Studená válka

Vizuálně líbivé melodrama o osudové lásce dvou lidí za éry stalinistického Polska. Je to krásně natočené, scénář ale dostatečně neosvětluje motivace obou hlavních postav - zejména proč si oba neustále říkají, jak se moc milují, a přesto se pokaždé při chvilkovém soužití už téměř nemohou vystát a dělají neustále vše proto, aby spolu nemohli být. Ta „nepřízeň osudu“ tam byla dost chtěná. Připomnělo mi to staré finské drama Něco v člověku, kde se rovněž v rozpětí několika let odehrávala podivná romance dvou hlavních protagonistů, kteří si byly jakýmsi tragickým způsobem souzeni. (02.03.2019)

Film o lásce dvou lidí, která se pohybuje ode zdi ke zdi a zmítá se neustále v emocích. Nemohli žít ani spolu ani bez sebe. Mohla za to těžká doba nebo jen jejich povahy? Toť otázka. Filmem se line celou dobu hezká hudba, jednou lidová spolu s tancem a folklórem, jednou zazní svižný jazz. Za mně určitě nadprůměr. (25.01.2019)

Posadíte se do kina a tak trochu nevíte, co vás čeká. Název slibuje politické drama, plakát lehkou artovku a popis tradiční polské popěvky a lásku. A upřímně, neuvěřitelné se stane skutečností a já měla celých 89 minut pocit, že nechci, aby to skončilo. Tenhle příběh o nehynoucí lásce dokáže totiž i vás přesvědčit, že taková láska za to stojí. Neuvěřitelný, a to jsem cynik! A já chci rozhodně soundtrack. (06.08.2018)

Vzdoroval jsem, ale nakonec mě ten film stejně dostal. Některé záběry jsou prostě tak překrásné, že nelze jinak. Za mimořádně zdařilé zde považuji obsazení, herecké výkony, hudbu a úspornost dialogů; u Idy mi ta retro filmařina vadila, ale zde jsem tomu přišel na chuť a říkal si, že je až s podivem, jak moc ten film působí, jako by byl natočený v 60. letech. Velká obrazová nádhera, která podle mě zdaleka není tak chladná, jak někteří tvrdí. Nesednul mi akorát závěr, řekněme posledních 20 minut bych si z filmu odmyslel a zakončil ho zcela jinak - nechtěl jsem, aby to skončilo takto, ten konec se mi prostě nelíbil (ještě bych snesl, kdyby to skončilo třeba jako La La Land, ale takto fakt ne - kdo viděl, ví). UPDATE 26.12.2020 - Když jsem po necelých 2 letech dostal chuť vidět to znova, líbilo se mi to asi podobným způsobem jako minule, snad jen s tím rozdílem, že se mi tam lehce vkrádala jistá znuděnost. Nepřijde mi prostě, že by to dokázalo člověka vtáhnout tak dobře, aby na všechno zapomněl a hltal jen dění na obrazovce. Obrazově je to jistě krásné a to snoubení hudby a obrazu je zde úžasné a je snadné tomu všemu podlehnout, a navíc to mile doplňuje velmi decentní humor (nádherná replika Zuly "Miluju tě víc než svůj život, ale teď musím jít zvracet."), ale prostě těch vynechaných informací je tam podle mě už tolik, že to brání vytvořit si k těm postavám nějaký větší vztah, a trochu víc jim fandit. Takže mi vlastně nově asi ani nevadil ten závěr - prostě to dopadlo, jak to dopadlo, a ta finální replika "Pojď na druhou stranu. Tam bude lepší výhled." je vlastně podle mě hodně dobrá. Btw. překvapuje mě, že mezi hereckými představiteli Zuly a Wiktora je věkový rozdíl pouze 5 let, a nově mě tam nejvíc bavila Agata Kulesza a bylo mi líto, že tam nemá víc prostoru. (11.05.2019)

A zatímco my do nekonečna vzpomínáme na "zlatá šedesátá" a velebíme Miloše Formana, Poláci si dávno vychovali další generaci nástupců svých kinematografických ikon. Studená válka je režisérský balzám, pro každýho kdo chce vnímat silný příběh lásky plný kotrmelců s perfektně drsně poetickým zakončením. Film má vždy nedovyprávěnou scénu, která se dokončí až v další scéně, ono to může působit zmatečně, ale ve filmu to má dobrou návaznost a vtahuje diváka do příběhu. Šetří se dialogy, ale vyprávění kamerou jede na plný plyn. Scény z baru budu mít v hlavě dlouho, bohémskost a touha po svobodě versus osudová láska. Je vyslovená radost sledovat tenhle film na plátně a užívat si mistrovské režie, kvalitních hereckých výkonů hlavních představitelů a skvělé hudební složky filmu. Hodnocení to tady má všelijaký, ale pro mě je tohle dlouho neviděná filmová dokonalost. (11.07.2018)