Koule

Psychológia, napätie, stiesňujúci pocit z izolácie... to všetko vrátane záverečnej myšlienky tu funguje na pol plynu, unavene, nedotiahnuto. Liga výnimočných sa zišla, aby si odviedla dobre platenú prácu. Dať im príplatok za odbúranie chladného prístupu a rutiny, a výsledok ich "snahy" mohol vyzerať ináč. (23.01.2004)

Nikdy jsem nenapsal žádnou vědátorskou práci a tak je poměrně pravděpodobné, že až se na dně oceánu objeví nějaká ta záhadná záhada, tak k jejímu zkoumání patrně nebudu přizván. A to je dobře, protože by to tam se mnou třáslo, komunikovalo by to se mnou přes počítač, tvářilo by se to tajemně a já bych přitom zcela nevědecky usnul - stejně jako se mi to již dvakrát povedlo u tohoto snímku. Tímto přiznávám, že jsem to nedokázal dokoukat a rozhodně to nehodlám v tomto tisíciletí napravovat. Snad v tom dalším. (15.04.2015)

Levinsonovu filmu, "který není nijak zvlášť zajímavý", se věnuje i Slavoj Žižek ve své knize "Nepolapitelný subjekt". (Otázkou je, proč sáhl po filmové adaptaci a ne přímo ke Crichtonovu románu.). I když se Žižek zmiňuje o kouli jen krátce, jsou jeho postřehy (jako vždy) více než zajímavé. A protože sám k tomu nemám moc co říct, dávám mu slovo: "Koule se podobá povrchu Tarkovského Solaris - oceánu, v němž úplný klid splývá s nekonečným pohybem - i když je naprosto v klidu, je zároveň neustále rozjitřena, takže ji nelze zachytit v její pozitivní existenci... Když postava ztvárněná Dustinem Hoffmanem rozhněvaně vytýká Samuelu Jacksonovi, že nechce ostatním prozradit, co je v kouli, Jackson rozhněvaně odsekne: 'Ale tys v ní byl také! A dobře víš, v ní není nic!' Tedy nic než to, co tam vkládá subjekt sám... Z toho důvodu není nic děsivějšího a nežádoucího než je koule, která neúprosně uskutečňuje naši pravou touhu... (a z poznámky pod čarou) Hlavním poselstvím filmu je tak rezignující konzervativní teze, že při našem nedokonalém stavu, je lépe příliš hluboko nepronikat do našich nejskrytějších tajemství." Pozn: Žižek se i zde přidržuje Lacanova učení o trojrozměrném prostoru naši psychiky Imaginárno/ Symbolično/ Reálno, především o "reálných" traumatech a fantasmatech. Michael Hauser o něm glosuje: "Žižek je někdy označován za filosofa Reálna". Pozn. pod čarou: V českém dubingu i v překladu Žižkovy knihy se místo "koule" používá slovo "sféra". Z hlediska našeho jazyka, tj. češtiny, je to nesprávné, protože se jedná o dvě rozdílná slova s různými konotacemi; české vazby spojené s pojmem koule tak zanikají, např. "udělat něco z koule" (z hlavy, podle sebe, nazpaměť), kdežto anglické slovo "sphere", zahrnuje ty správné, doplňující se konotace (koule, oběžná dráha, oběžnice, funkční oblast), ale jen pro anglické mluvčí. (04.04.2017)

Tak trošku mi to připomnělo Jádro. Předlohu jsem nečetl, prý je výborná, i zde jako thriller to funguje, napětí nechybí, ale v poslední hodina se utápí v v nelogičnostech. První hodina mě velmi bavila, pak to uvadá v sestupné tendenci. Chování postav je mnohdy až banální, ale i tak to nevnímám jako propadák, jak byl film vnímán....6/10 (28.07.2016)

Slušná adaptace knihy Michaela Crichtona, kterou jsem četl a musím říct, že film je opravdu o dost slabší. Přestože po většinu času děj alespoň někam směřuje, tak posledních 20 minut režisér opravdu se svým týmem nezvládl. Herecké obsazení měl k dispozici solidní. Jak jsem již zmínil, kniha je oproti filmu asi jako den a noc. 50% (13.06.2007)