Manželská historie

Před půlnocí je lepší. Přesto velmi dobře natočené a skvěle zahrané drama o rozpadu vztahu, který ukazuje úpadek rodinných hodnot v dnešní době. Ve finále jsem měl pocit, že rozvod je vlastně v pořádku, život jde dál a všichni zúčastnění tím něco získali, ať už poučení nebo dvojí halloween. A to z morálního hlediska není dobře. Protože ve finále prohráli všichni. (12.08.2020)

Každý z nich nese svůj díl viny. O tom žádná. Žádný dlouhodobý vztah se neobejde bez potíží spjatých se stereotypem, stárnutím, neuspokojenými sexuálními potřebami.. nebo s komunikací. I když s ohledem na množství dialogů, které se na nás vysypou, tady problém asi úplně nebude. Ovšem se schopností řešit vzniklé konflikty konstruktivně už to tak jednoznačné není. U režiséra a scenáristy Noaha Baumbacha je patrné, že má nakoukané kousky Woodyho Allena: New York v popředí, cyničnost, neurotické postavy, smršť slov, momenty ze života. Úvodní výčet povahových rysů a specifických (často rozkošně milých) detailů obou manželů je velmi příjemný, dokonale naladí a dává tušit, že tohle bude upřímná a silná záležitost. Je, ovšem od té doby tak nějak přešlapujeme, mluvíme a mluvíme, přidáváme na ostrosti, moc nedojímáme a desítky minut přibývají, aniž by mě nějak dokázaly (jakkoliv) překvapit. U postav jsme blízko, ale nikdy ne tak, jak bych si představoval. Sledujeme boj sarkastických právníků, kteří se neštítí ušpinit ruce, vnímáme hledání osobní identity dvojice mimo společný život. Klobouk dolů nad herci, hádky mezi sebou odmakali na výbornou – i když cestě, jak se ke svárům dostali, jsem zrovna nevěřil. Herecky jsem rád hlavně za Scarlett Johansson, která se zhruba před 15 lety (ano, je to už tak dlouho) propracovala v jednu z nejzářivějších hereček své generace, jenže pak přišel útlum, vyloženě silné role se jí vyhýbaly (za mnohé můžou darebáci z Marvelu). Nyní znovu dokazuje, jak dokáže v divákovi jen ze svých gest (drobnými posunky, mírným otevřením úst) zprostředkovat dění ve svých myšlenkách. Odlehčující scény (opatrná předávka rozvodových papírů, pořezání se v kuchyni před sociální pracovnicí) jsou skvostné. Výsledek je trpce upřímný, ale pod kůži se mi úplně nedostal. 70% (11.12.2019)

Nej Netflix film? Ne moc těžký úkol ale ano. Scorseseho Irčanovi minimálně u mně vládnutí Netflix žebříčku nevydrželo, protože mu Baumbach vytřel karty z rukávu vlastně jednoduchým filmem, který má však dva srdcaře v hlavních rolích, který předvádějí parádní výkony ve filmu, který sice nějak neboří pravidla žánru a není kdovíjak originální a většina postav je klišoidní jak to jde, ve finále to ale k spokojenosti kvůli parádním záběrům, Newmanově klasicky dokonalé hudbe a několika perfektně scénáristicky i herecky vyhroceným scénám stačí. Johansson je super ale hraje tu spíše nesympatickou postavu, to samé se ale nedá říct o Driverovi, který je prostě boží a společně s Phoenixem a DiCapriem předvadí dost možná nejlepší herecý výkon roku a v Driverově kariéře jde fakt dost možná o výkon nejlepší. Pořád to nestačí na plnou palbu, protože to z již zmíněných principů nejde, rozhodně jsem ale více než spokojen..... (10.12.2019)

9/10. Silný počin. Herecké duo excelentní (kdy naposled hrála Scarlett tak dobře?), režie přesvědčivá a životní pravdy krutě všeříkající. Oceňuji především styl vyprávění, jenž nestaví na umelě vytvořených dramatech a nespadá do typického ubuleného dojáku... místo toho snímek čerpá sílu v přirozených rozhodnutích obou protagonistů a výstavbě jemných dialogů, které mezi sebou vedou. Sedlo mi to neskutečně. Nenabízí sice žádné rozhřešení, spíš vhled do manželské krize, přesto jde o trefnou, mnohdy bolavou výpověď a o jeden z nejpřirozenějších snímků roku 2019. (06.01.2020)

Remake Kramerová vs. Kramer? Film hodnotím skôr pozitívne, než negatívne a to predovšetkým najmä vďaka Adamovi Driverovi (ktorý ovláda jeden z najrealistickejších plačov spomedzi všetkých hollywoodskych hercov) a Scarlett Johansson. Naopak, u Laury Dern, hoci ju mám svojím spôsobom rád, nerozumiem, za čo získala Oscara. Ja by som ju ani len nenominoval, nieto ešte aby som jej za rolu rozvodnej advokátky dal sošku (o dosť lepší mi v podobnej úlohe pripadal Ray Liotta, ktorý bol fakt výborný, rovnako tak ostatne ako Alan Alda). Veľká škoda, že film neobsahuje také dojemné, nežné a citlivé scény, ako je čítanie listu a zaväzovanie šnúrok. Namiesto toho ponúka dlhé scény, ktoré sú fajn, ale nejako extra ma nestrhli. Hlavné postavy fakt kvalitne napísané, ale to je asi tak všetko. Za mňa priemer. (27.02.2020)