Pásky z Nagana

To jsem si zas jednou nádherně poplakala, radostí i dojetím a tak vůbec. Nostalgie je holt sviňa. A jména jako Ivan Hlinka, Jaromír Jágr, Dominik Hašek a všech našich zlatých kluků dění roku 1998 jsou nesmazatelně uložena v mém malém českém srdíčku. Výborný sportovní dokument, v němž tvůrci dokázali brilantně sestříhat české dějiny, rozhovory, hokejová utkání a komentáře k nim. Mohu jen říct - s úctou, poklona, děkuji. (12.03.2018)

Sportovní dokument pár exeláns. Líbilo se mi zapojení více pohledů než jen Záruba, Hašek, Jágr. Třeba Theo Fleury je super týpek, ten tam sednul jak hrnec na prdel. "What happened? What happened? Oh, we lost in a fucking shootout, that's what happened." A vtipný je, že to natočil člověk, kterýmu bylo v době Nagana 10. Mě bylo v 13 a sice si to pamatuju, všichni jsme to prožívali, ale nevím jestli to v tomhle věku bylo tak intenzivní, abych si na tohle troufl. (24.04.2018)

Pohádka o tom, jak Petr "Freedom" Svoboda jednou ranou sestřelil sovětské okupanty a pomstil tak nejen svou rodinu, která na jeho emigraci doplatila, ale i tu část národa, jemuž minulý režim zkazil život. Zároveň krásná vzpomínka na dobu, kdy jsme v NHL měli nejlepšího brankáře i útočníka, nechyběli ani jedničky draftu a většina našich hráčů nebyla po celý ročník jednou nohou na farmě. V Naganu se toho sešlo tolik, že jeho zopakování je naprosto vyloučené. Poslední ZOH je toho krásným příkladem. Prohra našeho béčka s kanadským déčkem jen podtrhává výjimečnost 20 let starého úspěchu. (28.03.2018)

Velmi dobře natočený příspěvek k dějinám nacionalismu a současně zdařilý pokus o obnovení staré polemiky o smyslu českých dějin... ___ Á propos: Říká se, že si většina pamětníků vybaví, kde byli a co dělali, když se hrálo finále. U mě tomu tak není. Já si živě vybavuji jen to páteční ráno, kdy se konalo utkání Česko-Finsko. V sedm hodin nám začalo vyučování strojírenské technologie, avšak již od prvních minut byl v žactvu cítit podivný neklid, který byl umocněn přítomností černobílého přenosného televizoru Tesla Merkur na první lavici prostřední řady... Tento přijímač žluté barvy přinesl kdosi ze spolužáků v naivní víře, že se podaří přesvědčit přísného vyučujícího, aby dal přednost hokeji před nudným výkladem o diagramu Fe-Fe3C. O tom, že se tehdy v české společnosti dělo cosi výjimečného, svědčí i to, že jindy neústupný a neoblomný učitel podmíněně souhlasil! Onou podmínkou pak bylo, že se budeme koukat až od druhé třetiny (což bylo doslova za pár minut) a do té doby rychle něco probereme... Všechny další zápasy mám v mlhách; jen jedno vím jistě: U dalších zápasů to už bylo bez podmínek (a na velké barevné obrazovce)... No a pak si pamatuju především pozvracené ulice, českou renesanci alkoholismu a všudypřítomnou kampaň "Hašek na Hrad", ze které jsme si tehdy dělali legraci a na kterou dnes se závistí vzpomínáme... (28.03.2018)

Emoce se dají ždímat, neskutečně silně natočený dokument rezonující s ohledem na dobu, ve které se odehrával. Událost neztrácí na své síle ani po 20 letech. Za mě možná nejvyšší hodnocení, co jsem kdy dal. 96%. PS: scéna, kdy se ptá moderátor, co znamená Svoboda anglicky dokáže vymyslet opravdu jenom život. (10.03.2018)