Když draka bolí hlava

S bolestí hlavy jsem s draky byl za jedno, takže na vlnu filmu jsem se naladil nejlépe, jak jsem dovedl. Když jsem je pak viděl v úvodních titulkách, tak mě napadlo, že to tady bude jak na čétéčku, když běžel pořad Kostičky. Pak ale Karel Gott začal mluvit slovensky a chtělo se mi blejt. Zbytek jsem viděl tak nějak na půl v kómatu, jak mi bylo zle. A ta bolavá hlava na to taky měla vliv. (12.12.2021)

Bál jsem se, jak strašné to bude, ale nakonec jsem mile překvapený. Písničky jsou průměr, ale k pohádkám se to hodí. V podstatě mi na celém filmu vadily především dvě věci - postava Blivajze a Karel Gott mluvící slovensky. To bylo fakt peklo. Dal bych 2,5*, kdybych měl být přesný. Na české, potažmo česko-slovenské poměry to je vlastně ještě docela fajn. Uplný konec posledních pár desítek vteřin nekomentuji. I když zase vzhledem k ostatním hodnocením bych měl zůstat při zemi a více jak 2* to nedá. (16.12.2020)

Nebudu se rozepisovat o Gottově příšerné slovenštině, u které jsem zprvu myslel, že se jedná o nějakou ukrajinštinu, ani o jeho příšerném hraní, ani o divném ději s kletbou vycucanou z prstu, ani o příšerných písničkách, které nejsou v pohádkovém stylu, ale v takovém tom odporně muzikálovém, ani o hrozně vypadajícím digitálním drakovi a jeho ještě horším papundeklovém dvouhlavém kolegovi. Co mě prostě na této katastrofální pohádce štvalo nejvíc, bylo to celkové podání. Ano, pohádka je primárně pro děti, ale Rapoš (často i Troška) si prostě usmysleli, že pro dospělé nebude vůbec a i ty děti nebudou ani 10tileté, nýbrž úplné mrňata. Výsledkem je, že např. při papundeklovém drakovi povídajícím si s dětmi, jsem se vrátil do dob, kdy jsem ve školkovském období sledoval pásma pohádek ve Studiích kamarád či se Štěpánkou a čertíkem Bertíkem. Nutno dodat jednu důležitou věc. I v těch 6ti letech jsem se u výstupů čertíka Bertíka ošíval trapností. V tu chvíli jsem to nedokázal takhle definovat, ale i tehdy tam byl podvědomý pocit, že to je dětské až moc. Nabízí se tedy otázka: Proč dělají z lidí takové degeny? Proč ty pohádky nemůžou být podané tak jako s Čerty nejsou žerty či O statečném kováři, které mi v dětství připadaly dospělé a i v dospělosti se pohled na ně vůbec nezměnil? To tvůrci nikdy nebyli dětmi, nebo jim až do deseti let připadalo strašně čupr koukat na SuperMufa a Tryskomyšky a hihňali se u toho jak mrňata jen proto, že se to hýbalo? Každopádně podívaná pro masochisty. (01.01.2020)

No, ako to slušne napísať. Keby tam aspoň niektorí herci niečo nezahrali a nevydali zo seba súvislý a zrozumiteľný text, tak by to mohlo byť aj horšie. Chcelo to asi veľa invencie vymyslieť takú ptákovinu, aby herci hovorili presne naopak, ako im zobák narástol. Neviem celkom posúdiť češtinu Magálovej, ale tá slovenčina od Káju nebola vôbec božská, ale úplne hrozná a ťažko zrozumiteľná. Deti jej, myslím, nemohli rozumieť vôbec, ani tie české ani slovenské. Protestovať proti rozdeleniu Československa filmom po 25 rokoch od nechceného, ale úspešného rozdelenia je už celkom zbytočné. Na dovŕšenie skazy má film desných 100 minút, aby sa do neho zmestilo čo najviac absurdít hraných, trikových, hudobných, jazykových alebo aj animovaných, keď hlavný zlý drak vyzerá ako Votrelec 4. –––– Blivajs jsem a Blivajsem zostanem. Pretože bum, bum a koniec... (22.04.2019)

Původně jsem chtěl dát jednu hvězdičku za kovářskou píseň, ale čím víc jsem z téhle tragédie viděl, tím absurdnější se mi to hodnocení zdálo. Takže odpad a krystalicky čistý. Těsně po oné písničce, zhruba v šesté minutě pohádky, pošle Karel Gott děti spát, s tím že už stačilo. Je to dobrá rada. Poslechněte ji, vypnětě tu hrůzu a už se k ní proboha nikdy nevracejte. (11.12.2019)