Fotograf z Mauthausenu

Spíše televizní film se skvělým castingem a na malém prostoru ucházejícně vykresleným režim tábora Mauthausen. Bohužel ale když půjdeme do hloubky věci, zjistíme, že ve své hloubce není důkladný. Předně mi dovolte sdělit, že jsem osobně v Mauthausenu byl. A o ten tábor jsem se velice zajímal. Španělé ho prodávají jako koncentrák, kde byli hlavně Španělé, což je velký kec. Ano, byli zde, ale šlo o menšinu. To je první bod. Druhý bod spočívá v lacinosti snímku. Řada hrůzných výjevů i samotného fungování tábora by fungovala v davových scénách. Ovšem to bychom byli na úplně jiném rozpočtu. Komornější pojetí orientující se maximálně na skupinky či jedince už tak věrohodné nejsou a dávají filmu dojem, že veškeré hrůzy se zde děly jednotlivě, nikoli v masovém měřítku (například tzv. parašutisté byli ze skály posílány po desítkách, nikoli jedincích). Herecké výkony zde byly dobré, casting byl excelentní. Interiéry a exteriéry Mauthausenu působí v drtivé většině scén autenticky (počítám, že se to i tam točilo) a titulkové originální fotografie jako děsivá třešnička na dortu. Fotografa z Mauthausenu tak ve výsledku doporučuji nikoli pro milovníky autentické historie, ale spíše pro hledače komornějších dramat z druhé světové války, skutečností pouze inspirovanou. V této podobě si to rozhodně tři slunce zaslouží. S lepším rozpočtem, méně klišé závěrem a lepší autentičností bych tomu klidně i ty další dvě hvězdy přidal. 65% (24.05.2020)

Mauthausen je obluda i nyní, když je udržován s pověstnou německou (rakouskou) pečlivostí. Představit si ho jako lidský mumraj, jako "spojené národy" určené k likvidaci kombinací podvýživy a těžké práce, je nejen obtížné, ale i nebezpečné. Maru Targaronovi se to podařilo také jen částečně: z KZ Mauthausen vytvořil tábor, který pravděpodobně znal z občanské války. Mauthausen byl ale Babylonskou věží, kde se mátly jazyky i rozumy, a jejíž schody měly sahat do "Himmlerova" nebe. Přestože jde o film, který je v tomto smyslu velice úsporný, je přece jen vložený do tehdejší reality - a také rozdíly mezi představou režiséra a diváka nutí spíš k pokornému zamyšlení než k ráznému odmítnutí. Reálie viz Volodimir2 ***. (02.05.2020)

Tak si tady čtu komentáře, koukám na to chabé hodnocení a nevím co si o tom myslet. Lecos jsem o táborech smrti četl a tak trochu vím jak to tam chodilo. Koncentrační tábory byly vyhlazovací a pracovní. Někdy se z pracovního stal vyhlazovací aby posléze se stal ke konci války při nedostatku lidí opět pracovním. Každý tábor si držel také svůj stav lidí pro svůj chod. Měl tedy kuchaře, členy sonderkomand, čety k plynovým komorám či ke krematoriím, různé řemeslníky udržující chod elektřiny, budov atd..., třídiče věcí, které si sebou vězni přivezli, ošetřovatele, lékaře, archiváře... Ne tedy každý transport šel hned do plynu. Někdy Němci po roztřídění ty co šli využít pro výše uvedené práce nebo pro otrocké práce v lesích, kamenolomech či přidružených továrnách ihned nahnali do práce. Čas od času pak tyto pracovníky díky nemocem a vyčerpání ,,obměnili'' nově příchozími pokud to nebyli nezbytní specialisté. V táborech byly různé sekce, ze kterých k sobě lidé neměli prakticky až na pár vyjímek přístup. Rozděleny byli ženy a muži, ruští zajtci, židé i lidé kteří dostali koncentrák jen jako trest na pár let či měsíců např. za příživnictví či potulku. V oborech jež jsem zminil byly některé, které se daly nazvat práce snů. Byla to obsluha kuchyně, třídiči věcí, obsluha zeleninových polí, protože tito lidé si vždy bokem přišli ke kousku jídla. Jídlo znamenalo sílu a větší odolnost nemocem a více sil na práce... Fotograf byla také jedna z takových prací. Kdo měl kliku, mohl to dotáhnout při troše chytrosti a štěstí na takovém místě až do konce války. Nevadí mi tedy nijak, že v tomto filmu nejsou masové vavražďovací scény jak to tady leckomus chybělo. Pravda občas těch vězňů bylo na appelplacu poskrovnu i těch dozorců a toho jednoho kápa. Ale beru to tak, že jsme koukali jen na život v jedné ze sekcí tábora. Prostředí se myslím podařilo ztvárnit velice věrně, jediné co bylo divné byla ta samotka s radiátorem... Řada vězňů ve skutečných kobkách zmrzla. Když jsem viděl ty závěrečné zachráněné skutečné fotografie nacistických zvěrstev a porovnal je s filmem, musel jsem se poklonit umu filmařů. Mně tedy Španělé ohromně překvapili a proto dávám za 4 ruličky schovaných negativů. * * * * (31.05.2020)

Zase Španělé a zase tleskám, bravo ! Mario Casas se pro mě stává klíčovým hercem klíčových a zapamatovatelných rolí, ve filmu Contratiempo byl taky skvělý. Další z mnoha příběhů koncentračních táborů a vězňů, tentokráte "zase trošku jinak" vyprávěných. A pravda je, že pokud někomu vadí nedostatek autentičnosti, nebo nereálně málo brutální vykreslení, je potřeba brát v potaz fakt, že z každým etnikem se zacházelo tehdy jinak, tady zrovna španělé oproti například polským židům žili vážně "jak v bavlnce" a dostávalo se jim "výhod", o kterých se jejich polským kamarádům ani nesnilo......................moje hodnocení = 7,5 z 10. (02.12.2019)

Mauthausen byl asi nejhorší koncentrační tábor, jaký ve třetí říši byl (samozřejmě, když vynecháme tábory čistě vyhlazovací, jako Treblinka, Sobibor nebo Osvětim). Být tam musela být skutečná hrůza. Většina lidí tam byla poslaná s poznámkou v papírech "rückkehr unerwünscht", návrat nežádoucí. Takže zabíjení vězňů bylo na denním pořádku a stráže se mnohdy bavily, kdo vymyslí nápaditější způsob vraždění. No - a z tohohle pekla se do filmu nepovedlo přenést skoro nic. Což je veliká škoda. Začínám si zvolna myslet, že Španělům tenhle žánr prostě moc nejde. (26.11.2019)