Režie:
Spike LeeKamera:
Chayse IrvinHudba:
Terence BlanchardHrají:
John David Washington, Adam Driver, Topher Grace, Laura Harrier, Jasper Pääkkönen, Michael Buscemi, Ryan Eggold, Paul Walter Hauser, Corey Hawkins (více)VOD (5)
Obsahy(1)
Na začátku sedmdesátých let minulého století se Spojené státy vařily v záplavě demonstrací za lidská práva. V téže době se jeden mladý černý kluk s gigantickým afrem (John David Washington, syn Denzela Washingtona) rozhodl rozšířit řady coloradské policie. Ron Stallworth byl první Afroameričan v tomhle sboru. Jeho přijetí mělo zacpat pusu čím dál naštvanější černošské komunitě. Aby těch změn nebylo zase příliš, šoupli nadřízení Rona do archivu (= oddělení evidence důkazů), kde měl co nejméně překážet. Jenže Ronovy ambice byly o poznání větší. Soustavným tlakem na nadřízené se mu nejdřív podařilo svléknout uniformu a v civilu infiltrovat politické mítinky „černých bratrů“. Protože se mu nechtělo donášet na bližního svého, zvednul sluchátko, vytočil číslo Davida Dukea (Topher Grace), místního předáka Ku-klux-klanu, a omotal si ho kolem prstu. Naprosto přesvědčivým způsobem se prezentoval jako fanatický vyznavač bílé rasy a David Duke mu to spolknul i s navijákem, jelikož ho po pár telefonátech vtáhnul do struktur klanu. Když pak bylo potřeba nasadit do akce zapáleného rasistu Rona Stallwortha i fyzicky, ujal se té role Ronův kolega Flip Zimmerman (Adam Driver), který s nadšením docházel na tajná i veřejná setkání členů klanu s cílem získat co nejvíc informací a překazit plánované násilné operace. Zní to neuvěřitelně, zní to komicky, skutečně se to však stalo. (Cinemart)
(více)Videa (7)
Recenze (490)
Spike Lee nejednou příjemně překvapil. Rozhodně ale nepatří mezi režiséry, na jejichž kousky bych netrpělivě čekal. Zápletka je poměrně prostá – čerstvá posila coloradské policie Ron má překvapivou barvu pleti. První černoch v historii sboru chtěl být mužem v uniformě odjakživa. Nejprve zevluje v kartotéce, nakonec se ale stane členem buňky Ku-klux-klanu. Jenže s jeho afrem by to šlo obtížně, takže Ronem je ve skutečnosti a na telefonu, Ronem mezi rasistickými fanatiky se stává jeho kolega, který je navíc jen tak mimochodem Židem. Organizace mezitím nabírá na síle a plánuje násilný útok. Uvědomělý filmař Spike Lee se opírá o reálné události a dává jasně najevo, že se mu dnešní poměry za oceánem nelíbí. Ocitáme se sice v 70. letech, ovšem události jsou platné i pro současnost, z čehož může mrazit. Ovšem z toho, že je nálada mezi lidmi podobná, prostě nemrazí. Možná je to jeho typickým odlehčeným stylem vyprávění, možná tím, že jsem měl v několika momentech problém tu či onu scénu akceptovat. Mnohé navíc měly být o dost kratší. Používá sice několik fíglů a předkládá i pár milých nápadů, celkově ale nejsem přesvědčený, že by tohle měl být nějaký „černý“ kůň blížících se filmových předávacích ceremoniálů. Není ani nijak zvlášť vtipný, humor vychází hlavně z absurdity rasistických projevů. Herci jsou fajn, ale z Adama Drivera dlouhodobě rozhodně neucvrkávám, prakticky neznámý John David Washington má zase značné charisma, ale že by měl držet v ruce hereckého Oscara, tak to tedy vůbec. Lee měl možná leccos detailně promyšlené a před dobovou atmosférou smekám, mě si nicméně celkově tentokrát úplně nezískal. ()
