Vládce Paříže

Vincent Cassel je pán a to nielen herecky. K päťdesiatinám svojej exmanželky, výchýrenej krásavice Monice Belucci obozretne pripravil rozvod, aby si sám ako škaredý takmer dôchodca vzal Tinu Kunakey. Táto 21 ročná mulatka ho nesmierne miluje a Vincent s vedomím, že černošky prirodzene starnú pomalšie, zrejme podvedome počíta s tým, že tentokrát to dá už do smrti. Chytrý chlap. Zrejme preto sa nechal nahovoriť na v celku zaujímavý film z napoleonskej éry, veď práve Napoleon zákonom pekne podchytil a rozšíril rozvodovosť. Film akoby nadväzuje na kvalitné spracovania francúzskych historických žánrov, ktoré snáď točia už viac ako polstoročie a mne sa to nikdy nezunuje. (31.01.2020)

Drsná gangsterka v historických kulisách mi ponejvíce připomněla dvoudílného Veřejného nepřítele, v němž si Richet a Cassel vyzkoušeli, že jim spolupráce skvěle funguje. Pátou hvězdičku dávám za akční scény, ve kterých postavy střílejí ze dvou pistolí zároveň, s těmi perkusními to má snad ještě větší půvab, než když hrdinové Chow Yun Fata tasívali svoje beretty. (01.01.2021)

Není to tak drsný a ponurý jako slavnej psychedelickej Fantom Paříže z roku 2001, kde titulní skladbu složila Apocalyptica a mně neustále zní v hlavě, vždy když si na ní vzpomenu. Pořád je to ale dostatečně ponurý a drsný na úkor dnešní doby. A hlavní vinu v tom nese Vincent Cassel, kterýmu ty drsný, nemytý postavy, prostě zůstanou až do smrti. Za mě ale dobrý. Je to na některý možná až moc poctivý, aby to bylo v červených číslech. Jinak si pro takovou historickou detektivku nedokážu najít jiný důvod, proč má pod sedmdesát procent. Pokud víte, kdo Vidocq z historického hlediska byl, tak ten závěr filmu musí být řádný balzám na duši. (15.11.2019)

To mohl být tak zajímavý příběh: kriminálník, který za časů Napoleona zavedl nové metody ve francouzské kriminálce. Jenomže tvůrci z toho nevytěžili ani prd. Měla jsem pocit, že jsem vždy scénu před nebo za dějem. Že kamera snímá jakýsi tápavý úvod, či dýchavičný závěr, samotný děj a akci však vynechává. ____Takže mě příběh ničím nezaujal. Byť se tvářil děsně hlubokomyslně, v podstatě to byla historka o několika zradách, kdy Vidocqovi vznikl úhlavní nepřítel tak nějak z ničeho nic. Prostě nejdřív mu pomáhal sám od sebe, pak se mu mstil sám od sebe. Jediné vysvětlení je snad, že se do Vidocqa zamiloval a ten, moula jeden, si toho ani nevšiml. Vlastně si toho chlapíka vůbec nevšiml, dokud tedy ten nezačal uskutečňovat svou ničím nevyprovokovanou mstu. To vše ještě za doprovodu nevhodné hudby jak od slečny ze švýcarského penzionátu, která si myslí, že je skladatel. ____ Ale do kostýmů a lokací museli tvůrci vrazit dost peněz. SHNRUTÍ: Každý je zrádný. Akorát ti nahoře na to místo kudly používají intrikaření. (18.01.2021)

Jakkoliv mám rád hlavního herce, tak film mi přišel tak nějak dějově plochý, poctivá akční honička s pokusem o dobovou atmosféru je sice zábavná, ale kouzlo Vidocqa, tedy ten háv dobrodružství a tajemna je pryč. Barevné filtry mi přišly strašně tmavé a připadalo mi, abych si vzal na sledování speleogickou helmu, jak občas nebylo ve filmu vidět. Moje hodnocení asi taky částečně ovlivňuje, že jsem to neviděl v originále. Věřím, že ve Francii se dají najít i lepší tituly, ale když se tady dekády pěstuje neinformování masové veřejnosti, co se točí zajímavého v Evropě, latinské Americe, Asii, tak je pak obzor diváka značně zúžen. Systematická práce a médium o světovém dění ve světě filmů, seriálů na seriózní úrovni prostě chybí. (04.01.2021)