Skleněný pokoj

Juliu Ševčíkovi se naštěstí povedlo do hlavních rolí obsadit dvě výborné herečky, což jediné jeho film zachraňuje od nejhoršího. Takhle se na toto melodrama koukat dá, ale stejně se jen těžko ubráním dojmu, že jde o film dokonale prázdný. A titulní skleněný pokoj v něm víceméně nehraje žádnou důležitou roli. Příběh by se mohl beze změn odehrát v libovolném jiném domě. Snahy o evropské obsazení herců i štábu vítám, ale chtělo by to nejdřív najít látku, kterou má smysl natočit... (18.05.2020)

Ty dvě holky v hlavních rolích to zvládly dobře. Režisér se pokusil okopírovat osvědčenou oskarovou matrici. To se povedlo jen zčásti, jelikož ten kalkul prosvítá celým filmem. Ten průchod slavné vily jednotlivými epochami by vydal i na seriál, ale muselo by být to vyprávění trochu poutavější. Takto zbývá poměrně slušný film, jehož obdob už jsem ale pár viděl. 60% (25.09.2020)

Musím zdůraznit, že knížka je čtivá, svým způsobem i napínavá a utkvěla mi v paměti, což mi usnadnilo sledování samotného filmu, proto z něj nejsem nijak zklamaná ba naopak. Samotné sexuální hrátky jsou zde střízlivější a pro mne příjemnější než v knize samé, kde jsou zbytečně detailní popisy pachů, sexuálních praktik a tělesného vzhledu což ve mě v ten moment vyvolávalo pocit, že čtu erotickou prasárnu. V knize je zajímavě popsán vznik a vývoj vily, prostřednictvím skvělých záběrů a pana Rodena se to i zde zdařilo. (Mimochodem kdo sám nenavštíví tento skvost, má alespoň možnost virtuální prohlídky vily Tugendhat prostřednictvím internetu). Život hlavních představitelek a všech ostatních, kteří hráli větší či menší roli v jejich bytí se podařilo vtěsnat do 104 minut a vše proběhlo v dramatickém historickém klokotu několika dekád. Film mě oslovil určitou jemností, lidskostí až elegancí, myslím tím hlavně prvorepublikový životní styl .Přes válečnou hrubost a lidská tápání až za hranicí studu je způsob vyprávění jakoby zahalen noblesou známé brněnské architektury své doby. (25.08.2020)

Je až s podivem, kolik talentu před kamerou a za kamerou nestačí alespoň na průměrný film. Předlohu jsem nečetl, ale jako bestseller předpokládám, že nějaké kvality má. Ševčík se rozhodl poměrně ambiciózně zobrazit hned několik desítek dějiného vývoje točícího se kolem  České Republiky a vily Tugendhat. Takže je to hodně zkratkovité, důležité věci se dějí mimo záběr nebo jsou utnuty ještě před vyvrcholením. Ševčík hodně věcí hází na diváka a vizuálně se tolik nepoddává katarzi a to ani té vztahové. Velká škoda. Tohle mělo ambice i na mezinárodní úspěch vzhledem ke jménu režiséra a hlavně hereckému obsazení, které si bere to nejlepší ze všech koutů Evropy. (15.03.2021)

Velmi se mi líbí vývoj volné retro trilogie Julia Ševčíka, Normal, Masaryk a Skleněný pokoj. Zprvu jsem mu sice nevěřila, ale jen málokdo vnímá dobovou atmosféru v tak vysoké estetické kvalitě. Ano, kdo by šel pouze na dalšího Rodena, bude zklamán, ano, ten, kdo nerozumí tomu, že jde o adaptaci fikce z pera Simona Mawera, také nepochodí. Ale všichni ostatní mohou prožít skutečně nevšední pocitový zážitek. Nápad sledovat lesbickou romanci na pozadí osudu funkcionalistické vily je jednoduše krásný. Hanna Alström a Carice van Houten jsou ve svých protikladných rolích doslova nádherné. A ráda se k emocím a obrazům tohoto filmu budu vracet. Viděla jsem obě verze, titulkovou i dabovanou, bohužel česká verze výsledný zážitek spíše ochuzuje (ačkoli Hannu dabovala Aňa Geislerová, ale dabing není její silná stránka). (25.03.2019)