Pro pár dolarů navíc

Opět bezchybný Leone a jeho další příspěvek k vrcholům westernové tvorby, který stojí trochu neprávem ve stínu "Hodný, zlý a ošklivý". Kromě tradičně výtečné režie, scénáře a hudby film táhnou hlavně Clint Eastwood a Lee Van Cleef, kteří jako dva konkurenční lovci lidí vytvořili nebezpečnou a "pekelně rychlou" ústřední dvojici, se kterou bych se rozhodně nechtěl dostat do křížku. Příběh sice není tak rozsáhlý jako v HZaO, ovšem vše vynahrazuje perfektní atmosféra plná nabitých koltů, lahůdkové souboje muže proti muži a charakter obou zmíněných "antihrdinů", kteří sice šetří úsměvy, ale každému žánrovému fandovi rozdávají radost měrou vrchovatou. Nemám nic, co bych vytknul. Po Tenkrát na západě jednoznačně má nejoblíbenější westernová podívaná :) (21.04.2011)

Jednu z hlavních zápletek Tenkrát na západě "Někdo jde někomu po krku, ale až na konci se dozvíme, proč vlastně" použil Leone už tady. Mohlo by se zdát, že Clintův Monco hraje v Pro pár dolarů navíc druhé housle... Ale to on zkrátka neumí a je skvělý a pozornost na sebe strhává jako vždy.__P.S.: Tradičně dobrý je samozřejmě i Van Cleef, ale jako záporáka ho mám ještě raději.__P.P.S. Doproučuji poslechnout si za sebou soundtracky z Pro hrst dolarů, Pro pár dolarů navíc a Hodný, zlý a ošklivý. To, jak Morricone svoji hudbu postupem času rozvíjí a dotváří, jak proplétá jednotlivé motivy a dělá z nich nezapomenutelné dílo, si zaslouží neskutečný obdiv. (18.09.2007)

Ve volném pokračování Pro hrst dolarů už si Leone šel příběhově vlastní cestou - a dopadlo to možná ještě lépe než v případě prvního dílu. Z herců se kromě Eastwooda vrátil i Gian Maria Volonté, který si opět (a opět skvěle) zahrál hlavního záporáka. Přidala se však ještě jedna nezaměnitelná herecká tvář - Lee Van Cleef. Ten zde ztvárnil konkurenčního lovce lidí, jenž chce Volontého zloducha El India dopadnout ještě více než Eastwood, jemuž jde čistě jen o peníze. Parádní záležitost, kterou stejně jako jejího předchůdce kromě Leoneho vytříbené režie a charismatických herců zdobí ještě neodmyslitelná hudba fenomenálního Ennia Morriconeho. 90 % (28.12.2003)

Na tomhle filmu je dobře úplně všechno. Možná budu považována za rouhače, ale hudbu z Tenkrát na západě si múže Morricone strčit kldně za klobouk, tohle se mu povedlo tisíckrát více. Pravda, není zde tak líbivá ústřední melodie, ale z každého tónu přímo cítím vůni zvířeného prachu, pach koňského potu smíšeného s tím mužským, dým páleného tabáku, vítr ve vlasech, rozžhavené skály a spálený střelný prach. Leoneho režie je skvělá, některé nápady jsou nejen invenční (sraz partnerů, kteří na důkaz rozkmotření objíždí skálu každý z jiné strany), ale dokonce zavání genialitou (proslov k bandě pojatý jako kázání z kůru). Ten je ale veliký, jak zmiňuje paní hoteliérová, ale také dokazuje, ze Leone vybral velice dobře, když pro představitele hlavní role sáhl až za oceán pro tehdy takřka neznámého Eastwooda. A já se vůbec nedivím, ze diváci mohli na Clintovi oči nechat a jeho popularita šla strmě vzhůru, je zde totiž výtečný. (24.06.2020)

Ale pane, tenhle vlak v Tucumcari nestaví. - Tenhle vlak, v Tucumcari zastaví! Druhý film ze slavné dolarové trilogie (která se však dějově nijak neprolíná). Eastwood (zde přezdívaný Monco) se vydává po stopách nebezpečného lupiče a vraha El India (Volonté), který unikl z vězení a ohrožuje svým chováním celou krajinu. Monco ale není sám, kdo má zálusk na tučný měšec dolarů. Za Indiem, na kterého je vypsaná rekordní odměna, se pouští i další lovec lidí Mortimer (Lee Van Cleef). Ten si po pár ostřejších výměnách názorů se svým novým kolegou Moncem padne do o(č)ka a oba nakonec spojí své síly v honbě za penězi (jistá podobnost s posledním dílem trilogie - Hodný, zlý a ošklivý). Opět vynikající režie pana Leoneho, hudba mistra Morriconeho a výborné herecké výkony ústřední trojice. Líbí se mi vyloupení banky, Eastwoodova infiltrace do Indiova gangu či škrtnutí sirkou o hrb Klause Kinskiho. Moje oblíbené italské špagety, kde úvodní scéna překonává tu závěrečnou... (17.11.2009)