Pro hrst dolarů

Pod vlivem Kurosawova Ochránce a Goldoniho Sluhy dvou pánů natočil Leone za pár peněz, s televizním hercem a ve španělských lokacích western zcela nového typu. Moc se v něm nekecá, zato hodně střílí. Dlouhé tiché scény s časem našponovaným k prasknutí sestávají z napínavé hry v detailu a velké hloubce snímaných pohledů (ale taky nečekaných podhledů zabírajících namísto tváří ostruhy kovbojských bot). Prolongovaný klid před bouří končí náhlými přestřelkami nebo je nabouráno neotřelým soundtrackem, který namísto klasického orchestru využívá elektrickou kytaru nebo práskání bičem. Hudba navíc kromě nastolování atmosféry a prodlužování napětí také pomáhá vyprávět příběh. Hrdina, bezejmenný gringo v odrbaném ponču, má daleko ke šlechetnému americkému kovboji hájícímu zájmy civilizované společnosti. Chce jen ze vztahů panujících ve městě, kde má zjevně napilno jen hrobník, vytěžit nějaké dolary. Počet mrtvých jde během největšího (a paradoxně nejméně krvavého) masakru filmu do desítek. Scény sadistického násilí jsou zároveň neopodstatněně (a proto i nepříjemně) dlouhé a krev připomíná rajský protlak. Ustavující spaghetti western by potřeboval nějaké přísady přidat (nepůvodní příběh) a z jiných ubrat (mučení), ale i takhle je nadmíru zábavný a neuvěřitelně stylový. Pokud jsem někdy snil o tom, že bych byl kovbojem, šlo o kovboje od Leoneho. 80% Zajímavé komentáře: Rob Roy, choze, anais (04.05.2005)

Clint opět s kolty proklatě nízko u pasu pase po dolarech, spřádá intriky, vypořádává se s přismaženými padouchy a dokonce i nějaký ten dobrý skutek udělá. Pod dojmem zdejšího hodnocení a komentářů jsem čekala o něco víc, než poměrně tradiční western, který párkrát zaškytá v logice a zvláštním ho dělá pouze Morriconeho soundtrack. Pokud scéna, kdy má pořádně mrazit (postřílení vojáků), vyvolala u mé maličkosti záchvat chechtání a vrtění hlavou, pak prostě něco není v rychtyku. Ještě bych pochopila, že se tehdy šetřilo kečupem a tak se chlapi, "rozervaní" kulometnou palbou hroutí, aniž by byla ke spatření kapička krve... Ovšem jak si ten proud kulek selektivně nacházel jezdce a míjel koně (pokud ho jezdec se značným úsilím nestrhnul na zem), to bylo zajímavé. A vůbec nejvíc se mi líbily ty umírací ochotnické výkony - konečně vím, odkud své herecké manýry překopírovala česká fotbalová (j)elita. Pozdější Leoneho filmy mají lepší grády a tak si odpustím časté dilema "3 nebo 4, kurňa" a vystřílím sem úhledných, leč nenadšených 69%. (07.09.2011)

TV/// Obsazení 8/10 Děj 8/10 Hudba 10/10 Výprava 8/10/// PLUS: krásná Morriconeho hudba, je možná střídměji dávkovaná, ale to je proto, aby vždy vynikla v plné síle, Clint Eastwood (nebo spíš jeho postava) je frajer s citem pro spravedlnost, který ale není nezastavitelný nebo nezranitelný a dostane se i do úzkých MÍNUS: film působí menším, nebo méně výpravným dojmem, chybí tu parťácké pošťuchování, které nalezneme v pokračování./// Shrnutí: Dlouho mě film míjel (fakt si myslím, že jsem ho v dětství neviděl) a přesto nebo právě proto jsem si ho teď skvěle užil. Je výborný ve všech možných směrech. Třeba není dokonalý a na úplnou špičku ještě kus chybí, ale po právu se řadí k tomu nejlepšímu a jeho význam pro žánr je neoddiskutovatelný./// Celkem 84%/// (03.02.2024)

Díky Bohu za tak výjimečnou konstelaci hvězd a za spolupráci celého vesmíru, jenž umožnil roku 1928 zrození někoho tak výjimečného jako je Ennio Morricone. Každý snímek, který je obdařen hudebním doprovodem tohoto génia, se nadosmrti řadí k zářivým hvězdám filmového nebe. Zážitek je umocněn o to víc, pokud se režisérské židle chopí další talentovaný a velice schopný člověk. Luxusní dortík olemovaný hereckými třešinkami pak časem na své kvalitě a chuti neztrácí, ale naopak stále jen přidává. (16.01.2019)

„Vy nemilujete mier?“ – „Je ťažké milovať niečo, čo nepoznáte.“ Nepatrím k divákom, ktorí to pokladajú za kult, klasiku, legendu a pilier žánru. Tento typ filmov ide úplne mimo môj radar. V podstate ma vôbec nezaujíma a nebaví. Vlastne ma nudí. Pre hrsť dolárov sa mi však celkom páčilo a to hlavne vďaka dobre vystihnutej a podanej prašnej atmosfére zaspatého pohraničného mestečka, hudbe Ennioa Morriconeho a Clintovi Eastwoodovi. Toho síce ako herca (a ani režiséra, ale to sem nepatrí) príliš nemusím, ale tu je OK a spoľahlivo ťahá film od začiatku po koniec. Dvojka ma bavila viac. (07.08.2005)