Ninočka

Romantický komedie moc nemusím. Původně jsem se na tohle chtěl podívat pouze proto, že to je jeden z mála nehororvých filmů, kde se objevuje můj oblíbenec Bela Lugosi. Potom se k tomu přidal ještě fakt, že to režíroval Ernst Lubitsch, který mě dostal svou komedií Být či nebýt a najednou to bylo tady. Stejně jako tím již výše zmiňovaným snímkem i Ninočkou mě Lubitsch totálně rozsekal. Neustálý příval hlášek zesměšňujících komunismus a Rusko :-) Greta Garbo v roli Ninočky taky úžasná, hlavně na začátku coby oddaná soudružka, která obědvá mrkev s ředkví a na osvětlenou Paříž pohlíží pouze jako na plýtvání elektřinou:-) No a Bely Lugosiho jsem se taky dočkal. Objevil se asi na tři minuty na konci, opět v záporné roli, ale tentokrát se dožil konce filmu :-)))) (27.12.2009)

Svižné a zábavné. Kvalitní film pro relax. Přechod z pravověrné soudružky k normální ženě byl sice takový moc rychlý a ne zrovna dobře zvládnutý, ale vem to čert. A také si myslím, že ke Gretě Garbo to chtělo někoho lepšího než Melvyna Douglase. "Jak je v Moskvě, soudružko?" "Krásně. Poslední hromadné procesy měly úspěch." (13.08.2006)

Tento snímek už má čtyřiaosmdesát let, ale za sebe můžu říct, že vypadá mladší. Švihák jeden. Příliš jsem si toho od něj nesliboval, ale příjemně mě překvapil, protože mě, i přes některé zjednodušené pohledy na jisté situace, po celou dobu bavil a ani ta romantická část mě nikterak nedeptala. Greta Garbo byla skvělá v uvědomělé i v méně uvědomělé poloze, použitý humor na mě i dnes výborně fungoval, a pokud se budu chtít vyhnout dnešní všudypřítomné politické korektnosti, asi mi nezbude nic jiného, než hledat únik ve starších filmech, které se točily pro diváka a ne pro schvalující komisi. Komunisti byli špatnými vládci, tomuto názoru rozumím a souhlasím s ním, proč ale téměř nikomu nevadí současná cenzura a stále se zvyšující mantinely, které drží stádo na jediné správné cestě, to nechápu. A když mě k takovým myšlenkám přivedl snímek z roku 1939, je jasné, že je stále aktuální, přestože politické větry už vanou z opačného směru. Ale to nebylo hlavním přínosem této záležitosti. Za nejdůležitější považuji to, že jsem se mohl zasmát a na chvilku zapomenout na všechno to, co mě štve. / "Tento pokoj by se vám hodil, ale obávám se, že by neladil s vaším přesvědčením." / "Stydím se v téhle místnosti vyndat fotku Lenina." / Poučení: Každý uvědomělý soudruh musí dbát na to, aby nepodlehl svodům prohnilého, buržoazního západu. (07.07.2023)

Tentokrát soudruzi, jsem si řekla, že budu přísně objektivní a objektivně přísná, byť se jedná o černobílý film. A díky tomu předsevzetí mohu směle říct, že... to je naprosto skvělý film ze staré školy, se spoustou hlášek a za dobu jeho trvání vyinkasujete spoustu pohlazení na duši. Samozřejmě, je hodně romantický: "Slyšíte? Je půlnoc. Jedna ručička se setkala s druhou a líbají se. Není to báječné?" Je to báječné... A komunistická Ninočka, která je na začátku přívětivá jako zima v tajze, v Paříži roztaje a otvírá okna: "Vždycky mě trochu mrzelo, že naše vlaštovky odlétají v zimě do kapitalistických zemí... teď chápu proč. My máme velké ideály, a oni správné klima." (22.02.2015)

,,Chcete bývať v hoteli, kde z kohútika na teplú vodu tečie studená a z kohútika na studenú netečie nič?“ Táto romantická komédia s výrazným politickým podtextom ma veľmi milo prekvapila. Tak ako u nás vznikali filmové paródie na americké bondovky (Konec agenta W4C…) či westerny (Limonádový Joe), tak sa dá povedať, že americká Ninotchka naopak paroduje žáner “východnej“ agitky typický v tej dobe pre Sovietsky zväz či neskôr po roku 1948 aj pre Československo. Pre toho, kto aspoň jednu dve agitky má za sebou, bude Ninočka asi ešte zábavnejšia, ale vďaka vtipným dialógom tu nebude núdza o humor ani pre ostatných. Greta Garbo bravúrne stvárnila kovanú súdružku zo ZSSR, ktorú ako správnu budujúcu komunistku svet a vzťahy zaujímajú len z technického hľadiska. Nemohol som sa prestať vo veľkom smiať, keď z jej úst padali „uvedomelé“ hlášky ako „neberte ohľady na to, že som žena, všetci sme tu kvôli práci, tak nemárnime čas!“ alebo „počula som o povýšených mužoch v kapitalistickej spoločnosti, váš druh čoskoro vymrie.“ Úplne som dostal záchvat smiechu, keď sa Leon (Melvyn Douglas) snaží neustále vážnu Ninočku neúspešne rozosmiať vtipmi (napríklad tým o Škótoch) a nakoniec sa Ninočka po dlhej dobe zasmeje, keď Leon nechtiac spadne zo stoličky! Postupne v druhej polovici film prejde v atmosfére pred 2. svetovej vojne aj do vážnejšej nálady, ale nestratí humorný nadhľad. Ako pravdepodobne väčšina divákov, po celý čas som fandil láske mezi Ninočkou a Leonom a aj očakával predvídateľný milostný happyend na záver… avšak spôsob, akým bol dosiahnutý, ma naozaj prekvapil. Na scenáre sa podieľali hneď traja autori a určite scenár neušiel ani zásahom od režiséra ako štvrtého tvorcu, ale rukopis Billyho Wildera /Byt, Niekto to rád horúce/ ako jedného z nich je vďaka vypointovanej milostnej línii príbehu neprehliadnuteľný. (90%) (52 rokov filmu za 52 týždňov) (10.02.2019)