Uznám tomu chytře zvolený retro/ aktuálně relevantní téma, ale osobně jsem čekal něco ještě peprnější, vtipnější, silnější herecky, divně působí tak nedecentní tečka s Charlottesville. Beru i cením, že Spike Lee poutá pozornost, mně to ale nesedlo ani jako současný sociopolitický komentář, ani po čistě zábavní filmový stránce. Patrná pachuť: samoúčelnost. ()
Až nás za x desítek let potom, co se tady navzájem zničíme, bude studovat mimozemská civilizace, tak doufám, že se tenhle film dochová v nějaký protiatomový time capsule. Aby si pak řekli, co jsme to byli za primitivní druh, že se neustále nejsme schopni poučit z vlastní debility a nejsme schopní přijmout všechny lidský bytosti jako sobě rovný. Tenhle film funguje na všech úrovních; řemeslně, politicky, herecky, žánrově... Výborný film, kterému bych přála všechny oscary. Nejen že to je dobrej film, ale ještě by to poslalo aspoň další malou message všem rasistickejm č*****m, hlavně tomu s tím žlutým příčeskem (v tomhle případě bych brala i Romu) . Sorry, hodně emocí, ale jak často tohle s váma nějakej film udělá, že? ()
Když se dívám na tu rozmanitou škálu filmových žánrů a rámců, do nichž už Spike Lee téma mezilidské nesnášenlivosti dokázal vpašovat, mám takový pobavený dojem, že celý život pilně trénoval, aby jednou natočil tenhle film. Film tak parádně vybalancovaný mezi tím, co je ještě humorně nastavované zrcadlo, v němž se pro nějaké samoúčelné pobavení neztrácí míra informace o absurdních a děsivých principech rasismu v žité realitě, ale v němž se zároveň zrcadlená realita nikdy nestane tak děsivou a absurdní, aby divákovi nadlouho zamrzl na rtech ironický smích. Nepustí vás to sklouznout ani na jednu stranu, i přesto, že vyprávění prochází hodně divokou akcelerací a eskalací a ta jemnost, s níž Lee drží oba pádící koně na lehce přitažených otěžích, bere dech. *** A pokud jde o ten četně diskutovaný závěr - např. ve Válce s Bašírem po konci kresleného příběhu následují přilepené dokumentární záběry, které celý animák odsoudí jako eufemismus a shodí ho stejně, jako by ho režisér rovnou zmuchlal a vyhodil z okna - umělecké zobrazení je tu jen naivním a ohleduplným kašírováním nepředstavitelně surovější reality. Kdežto tady jsou naopak reálné záběry tou správně rafinovanou třešničkou na dortu celého díla a fungují jako jeho plynulé prodloužení a břitké dotvrzení. Jsem nadšená, že něco takového skutečně může tak pěkně zafungovat. *** A mimochodem, za zmínku stojí i dost odvážná, vtipná a funkční práce se střihem. *** ()
Typický příklad filmu vystavěného od konce a žánrovky, která se jako všichni nejlepší zástupci netopí kdesi v budoucích technomagoriích nebo pedantickém zachycování historických detailů, ale ve skutečnosti pojednává o přítomnosti – respektive o velice slavném prohlášení jednoho velice slavného Umpalumpy, že oni ti náckové a progresivisti jsou vlastně jedno a to samý. Debilitu tohohle radikálního centrismu nechť dokládá, že Spiku Leemu stačilo prostříhat a postavit do juxtapozice de facto identické scény s identickým obsahem, identickou texturou a identickými provoláními, aby ukázal, že jako ne. Nejsou. ()
Galerie (57)
Zajímavosti (26)
- Před českou premiérou v kinech proběhla premiéra na Karlovarském IFF 30. června 2018. (Varan)
- Podľa strihača Barryho Alexandra Browna neexistovali pre film žiadne zmazané scény, čo je vo filmovom priemysle rarita. (zajo91)
- Celosvětová premiéra proběhla 14. května 2018 na Cannes FF. (Varan)
Reklama