Proxima

Opravdu upřímně rád si sem tam, jednou za čas, dám nějakou tu pořádnou, poctivou ártovku, jenže upřímně, co je moc, to je moc, a toto komorní drama na mě bylo v tomto ohledu už vážně příliš a já si ho nedokázal ani trochu užít. Vlastně krom jako vždy fantastické a uhrančivé modly Evy Green, která se tu navíc jako bonus opět příliš nestyděla, tu už totiž nemám ani co hodnotit ještě pozitivně. Snad možná ještě působivost syrové atmosféry by se dala označit za fungující, ale jinak je to vážně trápení. Především zápletka, jestli se dá ovšem tímto termínem to, co se zde odehrává, vůbec označit, je zatraceně prořídlá, až prázdná, bez jakéhokoli tempa, nápadu a hlavně zaujetí, přičemž tu je divák po celou dobu v podstatě jen svědkem trápení se hlavní hrdinky nad odloučením se na delší dobu od své malé dcery, což projevuje dlouhými, tichými pohledy, případně nedůmyslnými dialogovými frázemi, prostě vážně bída, ke které pak přispěl i fakt, že tu vůbec nefungovali emoce, které tu ovšem měly poměrně zásadní funkci, jenže něco tak odměřeně zpracovaného jsem v tomto ohledu již dlouho neviděl. Závěr tomu pak dal už jen korunu, nepřesvědčivý, chladný a bezduchý. Veškeré postavy jinak působily nezajímavě a nevýrazně, takže já prostě z tohoto snímku nemám opravdu ani trochu dobré pocity, proto to nízké hodnocení, nicméně bych určitě rád i dodal, že odrazovat od tohoto filmu ale nechci, jelikož své kvality jistě má, jen já prostě nejsem úplně ta nejvhodnější cílová skupina. (06.11.2020)

Naučil som sa nové francúzske slovo. Bonbón sa povie bonbon. Film som si pozrel výlučne kvôli Eve Green a potvrdil som si jej široké jazykové schopnosti. To je tak z pozitívneho zážitku všetko, inak ide o nudnú, ani nie drámu, pretože dramaticky sa tam toho veľa neudeje, ale skôr o nudný príbeh ženy astronautky, ktorá má rodičovské povinnosti. Ukazujú, ako má svoju dcéru strašne rada, ale povinnosť nepustí a ona musí ísť do vesmíru. Snáď ju niekto nútil? (27.05.2020)

Nápad samotný je jistě originální, natočit čistě komorní drama o něčem tak epickém, jako je cesta do Vesmíru, asi to může fungovat pro ženy-divačky, já jsem většinu filmu přemýšlel o tom, že ženy alespoň v naší části světa dnes už mohou naprosto všechno, třeba létat do vesmíru, chudáci ale jejich děti...a o tom asi ten film měl být...když podprahově klade otázku, obdobu Sofiiny volby - co je víc, vidět na vlastní oči Vesmír, nebo vyrůstat své dítě? (13.10.2020)

Film o cestě do vesmíru, ve kterém musejí postavy největší vzdálenost překonat ještě na Zemi, kde je dělí třeba jen tlusté sklo. Zatímco Gravitace se Sandrou Bullock vyprávěla příběh (znovu)zrození, Eva Green v Proximě před letem do kosmu podstupuje náročnou prenatální přípravu (zastoupenou řadou vizuálních metafor). Namísto objevování nových světů se v několika fázích odpoutává od Země a dcery (nejdřív jen nácvik v rámci dětské hry, potom zkušební rozlučka s mloky vypouštěnými do potoka, pak komunikace pouze na dálku...). Namísto nástrahám hlubokého vesmíru čelí tlaku společnosti skeptické vůči tomu, zda jako matka může podobnou profesní výzvu zvládnout, zda je od ní zodpovědné opustit její Stellu. Napětí není vyvoláváno životu nebezpečnými situacemi, ale snahou vybalancovat ve vymezeném čase mateřskou roli s fyzicky i psychicky náročným, krok za krokem zaznamenaným výcvikem. Žádný sentiment (Sakamotova hudba je využívána vzácně), nýbrž procedurální věcnost a důmyslné (a dojemné) využívání paralel mezi situací matky a dcery (obě se sžívají s cizím prostředím, seznamují se s novými lidmi a jsou nucené používat jiný jazyk než svou mateřštinu). Tělesná a rodičovská autonomie jdou ruku v ruce. Právě na pocitu nezávislosti je založena katarze během úžasné scény se stádem divokých koní, které Stella zřejmě vidí poprvé v životě a konečně je tak blízko tomu, o čem dosud jen snila. Pokud se neodpoutáme, svých snů nedosáhneme. 85% Zajímavé komentáře: Anderton, Marze (31.07.2020)

Film končí tím, čím jiné filmy o vesmíru začínají. Je to odvážný počin natočit tak intimní film o tak obvykle velkolepě pojímané záležitosti. Pochopitelné každé matce by trhalo srdce rozhodování jestli opustit svou malou hvězdičku kvůli cestě za velkými vzdálenými hvězdami, ale co mě nakonec přimělo dát čtyři hvězdičky, byly závěrečné titulky. (26.02.2021)