Dubček - krátké jaro, dlouhá zima
Dubček - Krátka jar, dlhá zima
Dubček
Režie:
Laco HalamaKamera:
Peter KelíšekHudba:
Ľubica ČekovskáHrají:
Adrian Jastraban, Jiří Zapletal, Vladimír Hrabal, Táňa Radeva, Jakub Jánošík, Peter Trník, Radoslav Šopík, Stano Král, Zdeněk Bureš, Alexandr Loginov (více)Obsahy(1)
Poslední cesta mezi Bratislavou a Prahou je pro jednoho ze strůjců „pražského jara 68“ rekapitulací jeho nadějí i vzpomínkou na zoufalý boj s představiteli sovětské komunistické moci. Dubček je portrétem muže, který věřil, že se v roce 1968 napraví chyby minulosti a tehdejší Československo se změní v demokratickou zemi... Příběh filmu se odvíjí ve třech rozhodujících fázích života A. Dubčeka, a on sám je na své poslední cestě z Bratislavy do Prahy jejich vypravěčem. Je to období jara a léta 1968, v čase nadějí a následné okupace vojsky „spřátelených armád“, období, kdy byl Dubček s ostatními členy vlády zadržovaný v Moskvě a kdy se rozhoduje o podepsání tzv. moskevských protokolů, a pak další období vykreslující život ve společenské izolaci, atmosféru špehování a ponížení. Film o Dubčekovi je historický videofilm realizovaný digitální filmovou technologií, kombinující dokument s hranými situacemi a pasážemi. „Bez idealizovania je akousi historickou milosrdnosťou, v ľudsky presvedčivom portréte človeka, ktorý uveril v možnosť demokratizácie totalitného režimu a tak ho nevyhnutne musel stretnúť osud Ikara svojej doby“, říká o svém filmu režisér Laco Halama. Tragická a nikdy neobjasněná Dubčekova autohavárie jako by byla i koncem utopistické iluze o společnosti s lidskou tváří. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (139)
Sympatický tv pomník A.Dubčeka, který ho sice trochu víc heroizuje než je skutečnost, ale to nemění nic na tom. že byl nositelem velkých pozitivních nadějí. Konstrukcí a vizuálem to vypadá jako hraný dokument - autorská dramatizace na minimu a způsob vyprávění je dost sterilní a nepoutavý ( České století: Musíme se domluvit působí dramatičtěji a emočně zasáhne diváka víc, ikdyž je zjednodušenější ve faktech ), ale události okolo srpna 1968 popisuje faktograficky a opravdu poučně. PS: Hrozně mne baví J.Zapletal, který si tady potřetí střihl roli Smrkovského, kterého hrál v Českém století i Janu Palachovi (2018). ()
viem pochopit, ze film dokaze iritovat divakov neznalych temy (ano, aj takych neandertalcov je medzi nami stale dost...) a ze mu podaktori vytknu dramaturgicku neucelenost a divadelno-televizny charakter. avsak na poskromnejsie pomery slovenskej tvorby je dubcek skvely film. apeluje na prirodzenu inteligenciu divaka a tahaju ho vyborne dialogy, sympaticke herecke vykony a vskutku autenticka atmosfera diania za kulisami. neodohrava sa na uliciach, ale za oponou, kam malo pristup len zopar vyvolenych a kde sa rozhodovalo o osude ceskoslovenska. a toto dianie sa tvorcom podarilo ozaj uctyhodne zrekonstruovat. prestrihy medzi hranym filmom a archivnymi zabermi su dokonca majstrovske. ()
Vďaka za tento film už z princípu. Osobnosti akým bol Alexander Dubček si musíme pripomínať a za druhé, zatiaľ o ňom natočený film nebol. Tieto aspekty teda máme v kapse a teraz trochu málo k samotnému filmu. ...... Film je komornejší, nehrá sa na nejaký veľkovýpravný epos, predsa len ide hlavne o dokumentárnu a dramatickú složku, ktorá pripomenie a trochu vysvetlí udalosti tohto mrazivého leta. Herci obstáli, takže defacto spokojnosť. ()
