Zelená kniha

Skvělá road-movie, která v poslední třetině možná trochu zbytečně moc tlačí na city, ale na kvalitách jí to neubírá. Nenudil jsem se u toho ani chvíli a u některejch scén se i upřímně zasmál. Mahersala Ali toho svýho povýšenýho klavíristu zahrál skvěle a Viggo "Tonydržka" Mortensen je jako vždycky fenomenální. Překvapilo mě i jméno režiséra, od tvůrce komedií typu Blbý a blbější nebo Já, mé druhé já a Irena (byť mám ty snímky moc rád) bych něco takového nečekal. 90% (19.01.2019)

Zelená kniha získala tri Zlaté glóbusy. Iróniou je, že film získal Zlatý glóbus v kategórii muzikál alebo komédia, hoci ide o drámu. Je v ňom síce aj humor, ale primárne ide o drámu. Zelená kniha sa v kategórii Najlepší film delila o hlavnú cenu s Bohemian Rhapsody, ktorý bol paradoxne ocenený v kategórii dráma, hoci by sa práve tento film o skupine Queen hodil do kategórie, v ktorej bodovala Zelená kniha, oveľa viac. Nič to ale nemení na tom, že Zelená kniha si svoje ocenenia zaslúži právom. Samozrejme základom kvalitného filmu je scenár a ten je v tomto prípade mimoriadne dobrý. Tým najlepším na Zelenej knihe je ale herecká chémia medzi oboma ústrednými protagonistami. Obaja sú výborní. Viggo Mortensen, ktorý pre úlohu slušne pribral, je ako pologramotný, ale zdravým sedliackym rozumom vybavený buran jednoducho skvelý a Zlatý glóbus za herecký výkon by si zaslúžil rovnako ako jeho herecký partner Mahershala Ali, ktorý bol ocenený za Najlepší vedľajší výkon. Tretí Zlatý glóbus potom získal scenár. (20.11.2019)

Jak to říci, jak to jen říci? Sterilní. Film, který nedojme, i když je o utiskování niggyho, film, u kterého se pořádně nezasmějete, ačkoli v něm pupkatý Viggo říká slůvko "shit", film, u něhož se vám hrdlo nestáhne, byť je o samotě. A když víte, s čím se vytasí filmaři o scénu dál, je skoro zbytečné na něco takového čumět. Zlomová scéna, kdy v dešti propadá Shirley závanu sebelítosti, byla o ničem. A to se neodpouští. To měla být TA scéna, která dá filmu náboj a konci smysl. Nebyla. Vybavil jsem si podobnou scénu z Kupce benátského, kde sebelítosti propadá Al Pacino. A jeho Shylock byl v této scéně tak mimořádně dojemný a působivý, že jsem chtěl vstát a tleskat. V případě Zelené knihy jsem chtěl vstát a odejít. (08.03.2020)

Poutavý film o americkém rasismu doby, kdy ještě platily zákony Jima Crowa, kdy se JFK teprve snažil (jižanským republikánům i demokratům navzdory) protlačit Kongresem svůj revoluční zákon o občanských právech (což se podařilo až LBJ rok po atentátu na JFK) a kdy se pomalu rostoucí střední třída Afroameričanů raději začala přiklánět k individualistickému automobilismu, než by podstupovala ponižující segregaci v hromadných prostředcích. Příběh bohatého černošského virtuóza a jeho bílého buranského řidiče sice sleduje poměrně průhledné moralistní schéma a film občas balancuje na hraně (morálního) kýče, vždycky to ale nějak ustojí na té "správné" straně, takže mi výsledek v tomto ohledu vůbec nevadí. Film přesvědčivě přibližuje atmosféru doby a střet diametrálně odlišných kultur & tříd; neomezuje se na umělou binárnost rasismu, ale poukazuje na obecnější problém předsudečnosti a zápasu o lidskou důstojnost. V postavě Dr. Shirleye (skvělý Maharshala Ali - můj favorit na Oscara za vedlejší roli) vidíme člověka stísněného rasismem (a pokrytectvím) bílých i šikanou pro jinakost (ať už si pod tím představíme cokoli - vzdělání, povahové vlastnosti, sexuální orientaci apod.) ze strany černých. Že je toto téma aktuální i 56 let od Shirleyho koncertního turné po americkém Jihu je myslím zřejmé např. po letmém nahlédnutí do statistik, které potvrzují rostoucí trend počtu rasově motivovaných zločinů. A vlastně se stačí rozhlédnout kolem a poslouchat... (True story, Česko, 2018: "Co tam dělá ten čmoud?!" zeptal se pohoršeně při pohledu na skupinovou školní fotku, na níž je mj. učitelka tmavé pleti, spořádaný otec dvou dětí a nositel PhD v technickém oboru, který působí v akademickém prostředí. A toto "čmoudění" slýchávám až nezdravě často a od spousty dalších lidí... End of true story). (07.02.2019)

Dlouho jsem neviděl dramatickou komedii z pera amerických autorů, která by měla tak kvalitní herecké výkony (Viggo bomba a Mahershala solidní nadstandard), skvělou až boží atmosféru, pravé chlapské přátelství a vybudovala si ve mně momenty, kdy jsem se kochal herectvím obou pánů a sledoval každý záškub na jejich tváři. I ten totiž dal znát mnoho o dané situaci a vytvořil tak ucelený názor na to, co se v USA v 60. letech dělo. Americký národ je věru absurdní a letošní Oskary to předvedly dvěma filmy - tímto a BlackKklansman. Za mě prostě jednička s hvězdičkou. Jen tak dál! Sebekritika je důležitá a je moc fajn, že se otvírá i ve světě za velkou louží. Navíc jsem moc rád, že ocenění získal za svou práci i Peter Farrelly, protože kdy se Vám naskytne dostat Oskara, když za jiných okolností s bráchou točíte úchylné, ale komerčně zábavné komedie a sem tam si z někoho uděláte legraci a na hereckém pohovoru ukážete pinďoura. Samozřejmě pro odlehčení situace. V celkovém kontextu super a gratuluji. Konečně po hodně dlouhé době Oskara dostal film, kterému jsem to z celého srdce přál. (25.02.2019)