Režie:
Sergio LeoneHudba:
Ennio MorriconeHrají:
Clint Eastwood, Marianne Koch, Gian Maria Volonté, Wolfgang Lukschy, Sieghardt Rupp, Josef Egger, Antonio Prieto, José Calvo, Margarita Lozano (více)VOD (2)
Obsahy(3)
Když se dva hádají, třetí se směje. Clint Eastwood v hlavní roli filmu, který napsal pravidla spaghetti westernu. Prach, vítr, žhavé slunce Nového Mexika. Do města rozděleného válkou dvou klanů přichází cizinec. Je klidný a mlčenlivý, z nebezpečí hrozícího ze všech stran si nic nedělá. Brzy rozehraje riskantní plán: nabídne své služby oběma soupeřícím rodinám s cílem využít jejich nepřátelství ve svůj prospěch... První výprava režiséra Sergia Leoneho na westernovou půdu předznamenala zrod legendy. Leone čerpal ze snímku Tělesná stráž (Jodžimbo) Akiry Kurosawy, ve kterém je záhadným hrdinou bezejmenný samuraj bez pána. V rozhovorech se však přihlásil i ke klasičtějším inspiračním zdrojům (byla mezi nimi také Goldoniho hra Sluha dvou pánů). Hlavní postava redefinuje obvyklý typ kladného westernového hrdiny – z ulízaného džentlmena typu Limonádový Joe se protagonistou náhle stává cynický, osamělý pistolník, jehož motivací není ani tak dobro, jako spíš vidina výdělku. Clint Eastwood vytvořil v této postavě novou ikonu – drsňáka s kamennou tváří a dokonalou muškou, který otevírá ústa, jen aby vypustil lakonickou hlášku (režisér o Eastwoodovi prohlásil, že má dvě herecké polohy – s kloboukem a bez). Dobrodružnou pouť neproniknutelného pistolníka doprovází hudba Ennia Morriconeho, pro kterého se spolupráce s Leonem stala výtahem ke slávě. Nejslavnější hudební motiv z Pro hrst dolarů později použil i Quentin Tarantino v Kill Bill 2. Snímek Pro hrst dolarů vznikl v roce 1964 a byl vzápětí následován snímky Pro pár dolarů navíc (1965) a Hodný, zlý a ošklivý (1966). „Dolarová trilogie" se stala milníkem žánru a stylistickým vzorem všech příštích spaghetti westernů. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (599)
Prach. Prach, písek a ticho. Spalující slunce svítí na opuštěnou ulici. Vítr si líně pohráva s okenicemi na prázdných domech. Pak z oblaku prachu vystoupí zahalený muž. Výstřely. A opět ticho. Jen ulice je ještě mrtvější než dřív.... - tohle jsou momenty kvůli kterým miluji western a Pro hrst dolarů je prvním z filmů které mezi ně vnesly úplně jinou, pomalou a smrtelně osudovou, poetiku... a je jedním z těch které nezestárnou. Nikdy. 8/10 ()
Klidně bych hodnotil i nejvyšším počtem hvězdiček, avšak chci-li vyjádřit vzestupnost Leonových westernů, resp. vyrovnanost prvních dvou z dolarové trilogie a velkolepost jeho vrcholných westernů (Hodný, zlý a ošklivý a Tenkrát na západě), musím zůstat u silných 4*. Clint Eastwood v tomto počinu předvedl, že role drsných chlapíků s kamennou tváří, kteří toho moc nenamluví, ale o to rychleji střílejí, mu skvěle sednou, stejně tak jako pončo a vesta na košili. Pro hrst dolarů se vyznačuje také skvělým zpracováním a brilantní hudbou mistra Morriconeho, jehož ústřední motivy (nejen) westernových skladeb si budete pohvizdovat ještě dlouho po skončení filmu. ()
Nečekal jsem, že i po letech se budu bavit jako kdysi. Nejlepší figurkou je hrobník - kdo by si nevzpomněl na Limonádového Joe... Film není ani příliš krvavý (kromě ruční lekce, kterou Clint inkasuje a normálně by ji člověk prostě nepřežil), ovšem na nedostatek mrtvol si nelze stěžovat. Tenkrát na západě je sice o třídu výš, ale i tyhle špagetky baví. ()
Ze sentimentu k látce a úcty k legendě Leonemu horko těžko za tři. U Fistful of Dollars je znát, že kultovní trilogie je teprve v zárodku. Chybí rozpočet a technická stránka je všelijaká. Základní kameny však úspěšně položeny. Eastwood se žvárem v tlamě, unikátní Ennio Morricone a překvapivě dobře napsaný příběh, ve kterém to občas vypadá jak reklama na špagety bolognese. ()
Remake Kurosawova Yojimba? Proč ne? Leone to zvládl rychleji a lépe. U Kurosawy jsem se místy výrazně nudil, tady ne. A dokonce jsem měl stále ponětí o tom, co se děje, kdo je kdo a proč to a to dělá zrovna teď, což se mi u Yojimba nepodařilo. Možná jsem trouba nebo to prostě opravdu Leone natočil líp. ()
Galerie (145)
Zajímavosti (70)
- Uvedení v USA bylo odloženo z důvodu sporu (porušení autorských práv) mezi filmaři a autory snímku Yojimbo (1961). Akira Kurosawa a Rjúzó Kikušima při vyhráli a získali 15 % celosvětových příjmů a výhradní distribuční práva pro Japonsko, Tchaj-wan a Jižní Koreu. Akira Kurosawa tak na tomto filmu vydělal více než na vlastním Yojimbovi. (džanik)
- Režisér Akira Kurosawa nebyl tímto remakem Yojimba zrovna nadšen, a později po zhlédnutí filmu řekl Sergiovi Leonemu: „Natočil jste pěkný film, ale je to můj film.“ (tequilla)
- Eastwoodovo (Joe) charakteristické mhouření očí bylo způsobeno kombinací slunce a vysoce výkonného osvětlení. (džanik)
Reklama