Patrím k ľuďom ,ktorí si stále myslia ,že Slováci robia strašné filmy ,a že nikdy sa nenaučíme byť originálni a trápni. Ale raz za čas spravím výnimku a pozriem si nejaký Slovenský film. Naposledy som tak spravil pri filmu Čiara ,dnes pri Dubčekovi. A neľutujem. Naozaj kvalitne spravené filmárske remeslo ,u ktorého neplatí za málo peňazí málo muziky. Pokiaľ čakáte ,že dostanete nejaký trápny film o Dubčekovom živote ,sklamem vás ,v skutočnosti je v tomto filmu omnoho viacej. Film sa zaoberá hlavne Socializmom s ľudskou tvárou a jeho následnou obhajobou u Brežneva. O okupácii tu asi ani nemusím hovoriť. A koniec je taký ,aký bol v realite - mizerný. Tým nemyslím nekvalitný ,ale smutný. Verdikt: Film Dubček v mojich očiach obhajuje Slovenské filmy a ukazuje ,že dobrý Slovenský film sa ešte dá natočiť , i keď sa mu to v nie všetkých ohľadoch darí. 72% - myslím ,že bol dobrý nápad si dať od Bebjaka pauzu... ()
Filmová rekonstrukce srpnových událostí v osmašedesátém se dokázala pod vedením slovenských tvůrců proměnit v atraktivní podívanou, zcela akcentující skutečné historické reálie. Pokusy reformních komunistů prosadit v tehdejším Československu změny, které by umožnily svobodnější život, byly sovětskou stranou předem vyhodnoceny jako nežádoucí a je tedy téměř s podivem, že se alespoň necelých osm měsíců podařilo vytvořit iluzi toho, v čem o jedenadvacet let později pokračovali účastníci listopadové revoluce. Pražské jaro, období plné euforie, velkých nadějí a ještě větších zklamání. Socialismus s lidskou tváří je dnes již dávno mrtvý, ale hrozba ztráty občanských svobod přetrvává dodnes. Agrese, vyvolávaná tuzemským i celosvětovým politickým vývojem, neustává a stává se stejně nebezpečnou jako před padesáti lety. / Z ryze diváckého pohledu si zaslouží pochvalu herecký výkon Adriana Jastrabana v roli Alexandra Dubčeka i záměrné prolínání dokumentárních a inscenovaných záběrů. Opravdu silný dojem. ()
Galerie (27)
Zajímavosti (16)
- Adrian Jastraban (Dubček) sa na postavu pripravoval sledovaním obrovského množstva archívnych obrazových materiálov. Hodnoverný výraz dosiahli tvorcovia aj precíznym maskovaním. Kvôli scénam, v ktorých vystupuje Alexander Dubček v závere svojho života, sa vyrábal odliatok tváre herca. Tento proces trval niekoľko týždňov, samotné maskovanie trvalo 5 hodín. (Raccoon.city)
- Natáčalo sa aj v Bratislave. Scény zo zasadania ruskej a československej delegácie v Moskve sa natáčali v Historickej budove Národnej rady SR, v pôvodnej zasadacej miestnosti s dobovým nábytkom. Natáčalo sa tiež v historickej budove Univerzity Komenského na Šafárikovom námestí. (Johnny.ARN)
- V scéne sťahovania Dubčekovej rodiny do Prahy sa z auta vykladá slávny historický obraz Iľju Repina "Záporožskí kozáci píšu list tureckému sultánovi" z konca 19. storočia. Obraz zobrazuje písanie listu plného urážok, ako reakciu na výzvu sultána Mehmeda IV. k podvoleniu sa tureckým hordám. (marlon)
Související novinky
20. Kino na hranici má ve znaku hvězdy
Jubilejní dvacátý ročník mezinárodní filmové přehlídky Kino na hranici, která se pravidelně koná v Českém Těšíně a polském Cieszynie, se blíží. Letos se uskuteční od 27. dubna do 3. května 2018.… (více)
Reklama