Režie:
Martin ScorseseKamera:
Rodrigo PrietoHudba:
Robbie RobertsonHrají:
Leonardo DiCaprio, Robert De Niro, Lily Gladstone, Jesse Plemons, Tantoo Cardinal, John Lithgow, Brendan Fraser, Louis Cancelmi, Tatanka Means (více)VOD (3)
Obsahy(3)
Indiánský kmen Osedžů patřil ve dvacátých letech minulého století k celosvětově nejbohatším komunitám. Měli to štěstí, že na jejich půdě byla objevena ropa a že se jim podařilo zajistit profit z každého vytěženého barelu. Osedžové vlastnili obrovské domy, krásná auta a bělošské sloužící. Měli však zároveň obrovskou smůlu, protože je, víc než kteroukoliv jinou populaci, pronásledovala záhadná a „nešťastná“ úmrtí. I když byli pohádkově bohatí, pořád to byli „jen“ indiáni, takže jejich podezřelé konce nikdo nevyšetřoval a práva na zisky z těžby ropy se tiše přesouvaly do cizích rukou. Jenže tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se i tehdy čerstvě ustavená FBI probere. Hrdinka příběhu, Mollie Burkartová (Lily Gladstone), patří k těm šťastným majitelkám indiánské půdy nasycené ropou. Díky vrozené vysoké inteligenci se ji daří vyhýbat okolnostem a situacím, které by ji připravily o život a udělaly z ní „statistiku“. Pak však potká Ernesta Burkharta (Leonardo DiCaprio), válečného veterána, jehož strýc (Robert De Niro) patří k nejváženějším mužům celého kraje. Mezi Ernestem a Mollie přeskočí jiskra. Je upřímná, nebo ji rozdmýchala Ernestova touha po pohádkovém bohatství? Jak dlouho dokáže Mollie přežít? (Cinemart)
(více)Videa (14)
Recenze (584)
Skoro to vypadá, že filmy, které se dneska netočí, se vlastně točí každou chvilku. Po Nolanově Oppenheimeru se do kin dostavil i Scorsese a natočil v poslední době docela oblíbený žánr; podobně jako třeba Klan Gucci se jedná o rozmáchlý a časově náročný příběh z přitažlivého prostředí, který je vlastně jen umně skrytým mafiánským filmem. Ale kdo jiný by měl mít právo něco takového udělat než právě Scorsese. Přistoupil jsem na to, že sleduju de facto jednu sérii seriálu, akorát v kuse a bez možnosti odejít kdy chci na záchod. A tvůrci se mi odměnili přesně tím zážitkem, který mám na kvalitních dlouhých filmech rád - ponořím se do jejich světa a zapomenu na to, že jsou dlouhé a opravdu neřeším, že tam zrovna tahle scéna úplně nezbytně nemusela být. Ono ponoření do světa se mi zkazilo až na konci, kdy se stane v souvislosti s policejní a soudní prací několik divnomomentů a návazností, které jsem nepochopil a které přičítám překotnému střihu. Jinak jde ale o režisérsky pevně uchopenou látku a úvodní objetí De Nira s DiCapriem bylo dojemné, než si člověk uvědomil, jaké krásné svině to tentokrát hrají. ()
Monumentální film. Není to snadná podívaná, přeci jen strávit čtyři hodiny ve společnosti brutálních, vypočítavých, někdy až hloupých mužů je těžko zkousnutelná záležitost, ale přesto nebo právě proto, je to zatraceně silný komentář k ne úplně hezké americké historii. Po vyrolování závěrečných titulků jsem se navíc nemohl zbavit pocitu, že se zavírá jedna velká kapitola v dějinách filmu. [IMAX] ()
Zabijáci rozvleklého času. Je fakt, že ta délka je hodně šílená a ubrat z toho hodinu tak se vůbec nic nestane. První hodinu jsem se do toho filmu nemohl vůbec dostat, ale narozdíl od jednoho mého oblíbence který z toho měl podobný pocity a nakonec to vzdal a nechal bez hodnocení jsem já vydržel a pak se to konečně jakž takž rozjelo i když ta hlavní dějová linie je jasná už tak nějak od začátku. No a už od dob Vinnetoua víme, že chamtivý bílý muž chtěl vždycky shrábnout to co patří rudému muži a tak ta pohádka o bohatých a společností respektovaných indiánech nemá dlouhého trvání. Každopádně souhlasím s názorem, že stylově je to film který v době dnešních blockbusterů už v kinech neuvidíte. Scorsese je každopádně stará škola jenom by neuškodilo přidat trochu drajv a víc vyhrotit vztahy mezi postavami které někdy působí dojmem, že všechno co se okolo nich děje přijímají tak nějak samozřejmě chladně a bez větších emocí. Podruhý už si ten film velice pravděpodobně nepustím, ale zase ve finále nelituju, že jsem se k němu vyhecoval a dá se to brát jako takový trénink před režisérským sestřihem Napoleona kterej má mít ještě o hodinu víc. Někdo tu v komentáři lituje každýho kdo to neviděl v kině, ale já bych v kině asi chcípnul dostal bych nikotinovej absťák a prdel by mi zarostla do sedačky, takže v pohodlí domova o dost víc snesitelnější hodně starosvětská a poněkud přepálená záležitost, ale svoje kvality má to zase jo.60% ()
