Zelená kniha

Nalézání Lessníka ryloudyt, ovšem s korektním apgrejdem dle nejnovějších sluníčkářských geopolitických trendů. V Nalézání učil velký bílý kulturní Šón driblujícího negra artikulovat a nepolámat moc pastelek při podepisování se. Světopořádek se ovšem za těch 19 let konečně dostal do nedemagogických kolejí multikulti štěstí, od zrušení otroctví se to tu ve skutečnosti začalo hemžit renesančními senegalskými vzdělanci a zanedlouho i 1. Římskokatolická a.s. bude nucena veřejně přiznat, že Ježíš byl jasný Afroizraelita a gej, načež vypukne na trhu barev – laků krize s ebenovou hnědí a fuchsiově růžovou na bederní roušky, protože při tom počtu pohádkových model k přestříkání to Balakryl nebude stíhat vyrábět. A tak nám nyní citlivý čokoládový homointelektuál konečně korektně kultivuje lopatisticky buranskou rasistickou bílou hubu, až jako obvykle převede Mekkárty Zázračného Štefana bez úrazu přes přechod a eben se slonovinou splynou v perfektní harmonii sdružených barev Benetonu. Každopádně, ač kýčovitě vykalkulovanou a s demagogicky prvoplánovým pohádkovým afrorasistickým podtextem, jedná se o veskrze příjemnou a místy i vtipnou záležitost, kde každou další přesně očekávánou rektobolnou scénu vyhlížíte s netrpělivostí otylé hospodyňky, až ji konečně zhasne kontrolka nahřívání na žehličce. Maršmelous Ali definitivně vyvrátil, že si Čokooskara za toporný štěk v Můnlajtu zasloužil jen proto, že překročil povolenou dávku pigmentu po hysterickém ječení xenofobní krávy Džády Pičr Kovářové, a je zde jednoduše naprosto skvělý a xežrání. To naopak mohutně přemejkapovaný a pouťově dobarvený dánský Čaroděj první kategorie, ač jinak velmi solidní herec, s tímhle partem šlápl do hovna, brutálně to nedával, přičemž s přiblblým akcentem, retardovanou gestikulací a urputným přehráváním vypadal, jako by se Funes snažil o Kmotra, a toho mafiánského ranaře spíše parodoval. A to je přitom v Holém údu nativních Italů skoro jako židů. Asi jim v tom ty jejich rasistické odbory zakázaly hrát. (28.01.2019)

Gýč, ale neodolateľný, šikovne hollywoodsky (a oscarovo) vysústružený. Scenár si postupne odškrtáva všetky možné scény, ktoré sa môžu na základe východiskovej situácie stať... a aj tak to celé dokonale funguje. Je to o rasizme, ale bez smoklenia a drásania a predsa dostatočne pod kožu. Samozrejme, všetko stojí na bezchybnej chémii hlavných dvoch hrdinov. Chvíľu mi trvalo, kým som sa naladil na Vigga hrajúceho De Nira v 70. rokoch, ale potom už to šlapalo krásne, Ali tiež skvelý. (27.01.2019)

Mohlo to být pohrocenější, ale co už. Spíš než jako drama jsem to vnímal jako feel good movie, u kterého nechcete, aby skončil, protože je vám dobře ve společnosti jeho hlavních postav a jste zvědaví, co je na cestě ještě potká a kam dál se vzájemně posunou. Ani se mi nechce věřit, že to má 130 minut, protože mi to uteklo jako voda. Viggo a Mahershala skvělí. Peter Farrelly solidně překvapil. (30.05.2019)

Podobný film mi dlouho chyběl. Drama "šmrncnuté" komedií a mým oblíbeným žánrem Road movie. K tomu jako bonus skutečný životní příběh coby předloha pro vznik snímku. Tomuto počinu nechybí dobře vykreslená atmosféra tehdejších Spojených států, povedená hudba a skvělé herecké výkony ústředních postav. Zelená kniha si zaslouženě vybojovala Oscara. (17.04.2019)

Toto je presne film podľa môjho gusta. Smutný aj veselý, o vážnych aj vtipných veciach, dobré dialógy, kvalitné postavy a skvelé herecké výkony. Do toho primiešajte troška fajn retro atmosféry (ktorá ale v skutočnosti nebola vždy fajn, hlavne pre niektoré skupiny ľudí), dobrý soundtrack, vydarenú výpravu a plno silných scén. Občas strihač bol až príliš aktívny (vystrihnutý pokec Tonyho s jeho kamošmi odhovárajúcimi ho od jeho aktuálneho džobu) a niektoré veci zostávajú čudne visieť vo vzduchu (čiže, ak som to správne pochopil, Tony nedostal zaplatené? A kam z deja postupne vymizli jeho bravúrne kulinárske recenzie?). Ale to sú len také drobnosti. Za mňa hore 20 palcov z 23. (18.01.2019)