Greyhound

Tomáš Visý, v další své sériově typové roli sice páprdovitého, ale skrznaskrz správňáckého, slušňáckého a morálně dokonale ukotveného Džona Vejna pro komunisty a křesťanské demokraty, hraje digitální lodě. Probíhá to asi takto: „Bože, ochraň prosím všechny ty dobré muže, vdovy, sirotky, kokakolu, hamburgery a spravedlnost pro všechny! Ámen. Tak třeba D6.“ „Nein! B Drei!“ „Ha, vedle, Bůh je s námi!!!“ (… Bohem poháněný moralizující proslov či mentorující zamyšlení nad osamělosti kapitána, na jehož rozhodnutích visí osud všech těch dobrých mužů - otců, synů, bratrů, bratranců, zeťů, strýců, švagrů, tet a sestřenic - a samozřejmě oddaných křesťanů …) „E4!“ „Einschlag, verdammt!!!“ (Motlitba 2, Proslov 2) „Bože, veď mé kroky v těchto nejtemnějších hodinách! E5!“ „Beim Hitlers Schnurrbart, wieder!“ „Díky, Bože!!! (Modlitba 3, Proslov 3) E6!“ „Einschlag, versenkt. Scheisskerl!!! Tocho snat musi fést sam Buch, oder was. So B Vier!“ „Samice prodejná,“ kurva by Tomáš neřekl, ani kdyby měl v prdeli zaražený rozžhavený pohrabáč, bylo by to totiž nekřesťanské, nemorální a nevýchovné „skotská zásobovací loď v zevním genitálu. Zásah, potopená! Bože, proč jsi se odvrátil, co všichni ti dobří muží???!!! (Motlitba 4, mentorování 4)…“ A tak to jde celých devadesát minut. Nakonec Tomáš borec a jeho torpédoborec s pomocí Boha, Klubíku baptistických matek a neochvějné instinktivní zelenáčské znalosti manévrů německých ponorek ten Atlantik přemodlí, načež za bouřlivého potlesku a hurání všech těch přeživších dobrých mužů, s nadšenou gratulací od Boha a za zvuků opulentní symfonické kantáty pomalu odplouvají k zapadající Anglii. A je z toho takový U-Boot-Dick, patetická pohádka plná křesťanských hodnot a kategorických imperativů, po níž budou dozajista všichni ti urputní honiči nad druhou světovou znechuceně dštít síru nad tím, že se německé ponorky třídy IX přece ve skutečnosti zásadně vynořovaly pouze v úterky a torpédoborce třídy Buckley nikdy nemohly při výtlaku 1100 tun kličkovat před torpédem jako nadopovaný zajíc. Už úplně vidím všechny ty zprávy v mé poště, psané rukou ulepenou od semene: „Verbale, ty debile, každý milovník masturbace nad válečnou námořní technikou přece ví, že to nebyl torpédoborec třídy Buckley, nýbrž fregata třídy Captain, která má výtlak jen 980,6549 tun. Kreténe, kriple, idiote, demente!!!“ No, každopádně já nejsem sexuálně vyšinutý, protože honím výhradně nad obrázky parních lokomotiv, čili ta patetická sračka byla veskrze hezky zdramatizovaná, vcelku zábavná a hodina a půl utekla rychleji než bílá velryba před katolicky nadrženým Achabem. Možná trochu ovlivněn koronovou decimací filmového průmyslu, kdy poslední dobou co zmáčknu Plej, to pak otráveně vyšťourávám z podrážek smrdutou hnědou hmotu, ale nádherné tři. (13.07.2020)

Bitva o Atlantik hrála v událostech Druhé světové války jednu z nejdůležitějších úloh, díky niž měli obyvatelé Velké Británie jistotu potravin a materiální pomoci. Je tedy vážně velká škoda, že tato kapitola nejhrůznějšího ozbrojeného konfliktu v dějinách lidstva dostala tak zoufale průměrný filmový přepis. Zamrzí zde především vágní režie a plochý scénář, který nadějnou filmovou látku již od prvních vteřin neúprosně sráží. Nastalou situaci nezachrání ani spolehlivý Tom Hanks, sympatická vizuální stránka a střízlivá stopáž 90 minut. Co tedy dodat na závěr? Na snímku Greyhound je téměř okamžitě vidět, že zkrátka "jede na jistotu", která neurazí, avšak v záplavě podobně laděných snímků ani neohromí. Pokud tedy hledáte válečný film s alespoň kapkou invence, poohlédněte se někde jinde. „Greyhound, good luck surviving the night.“ (11.07.2020)

Velmi milé překvapení! Od Toma Hankse v hlavní roli bych už předem samozřejmě nečekal nějakou blbost, ale s ohledem na spíše nižší hodnocení v rámci mých oblíbených uživatelů jsem si nedělal přehnaná očekávání. Mohu ale říct, že prakticky od prvních minut jsem byl vtažen do děje a atmosféry ledového a neklidného Atlantiku, v němž číhá smrtonosné a "torpédometné" nebezpečí v podobě smečky Dönitzových ponorek. K působivosti snímku napomáhá i perfektně zvolená hudba, zejména kvílivá melodie skvěle zapadá do konceptu scén. Stopáž filmu je optimální, tudíž zde není prostor pro nudu či nějaké velkosáhlé sondy do života jednotlivých členů posádky. Za jediné mínus tak ve výsledku lze považovat přespříliš CGI, ovšem taková je prostě nyní doba a filmové řemeslo. (08.05.2022)

Film bez příběhu a bez postav, nepočítáme-li Hanksovu oblíbenou škatulku rozvážného a pokorného hrdiny. Dialogy sestávají de facto jen z vojenské hantýrky, kdy se každá informace a rozkaz třikrát zopakuje, což osobně považuju za dost otravné, a zbytek je jen jedna velká honička titulní Hanksovy lodě se skopčáckými ponorkami, kterou si ale bez patřičného scenáristického podloží užijí jen military fans. (11.07.2020)

Skvěle vybudovaná atmosféra a prakticky nekončící strhující napětí od začátku až do konce. Fakt, že se vše točí kolem jedné lodi a naprostá většina záběrů je právě z a nebo na Greyhoundovi jen podtrhuje celkový dramatický dojem. Takhle krátká stopáž je u vojenských filmů docela výjimkou, ale v tomto případě ji kvituji, protože film ani na minutu nezačal nudit. Hanks jako vždy výborný. (13.10.2020)