Nejrychlejších tři a půl hodiny kinematografie. Úctyhodná délka ve mě budila respekt, ale uteklo to jako voda. DiCapriův zdegenerovaný škleb funguje a bavilo mě sledovat, jaká je to lidská zrůda. Chvílemi je až komické, co se tam děje a furt to ňák všem prochází. De Niro baťovsky drží město za koule, ovládá a manipuluje všechny a všechno a i přes veškeré utrpení, kterým si Osedžové prochází je to stále zábavný film, který stojí za to vidět. ()
Ve scéně námluv, kdy Ernest s Mollie sedí po večeři mlčky u stolu, je to Ernest, kdo nedokáže chvíli nemluvit a nehýbat se; pořád sebou šije a něco povídá. Scorseseho film je přitom spíš na Ernestově straně, než aby souzněl s klidnější Mollie. Potenciálně tichou scénu, u které jsem čekal, že aspoň pět deset vteřin záběr ulpí na mlčících postavách v dvojzáběru, záhy utíná střih. A neposednost a umluvenost je nakonec typická pro celé Zabijáky rozkvetlého měsíce, kde sice dostává prostor každá mikroakce, každý článek tragického řetězce, ale navzdory mamutí stopáži film ani na moment nespočine, nezastaví se, aby všechnu tu hrůzu zpracoval. Co naplat, Scorsese točí filmy podobné tomu, jako sám mluví: jsou to takové motorové myši, důkladně naolejované, hodinářsky přesně seskládané hračky, o tom žádná, ale nedokáží na vteřinu zavřít zobák, přestat se efektivně hýbat mezi záběry a sekvencemi. Není to přitom jen estetický, ale i etický problém. Když Scorsese takto natočil třeba Mafiány, dávalo to jakž takž smysl. Mohli jste říct, že bezskrupulózní sociopatické mordování lidí film ztvárňuje přehlíživě, s distancovanou a snad lehce pobavenou bezcitností, s chladnou krutostí proto, že přesně takoví (a navíc užvanění) jsou i samotní protagonisté. Jenže co tady? Má podobně kruté, strojově procedurální vyprávění místo i ve filmu, jako jsou Zabijáci, kde bychom alespoň papírově měli souznít i s optikou obětí? Podle mě ne. Scorsese poslední dobou točí filmy zhruba stejně dlouhé, jako je Jeanne Dielmanová, a přestože se toho v nich odehrává nepoměrně víc, nechávají mě zvláštně lhostejné, s respektem vůči řemeslu, ale vnitřně prázdné. Oproti tomu opus magnum Chantal Akerman portrétuje něco tak skromného, jako je život ovdovělé ženy v domácnosti během několika dnů, ale dokáže se mnou absolutně pohnout jen tím, že naruší Jeanninu rutinu; že jednoho dne po odpoledne stráveným s kunčaftem prostě převaří brambory a pak už se to jenom veze. Scorseseho novinka trvá subjektivně o hodinu míň a upřímně řečeno jsem doufal, že po závěrečné jevištní rekapitulaci přijde poslední akt filmu, kde budeme sledovat dožívající Mollie, její běžné denní úkony nebo zkrátka všednost poté, co se celá zápletka uzavřela. Nic z toho ale nepřišlo, film si vystačil se stručným faktickým (a snad i zábavným, haha) shrnutím. V nějakém tweetu jsem četl, že Zabijáci vůbec nevypadají jako film 80 letého režiséra a že tady snad Scorsese pro sebe objevuje nějaké nové obzory. S tím nesouhlasím. Scorsese maluje s menšími obměnami pořád tentýž obraz-pohyb, akorát teď na to má větší plátno. ()
Galerie (107)
Photo © Apple TV+
![Zabijáci rozkvetlého měsíce - Z filmu](http://image.pmgstatic.com/cache/resized/w663/files/images/film/photos/168/576/168576471_q1idnp.jpg)
Zajímavosti (46)
- Odkazy vo filme na osoby s obmedzením a bez obmedzenia odkazujú na to, že väčšina členov kmeňa Osedžov bola súdmi považovaná za nesvojprávnu spravovať svoje vlastné financie, čo znamená, že museli mať dozorcu – obyčajne belocha – aby narábal s ich peniazmi. To vysvetľuje aj situáciu, v ktorej Molly (Lily Gladstone) musí žiadať o vlastné peniaze na lekára. (Arsenal83)
- The New Yorker napísal, že: "Scorsese nemá v úmysle iba rozprávať históriu, ale aj znepokojovať svedomie svojho (nepochybne prevažne bieleho) publika," pričom vyzdvihnutý bol výkon Lily Gladstone: "Je to herečka, ktorá dokáže vyvolať emotívnejšie dozvuky so sotva naznačeným úsmevom, než sa niektorým interpretom podarí v celom monológu.“ (Arsenal83)
- Autor knihy, na ktorej je film založený, David Grann, strávil desať rokov skúmaním materiálu, ktorého výsledkom je aj film. (Arsenal83)
Reklama