Režie:
Spike LeeKamera:
Chayse IrvinHudba:
Terence BlanchardHrají:
John David Washington, Adam Driver, Topher Grace, Laura Harrier, Jasper Pääkkönen, Michael Buscemi, Ryan Eggold, Paul Walter Hauser, Corey Hawkins (více)Obsahy(1)
Na začátku sedmdesátých let minulého století se Spojené státy vařily v záplavě demonstrací za lidská práva. V téže době se jeden mladý černý kluk s gigantickým afrem (John David Washington, syn Denzela Washingtona) rozhodl rozšířit řady coloradské policie. Ron Stallworth byl první Afroameričan v tomhle sboru. Jeho přijetí mělo zacpat pusu čím dál naštvanější černošské komunitě. Aby těch změn nebylo zase příliš, šoupli nadřízení Rona do archivu (= oddělení evidence důkazů), kde měl co nejméně překážet. Jenže Ronovy ambice byly o poznání větší. Soustavným tlakem na nadřízené se mu nejdřív podařilo svléknout uniformu a v civilu infiltrovat politické mítinky „černých bratrů“. Protože se mu nechtělo donášet na bližního svého, zvednul sluchátko, vytočil číslo Davida Dukea (Topher Grace), místního předáka Ku-klux-klanu, a omotal si ho kolem prstu. Naprosto přesvědčivým způsobem se prezentoval jako fanatický vyznavač bílé rasy a David Duke mu to spolknul i s navijákem, jelikož ho po pár telefonátech vtáhnul do struktur klanu. Když pak bylo potřeba nasadit do akce zapáleného rasistu Rona Stallwortha i fyzicky, ujal se té role Ronův kolega Flip Zimmerman (Adam Driver), který s nadšením docházel na tajná i veřejná setkání členů klanu s cílem získat co nejvíc informací a překazit plánované násilné operace. Zní to neuvěřitelně, zní to komicky, skutečně se to však stalo. (Cinemart)
(více)Videa (7)
Recenze (490)
BlacKkKlansman je vynikající záležitostí, jež je umocněna ještě díky tomu, že se inspiruje skutečným příběhem. Opět tu máme snímek, který nastavuje zrcadlo americkému rasismu, apartheidu. Filmu nechybí skvělé herecké výkony, perfektní dobová atmosféra i silné scény, z nichž bych právě teď vzpomenul například zasvěcovací rituál klanu či hořící kříž. K pěti hvězdičkovému dojmu napomáhá také velká dávka napětí, kterou je příběh okořeněn. ()
Spike Lee nejednou příjemně překvapil. Rozhodně ale nepatří mezi režiséry, na jejichž kousky bych netrpělivě čekal. Zápletka je poměrně prostá – čerstvá posila coloradské policie Ron má překvapivou barvu pleti. První černoch v historii sboru chtěl být mužem v uniformě odjakživa. Nejprve zevluje v kartotéce, nakonec se ale stane členem buňky Ku-klux-klanu. Jenže s jeho afrem by to šlo obtížně, takže Ronem je ve skutečnosti a na telefonu, Ronem mezi rasistickými fanatiky se stává jeho kolega, který je navíc jen tak mimochodem Židem. Organizace mezitím nabírá na síle a plánuje násilný útok. Uvědomělý filmař Spike Lee se opírá o reálné události a dává jasně najevo, že se mu dnešní poměry za oceánem nelíbí. Ocitáme se sice v 70. letech, ovšem události jsou platné i pro současnost, z čehož může mrazit. Ovšem z toho, že je nálada mezi lidmi podobná, prostě nemrazí. Možná je to jeho typickým odlehčeným stylem vyprávění, možná tím, že jsem měl v několika momentech problém tu či onu scénu akceptovat. Mnohé navíc měly být o dost kratší. Používá sice několik fíglů a předkládá i pár milých nápadů, celkově ale nejsem přesvědčený, že by tohle měl být nějaký „černý“ kůň blížících se filmových předávacích ceremoniálů. Není ani nijak zvlášť vtipný, humor vychází hlavně z absurdity rasistických projevů. Herci jsou fajn, ale z Adama Drivera dlouhodobě rozhodně neucvrkávám, prakticky neznámý John David Washington má zase značné charisma, ale že by měl držet v ruce hereckého Oscara, tak to tedy vůbec. Lee měl možná leccos detailně promyšlené a před dobovou atmosférou smekám, mě si nicméně celkově tentokrát úplně nezískal. ()
Ač bych film všem doporučila ke zhlédnutí, Spike Lee prostě není můj šálek kávy. John David Wahington, Adam Driver i další podávají brilantní herecké výkony, humorná i vážná stránka děje do sebe výborně zapadají, příběh hladce ubíhá... Stejně jsem však z kina odcházela bez jakéhokoliv nadšení, či hlubšího zážitku. Závěrečné scény ze současných Spojených států navíc považuji za trapně vyděračské, i když chápu, že pro vybuzení aktivity v masovějším diváckém okruhu asi mají určité odůvodnění. I tak prostě nevím a mým zážitkem léta BlackKlansman prostě nebude. ()
Skvěle vybalancovaný poměr závažnosti tématu a lehce úsměvné jízlivosti, ve filmu, který pomrkává po legendách blaxploitation a i přes divokou stopáž nenudí - výtečně ho totiž táhne Washington s Driverem. Bylo by to za hřejivější 3+, ale závěrečný statement zamrazí a dává jasně najevo, že Spike Lee je pořád na svém místě. 80% ()
Bylo to udělaný cyhtře, nepopírám, že jsem se i bavil, Postavy skvělý. PWH začínám pomalu věřit, že je retard. Z černošských hereců mě nejvíc zaujala ta mladá aktivistka, neměla tak velkou roli i když její postava byla pro děj hodně podstatná, hrála to dobře. JDW zkusím ještě v nějakým filmu odchytit, abych si udělal jasný názor, ale hrozně rád jsem viděl Adama Drivera už ve Star Wars mě hrozně bavil a tady byl opět výrazný a naprosto přesný. Jinak všechny ty White power a Black power mě serou stejně jako Spika, ale tím koncem ujel, ne, že by Trump nebyl křupan, ale ten konec mě přišel jako kdyby si Spike myslel, že všichni diváci tohoto filmu jsou kreteni a že se prostě neudržel a zvolil formu zcela mimo scénář a příběh, jen aby jsem znal jeho politický názor. ()
Galerie (57)
Zajímavosti (26)
- Když byl režisér Spike Lee studentem na newyorské univerzitě, rozčílilo ho, že učitelé pouštěli studentům Zrození národa (1915), aniž by zmínili rasismus ve filmu nebo roli snímku v obrození Ku-klux-klanu. Natočil proto The Answer (1980), za nějž byl téměř z univerzity vyloučen. (tom.nosek)
- Před českou premiérou v kinech proběhla premiéra na Karlovarském IFF 30. června 2018. (Varan)
- Podľa strihača Barryho Alexandra Browna neexistovali pre film žiadne zmazané scény, čo je vo filmovom priemysle rarita. (zajo91)
Reklama