Pro hrst dolarů

Je videt, ze se Leone teprve rozehriva, ale uz tady je poznat, ze to je mistr. Jeden z nejklasictejsich a nejlepsich westernu a prvni vetsi prilezitost pro Eastwooda. Vyborna hudba, spousta zajimavejch uhlu kamery a hodne dobrej zaver. Eastwood se na roli skvele hodi, pochybuju, ze by to nekdo zahral tak dobre jako on - drsnej kamennej vyraz, malo kecu, presna muska, drsny hlasky(Jak si to rikal? Kdyz muz s petactyricitkou potka muze s puskou, tak muz s pistoli je mrtvy muz? Tak nabijej a uvidime.) a spousta charisma. Taky se mi hodne libilo, ze tady neni jasne dany kdo je hodnej a kdo zlej - dva zneprateleny klany (tezko rict, kterej je lepsi) a do toho Eastwood, kterej toho vyuziva, aby si vydelal naky dolary. Davam jen 4*, protoze na Leonovo pozdejsi filmy (Hodný,zlý a ošklivý a Tenkrát na západě) to proste nema, ale i presto to je vybornej western. (20.03.2005)

Když už přijde na remaky Kurosawových filmů, považuji Pro hrst dolarů za nejzdařilejší. Hlavně proto, že se odehrává v podobně temné a cynické rovině jako jeho předloha. Svět Leoneho působí obdobně bezvýchodně a krutě jako ten v Yojimbo. Film Sedm statečných byl na můj vkus až příliš optimistický. A ačkoliv je Yojimbo prostě lepší, je i tento jeho remake velice podařený. Těží maximum zejména ze soubojových scén. Hned rozhovor v úvodu, kdy Eastwood požaduje po vyděšených kovbojích, aby se omluvili jeho mule, má nádech kultovnosti. A souboje samotné, ty jsou zkrátka fenomenální. Typické záběrové studie mimik různě neurotických padouchů, jejich šílené studené oči zářící z podkladů špinavých tváří, jsou již zde vypilovány k dokonalosti. Společně s kongeniálním hudebním doprovodem Morriconeho, vypovídají o absolutní bezbřehosti zla v myslích těchto psanců, z jejichž chladnokrevnosti až zamrazí.. (19.12.2005)

Klidně bych hodnotil i nejvyšším počtem hvězdiček, avšak chci-li vyjádřit vzestupnost Leonových westernů, resp. vyrovnanost prvních dvou z dolarové trilogie a velkolepost jeho vrcholných westernů (Hodný, zlý a ošklivý a Tenkrát na západě), musím zůstat u silných 4*. Clint Eastwood v tomto počinu předvedl, že role drsných chlapíků s kamennou tváří, kteří toho moc nenamluví, ale o to rychleji střílejí, mu skvěle sednou, stejně tak jako pončo a vesta na košili. Pro hrst dolarů se vyznačuje také skvělým zpracováním a brilantní hudbou mistra Morriconeho, jehož ústřední motivy (nejen) westernových skladeb si budete pohvizdovat ještě dlouho po skončení filmu. (31.01.2015)

Rozjezd.... Ale jaký! Když si Monco kove plát pod pončo a učí se zmrzačenýma rukama znovu střílet, běhá mi mráz po zádech - a mohou za to všichni tři pánové Eastwood, Leone a Morricone. Dík, chlapi. Závěrečný duel, který je v jedné chvíli úžasně nasnímaný jako souboj bot, to muselo být ve své době takové "něco", že všem režisérům westernů stoprocentně lezly oči z důlků. Dobře jim tak. Alespoň měli šanci připravit se na to, co přijde za pár let. (18.09.2007)

„Mrtví můžou být někdy užiteční. Už mi párkrát pomohli z problémů. Zaprvé, jsou zticha. Zadruhé, když to umíš, tak vypadají jako živí. A zatřetí, když na ně vystřelíš, nemusíš se bát, protože už jsou stejně mrtví. Rozumíš?“ Eastwood (resp. Joe, Monco či Blonďák, vyberte si postavu dle libosti) a jeho duchaplné rozumy mě asi nikdy nepřestanou bavit. A to se tu teprve rozjížděl. Ostatně jako samotný režisér Leone. Jde poznat, že jde o úvod do trilogie, a přestože označení „generálka“ tenhle snímek trošku dehonestuje (protože nastavenou kvalitu by mu mohl leckterý film závidět), dost se k němu hodí, ostatně to, s čím přišel tenhle díl, pak bylo v dalších 2 dovedeno takřka k dokonalosti. Hlavní postava baví tím, jak nádherně profituje ze situace a přebíhání z jedné strany na druhou, ovšem nebojí se i pořádně přitvrdit, když se musí postavit Ramónovi (už v tomto díle výborný Volonte). Jinak, skládat poklonu perfektní zvukové a hudební stránce je skoro povinnost, a přestože jde o nejslabší díl z celé trilogie, s přehledem je to na solidní 4*. (12.10.2018)