Tři mušketýři

Tuhle verzi Mušketýrů sem měl dycky nejrači, aspoň teda když sem byl malej. S odstupem času (dneska) sem zjistil, že se mi tato verze jednoho z nejslavnějších románů poměrně vzdálila. Největší problém mám s humornými vsuvkami, které mi bohužel, takle po letech, vtipný vůbec nepřijdou. Tenhle laciný druh humoru je mi v podstatě uplně cizí. Co se týče akčních scén, tak i tam mám menší problém, páč i do nich rejža rve ty "vtipný" pasáže a to mě celkem ubíjí. Jinak příběh je to klasický, dobrodružný a konec konců i ta láska se tady objeví. Herci mi celkem sympatičtí jsou, Konstance je skutečná kočka a kardinál "Rešelijé" a milejdy "de Vinter" jsou parádní záporáci, o tom žádná. No, ale jak říkám, kdyby se rejža odpoutal od těch džouků, tak bych si to teď užil mnohem víc... (12.11.2011)

Pro mě jedno z nejlepších filmových zpracování Tří Mušketýrů. Pokaždé, když je dávají v TV nenechám si snímek ujít, tuším že jsem je viděla nejméně šestkrát a pořád se bavím. Pěkné zpracování oblíbené knihy a k tomu postavy co odpovídají mým představám z pubertálních let. Vtip, dobrodružství, milostné pletky a intriky, souboje, co si více přát? (25.10.2014)

Nejlepší způsob, jak se vyrovnat s velkou naivitou předlohy, zachovat její romantické kouzlo a ještě uspokojit dobrodružné touhy, byl převést příběh do inteligentní komedie. Nadsázku filmu jsem dokázal docenit až v dospělejším věku, od té doby jsou ale pro mě scény jako poprsí paní Bonacieuxové v nosítkách či šermovačka mezi prádlem takřka kultovní a Piráti Karibiku jen chudí příbuzní vtipem i výpravou. (19.05.2010)

Sice nedávám plné hodnocení, ale zřejmě se opravdu jedná o nejlepší zpracování Dumasova románu. Jen s tím humorem to pan Lester občas až přeháněl a ten nejlepší vtip (tedy obsazení Michaela Yorka do role d´Artagnana) jsem příliš nepochopil. Ale jiné výtky nemám, film je velmi svižný a přílišné "vylepšování" mušketýrského příběhu se naštěstí nekoná. Ostatní herci jsou vybraní skvěle a typově se na své role hodí - snad nakonec úplně nejvíc Faye Dunaway. Z hlediska hereckého výkonu musím jednoznačně nejvíc pochválit Charltona Hestona, který ztvárnil kardinála Richelieu vskutku působivě. (18.11.2009)

Dumasův slavný román jsem četl ve 13 letech a už tehdy, v chlapeckém věku, kdy jsem měl jen pramalý přehled o historických faktech, mi přišel nadmíru naivní a příliš romantizující. Šlo zkrátka o dobové konzumní čtivo pro tehdejší čtenáře a přes nepopiratelnou Dumasovu řemeslnou zručnost a schopnost vytvářet sympatické postavy bych literární kvality oné éry hledal úplně jinde. Už tehdy jsem cítil, že vnímám Dumasovo dílo jinak než klasik zamýšlel. Bezkonkurenčně nejsympatičtější postavou mi byl kardinál Richelieu, který se mezi těmi nezodpovědnými floutky, sukničkáři, pijáky a neukázněnými žoldnéry, stejně jako přihlouplými zamilovanými slečinkami, snažil jako bezmála jediný o správu věcí veřejných, o politiku a ochranu národních zájmů. V průběhu let jsem měl postupně možnost zhlédnout čtyři filmové verze, mezi kterými Lesterova vyčnívá svou výpravností a typově zdařilým obsazením. S brakovostí předlohy se vyrovnává ironií a parodickým zpracováním. Ale i tak ji považuju jen za snesitelnou ve stylu jednooký mezi slepými králem a tím, co mi nejvíc vadí, je, jak už jsem zmínil, sama předloha. Přiznám se, že Michaela Yorka jsem si až do zhlédnutí jako d'Artagnana představit nedokázal, ale popral se s tím skvěle. Humorná nadsázka mi ne vždy seděla, šermířská střetnutí bych přece jen pojal víc v dobrodružně romantickém duchu. Celkový dojem: 50 %. (29.08.2018)