The Devil's Candy

Husté překvapení, které se jeví z počátku jako naprosto průměrný, nenáročný horůrek, kterých už bylo natočeno mnoho, jenomže tady je něco jinak, něco co nakonec změní úplný pohled na film a nakonec si film naprosto užíváte a říkáte si, že jste měli možnost vidět další skvostný horor, do kterého byste to v žádném případě neřekli. Skvělý výběr herců, který ještě podívanou umocňuje. (01.03.2018)

Rozhodně překvapující horor s temnými náznaky zla a šílenstvím. Herci předvádí nadstandard, scénář se vyhýbá nesmyslům, zbytečným přeháňkám a tím celá zápletka dostává zneklidňující pod tón. Do poslední chvíle divák netuší, co z toho nakonec vzejde, jestli zaúřaduje nějaké nadpřirozeno nebo to někdo vykosí. Metalová hudba výborně zapadá a především nahání hrůzu démonické našeptávaní s kytarovými riffy, které bych před spaním nechtěl poslouchat. Možná se hororová atmosféra více kouskuje, nedosáhne nikdy největšího bodu napětí, nicméně vzhledem k délce to uteče bez větších problému a i závěr se dá brát za nadprůměrný.......7/10 (15.06.2017)

Příjemné překvápko v podobě depresivního satanskýho hororu, kde vysekanýho malíře začne po přestěhování do nového bydlení chytat celkem zvrácená múza. A aby toho nebylo málo tak jeho dcera se stane hlavním předmětem zájmu místního magora, kterýmu satan našeptává taky ne zrovna 2x hezký věci. Vše samo sebou vede k finálnímu střetu, kde se pozná, kdo je víc posedlej a hlavně, kdo má silnější vůli. Buranskej hromotluk co rozřezává omladinu je jako záporák v cajku, ale Ethan Embry jako vysekanej malíř-metalista je postava o dvě třídy vejš a když mu začne lehce hrabat, stává se rozhodně tím děsivějším. (12.08.2017)

Mentálovej malíř patlá co mu šeptají oběti tlustýho červenýho Karkuláka, kterej drnká na kytáru ve dvě ráno, aby zahnal satana. No to mi je vyndej (prsa) . Neříkám, že to bylo úplně hrozný, ale po všem tom slintání v komentech zdejší hororový šPIČKY jak to je oužasný, jsem čekala skvělý cukrátko. A místo toho jsem dostala vocucanej bonbon, kterej si přede mnou někdo strčil do jistýho otvoru a pusa to nebyla. Vždyť tam nic není. Žádný porcování dětiček ve vaně, žádný jiný brutality, žádný lekačky, žádná tíseň. Čuměla jsem na to ve tři ráno po tmě a myslíte, že ve mně film vzbudil strach nebo napětí? Ne. Jediný co se filmu povedlo, tak fakt, že mě vzbudil, jelikož jsem u něj vytuhla a když mladá mentálistka začala drndat na kytáru a volume šlo o 200% vejš tak moje spaní bylo přerušeno a já se proklikávala zpátky do momentu, kdy jsem vytuhla. Finále filmu bylo docela vtipný, ale určitě nebylo napínavý a tak se The Devil's Candy pro mě stává lehce podprůjemnou podívanou. (17.08.2017)

Za rachotu řízných metalových rifů se odehrává satanská balada o posedlosti démonem. Žádný hrůzostrašný vymítačský spektákl ani moderní wanovka napěchovaná přeřvanými lekačkami se ale nekoná. The Devils Candy totiž volí zdánlivě umírněnější a střízlivější přístup k ďábelským rejdům. Vystačí si se znepokojivým Pruittem Taylorem Vincem v hlavní záporné roli, šepotem vyvěrajícím z hlubin inferna a jedním obrazem alá Hieronymus Bosch. Byrneovi se však podařilo i s těmito minimálními prostředky navodit skvělou temnou atmosféru plnou jekotu, hrůzy a plamenů a já si připadal jako při poslechu některé z těch thrashmetalových lahůdek, kdy tóny pekelné muziky rozechvějí všechna nervová zakončení a roztřesou okna vyděšených sousedů. Čtyři hvězdy, ke kterým za pohled do očí černého kozla přihazuji i tu pátou. (13.01.2018)