„Marečku, podejte mi pero!“

„Dej mu polívku. Víc si nezaslouží.“ Tu je snáď 100 geniálnych hlášok. Ak ich nie 100, tak ani jedna. Tony kultových hlášok („Střetneme se na cintoríne“) a dialógov ("Hliník!“ - „Hliník se odstěhoval do Humpolce.“ – „Ale to mě nezajíma, píšu mu nepřítomen.“), nezabudnuteľné nápady (Mlhovi pardon Plhovi rodičia), špičkové herecké výkony, ktoré však napriek istej karikatúre neprestali byť uveriteľnými ľuďmi (vtierka Hujer, dvojka Šlajs a Tuček, češtinár Hrbolek). Absolútne zaslúžená klasika televíznych obrazoviek, ktorá vždy zlepší náladu. Smoljak so Svěrákom bodujú. A skvelá Iva Janžurová k tomu: "Dobrý večer!" - "Večer." (01.01.2005)

Film, který jsem asi viděl nejčastěji. Geniální komedie Oldřicha Lipského a špičky českých herců 70. let. "Že by mi šly napřed? Ráno jsem si je řídil podle rozhlasu." Místo vynikajícího komentáře bych si dovolil přinést "švestičky z vlastní zahrádky"... Nechápu, jak vůbec může existovat někdo jako je Václav Klaus, kdo prohlásí, že jde o „děsivě, děsivě špatnej film“... Jako takovou první vlaštovku si dovoluji uvést krátký sestřih hlášek: http://www.youtube.com/watch?v=xfR_bEqSjwI&feature=related (02.01.2009)

Keď sa na film pozeráte každý rok a niekedy aj dva krát, tu už s obľúbonosťou nebude niečo v poriadku. Síce sa tu ešte stále 'súdruhuje', ale tento tip humoru by obstál dnes a aj kedykoľvek v budúcnosti. Veľmi podarená generačná komédia, ktorá stavia najmä na pestrosti vlastností postáv, ktorých využitie hraničí s geniálnosťou. Postavy ako Hujer s rodinou, Plha a jeho rodičia to sú kulty. 100%. (10.05.2006)

Jedna z nejlepších komedií, které se kdy urodili v rukou Svěráka a Smoljaka, i když fakt je, že každý film, který v jejich rukou vznikl, pokaždé stál za to. Nasmál jsem se, bavil se, pokaždé když jsem tento film viděl, a nic na tom nemění ten fakt, že když se na to podívám znova, opět se budu bavit a opět stejně jako dřív. Není, co bych tomuhle filmu vytkl. Když se stará garda vrací do školy, je to trochu nadsázka, ale s tím Svěrák se Smojlakem nemá nejmenší problém, a proto také nechali vzniknout parádním hláškám, kterým se pokaždé zasměju s radostí, a které často slýchávám kdekoliv a kdykoliv. Tento film u nás prostě zlidověl a tak to taky zůstane. Minimálně u mě rozhodně. (12.02.2005)

Tyhle Svěrák/Smoljak haha-chichi scénáře kde kvantita vtipu je jedinou kvalitou mi lezou dost na nervy, ale zase na druhou stranu, pokud měly filmy jako Marečku či Jáchyme, hoď ho do stroje sloužit jako skládka slabších vtipů, které se nevešly do cimrmanovských her, tak díky bohu za ně. Přesto musím uznat, že zanícení, se kterým se tu někteří herci vrhají do svých hlášek občas donutí si některé scény přetočit a dát si je od znovu. Kovaříkův klepající spodní ret při traumatické scéně "Ale Mlho...", nebo monolog o jedné větě a třiaosmdesáti slovech, který vede Weigel (čímž se zřejmě stal role modelem pro Lukáše Grygara) budiž jedněmi z příkladů. (23.05.2022)