáctiletého kluka a bylo mi jasné, že jeho dospělou verzi bude hrát James Woods (nebo Jan Tříska, ale to jsem logicky vyloučila :-)? "Vítěze poznáš už na startovní čáře." (31.03.2008)

Po natočení filmu "Hlavou dolů" dal Sergio Leone navždy sbohem westernu a mnoho let se připravoval na tuto grandiózní gangsterskou podívanou. Výsledek stojí více než za to. Nádherný film, velice citlivě natočený s famózní kamerou a fantastickou hudbou Ennia Morriconeho. A k tomu velevynikající Robert De Niro v hlavní úloze a v dalších rolích výteční James Woods, Joe Pesci, Elizabeth McGovernová, Burt Young, Treat Williams a mnoho jiných. Od "Dolarovek" nebo "Tenkrát na Západě" se v mnohém liší, ale režisérský rukopis Sergia Leoneho, muže, který navždy změnil western a gangsterku, násilné scény vkusně kombinoval s poetikou a přes dlouhé stopáže dokázal diváky udržet u plátna nebo obrazovky, je patrný. "Tenkrát v Americe" je film drsný, nemilosrdný, ale také jemný, výpravně poetický a vtáhne vás do děje tak, že si ani nepovšimnete času. Sergio Leone se tímto skvostem s filmem a s diváky rozloučil ve skutečně grandiózním stylu a navždy zůstane v očích a srdcích svých fanoušků jako Ital, který udělal revoluci v těch nejameričtějších filmových žánrech. 100%. (03.02.2006)

Filmy o gangsterech nejsou můj šálek čaje a taky délka (viděl jsem 229 minutovou verzi) mě děsila, ale můžu upřímně přiznat, že tak koherentní snímek, u kterého stopáž zdaleka nevadí, jsem neviděl už pěkně dlouho. Za drobné zápory může nařízený střih a producenti, ale to už je minimální vada na kráse. 90%. (11.12.2017)

Tak na tomhle scénáři se pracovalo 12 let a Leone nosil celý film v hlavě ještě než se spustila první klapka ! Producentovi ho převyprávěl před natáčením za 4 hodiny obraz po obraze. Už jenom tyhle údaje dávají tušit, že to bylo pro Leoneho něco vyjímečného a výsledek tomu naprosto odpovídá. Film díky své délce má čas se ve vás usadit a moc se mu po skončení nechce pryč. Vyvolá dokonce dojem, že byste ještě pár desítek minut klidně snesli :) ... Jako vždy vynikající Robert De Niro, ale neméně skvělý také James Woods. A ta muzika ......! (22.01.2004)

Monumentální dílo, epická freska mafiánova života z vysněné a snad i malinko zkreslené Ameriky. Nechronologické vyprávění, spousta menších epizodek a přesto film nepůsobí nikterak roztříštěně, scény se totiž slévají v jednou monstrózní, emocionálně hutně podbarvenou, výpověď o trochu více hořkém, než-li sladkém životě. Tenkrát v Americe má pár surových, nekompromisních scén, realisticky vykreslujících drsné gangstery z ulice, ovšem umně je vyvažuje jemností a poetikou zejména v etapě mládí postav. Záběry jsou táhlé, tempo pomalé (v závěru až moc), režie sebejistá a stopáž rozhodně ne přemrštěná, ba naopak po opakovaném zhlédnutí bych si troufal tvrdit, že některé události byly nepříjemně zkráceny, popř. pár postav zasloužilo více prostoru. Menší problém jsem měl s emocionálně příliš podbízivou (vlezlou) hudbou, to si myslím, že takto propracované dílo nemělo ani za potřebí, jinak je to ale klenot... 9/10 (12.12.2007)