Studená válka

S předchozí tvorbou (zejména oscarovou "Idou") Pawlikovskeho a jeho tvůrčími postupy jsem dopředu obeznámena nebyla a byla jsem zvědavá na - podle oficiální synopse - "milostný epos, příběh osudové lásky atd.". Bohužel se ale v tomto případě jedná o lásku mezi postavami, které se v průběhu patnácti let scházejí a (z nepochopitelných důvodů) zase rozcházejí, svým jednáním mi nijak nepřirostly k srdci, a nevyhnutelný závěr, který měl podtrhnout jejich neschopnost navázat spolu plnohodnotný vztah, jsem tak přijala s lhostejností studenou jako název filmu. Vizuálně podmanivé, ale jinak prázdné. (04.07.2018)

» U nás máme stále renomovaný SĽUK a v Poľsku asi ešte majú Mazurku ? « 『 Svojsky by som to pomenoval, ako : PĽUK - Poľsky ľudový umelecký kolektív 』A akýsi “nasledovník Krzysztofa Kieślowskiho,” Pawel Pawlikowski opäť nakrútil „chladný” čierno-biely snímok z umeleckého prostredia s výraznou prácou d.p. Łukasza Żala. _ Škoda, že i my nemáme podobného režiséra, ktorý by mával takýto filmový úspech na rôznych festivaloch vo svete. Kulig s Kotom sú síce zaujímaví, ale o nič strhujúceho sa z ich strany nejednalo ! Odohráva sa vo viac, ako v dekáde, vo výprave od severu po juh, čím naberá väčšiu „hmotnosť” , no je to tak samoúčelné, až to občas bolí na duši ! Najsympatickejšie na všetkom je to, že strihač Kaminski f-i-l-m zostrihal do ani nie 90 minútovej podoby, čiže veľmi nehrozí, aby sa dostavil pocit nudy pre potenciálneho diváka, na ktorého čaká „nemilé prekvapenie” ? Po oscarovej Ide sa mi dostalo ďalšieho priemerného filmu od tvorcu, ktorý obľubuje klasickú európsku kinematografiu, nakrúca na black and white materiál, čo mi je po chuti, ale jeho dva filmy po sebe, ako celky, sú pre mňa nezáživné... (25.01.2019)

Posadíte se do kina a tak trochu nevíte, co vás čeká. Název slibuje politické drama, plakát lehkou artovku a popis tradiční polské popěvky a lásku. A upřímně, neuvěřitelné se stane skutečností a já měla celých 89 minut pocit, že nechci, aby to skončilo. Tenhle příběh o nehynoucí lásce dokáže totiž i vás přesvědčit, že taková láska za to stojí. Neuvěřitelný, a to jsem cynik! A já chci rozhodně soundtrack. (06.08.2018)

Co začíná jako Polská lidová republika hledá SuperStar, zlehka přejde do love story, která svou útržkovitostí připomíná mlhavý opar vzpomínek na osudové kroky páru, který v nesvobodě žít nechtěl a ve svobodě to neuměl. Barvitá černobílá, uhrančivé dávky folklóru, Geislerka křížená s (promiňte mi ten spoiler) matkou Bondova jediného dítěte a nebo když se vánek opře na poli do vrcholků klasů, to jsou prvky, které tu pro empirií nepopsaného spíše banalitu dostávají na vyšší level. Díky za vzpomínku na kocoura Toma, co to trochu odlehčila.. Is you is or is you ain't my baby.. (15.11.2022)

On byl charismatický a talentovaný umělec, ona krásná a dost drzá na to, aby zpívala u něj v souboru. Zamilovali se, jak už to tak ve filmech chodí, ale oba měli dost svých chyb a byli příliš sobečtí na to, aby ideální lovestory vydržela déle než vždy pár let. Bonno zpíval v osmdesátých letech: "I cannot live with or without you...", Pawlikoski volí pro stalinské Polsko lidovou píseň, která má podtrhnout emoce, magnetizmus a kouzlo hrdinů, ale myšlenka vlastně zůstává. Hudba spolu se skvělou kamerou Lukasze Žala unáší diváka atmosférou snímku i energií Joanny Kulig a daří se jí nechat ho jen okouzleně zírat na plátno. Co se však Pawlikovskému nedaří, je zapojení problémů doby, železné opony a vlastně celé studené války do příběhu hrdinů. Divák musí vyvinout opravdu velké úsilí, aby si sám dovysvětlil, že jednání postav vlastně souvisí s režimem, jednotlivé situace často vůbec nefungují pohromadě a motivy Zuly s Wiktorem většinu času nedávají smysl. Srovnání s Idou mi tím pádem přijde hodně ambiciózní myšlenka. Studená válka bohužel vzdává jakoukoliv snahu pohrát si s obsahem, a tak jej raději nechává ubít (byť geniální) formou. Mně osobně to na dobrý film moc nestačí. (20.07.2018)