Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Zemřou nacisté smíchy? Mistrovská komedie o rozverném divadelním souboru, který se během okupace Polska nedopatřením přidává k odboji... Slavný filmový režisér německého původu Ernst Lubitsch patřil mezi nejúspěšnější zahraniční tvůrce, jimž se podařilo etablovat v Americe v období Zlaté éry Hollywoodu. Během své dlouhé hollywoodské kariéry se rychle dokázal přizpůsobit nástupu zvukového filmu a natočil řadu úspěšných komedií, které se zařadily mezi klasiky tohoto žánru (Láska mezi umělci, Ninočka, Obchod za rohem). Zároveň patřil mezi politicky angažované hollywoodské režiséry, kteří se neobávali zaujmout stanovisko zejména k situaci v nacistickém Německu. V roce 1942 měla premiéru jeho protinacistická satira Být, či nebýt, v níž si velmi drsně utahoval z tehdejší politické situace v Evropě. Společně s Diktátorem Charlieho Chaplina se jednalo o jednu z mála komedií tematizující německý nacismus. V době svého uvedení snímek vyvolal velkou společenskou polemiku a tvůrci čelili výhradám, že zlehčují nacistickou hrozbu a zasadit děj komedie do tehdejší Varšavy je společensky nevkusné. K rozčarování přispěla i tragická smrt hlavní představitelky Carole Lombardové krátce před premiérou při leteckém neštěstí. Publikum docenilo tuto mistrovskou situační komedii až s odstupem dalších let a snímek začal být považován za vrcholné dílo komediálního žánru. Děj snímku se odehrává v roce 1939, kdy německé jednotky obsadily Polsko. Varšavský divadelní soubor zrovna zkouší protinacistickou inscenaci, která je ovšem na poslední chvíli z cenzurních důvodů stažena z programu. Členové divadelního souboru se následně zapojí do špionážního souboje s nacistickou mocí a díky perfektní znalosti divadelních prostředků se jim podaří přelstít gestapo navzdory milostným peripetiím a zmatkům v životě hlavní herecké hvězdy Josepha Tury a jeho manželky. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (78)

Goldbeater 

všechny recenze uživatele

Bravurní válečná komedie Ernsta Lubitsche s břitkým vtipem nabitými bleskurychlými dialogy, jejichž důkladné sledování vyžaduje více než jedno zhlédnutí (a pro českého diváka také kvalitně přeložené titulky). Na rok 1942 netradičně aktuální a velmi černý humor nutně musel dobové diváky zastihnout nepřipravené, vtipkuje se zde o gestapáckých praktikách, popravách i koncentračních táborech. Dnes už s nadhledem můžeme odvážný humor jedině docenit a označovat Být, či nebýt za jednu z nejlepších komedií 40. let. Výborně zvolené obsazení v čele s Jackem Bennym a Carole Lombard neskutečným způsobem baví, a když celé dobrodružství vynalézavých divadelních herců skončí, říkáte si, že byste jejich trampoty klidně dokázali sledovat ještě nějakou tu hodinu navíc. ()

liquido26 

všechny recenze uživatele

GENIÁLNÍ KOMEDIE. Zcela dozajista byl tento snímek velkou inspirací pro pozdější protiválečný, neméně geniální, seriál Haló Haló. V některých okamžicích jsem téměř umřel smíchy. "V Londýně Vám říkají Koncentrační tábor Erdhardt." "Ano, ano ... My obstaráváme koncentrování a Poláci táboření." :-))) Prostě humor, který se nesere s ničím. "Heil myself." :-) ()

Reklama

Krt.Ek 

všechny recenze uživatele

Kultivovaná (Ernst Lubitsch si to dává tzv. na Shakespeara, tzn. odcházejí jen burani bez vkusu a ti, co mají smluvené rendez-vous) válečná veselohra (sic!) s převleky ("Jé, Patriku, to je Hitler!" - tato hláška se ve filmu samozřejmě neobjevuje, leč mohla by!), pro milovníky Haló, Haló! a Sedmé roty takřka povinnost. Pasáže z ústředí varšavského protektora, kolonela Ehrharda (Sig Ruman), jsou prostě geniálně vypointované, ještě teď se usmívám ("Co mi to zas děláte, Schultzi?"). A pokud se ptáte, jestli mě uráží rok vzniku, tedy rok 1942, zdali si nemyslím, že za války by se o válce vtipkovat nemělo, tak spolu vzpomeňme na Chaplinova Diktátora. I ten byl přeci natočen ve válečných letech. Nakonec, jak se taky jinak postavit k válce, nemáme-li v rukou její ukončení, nezbývá, než se jí vysmát! 85 % ()

IQ Tiqe 

všechny recenze uživatele

Hned první minuty jsou zábavná pecka! Pak film nabere vážnější notu, která není špatná, ale nastavený humor mě hodně bavil. Nicméně v nějakých 2/3 se začnou objevovat vtípky, některé dříve omílané hlášky začnou zapadat a kromě kromě dobrého děje jsem se dočkal i několika výbuchů smíchu. Je to opravdu výjimečný kousek. # Rád bych si ho jednou pustil s dabingem. Nevím, jestli by hlášky typu "Schultz" nebo "Mein Führer" tolik vynikly, ale třeba bych dokázal objevit krásu v něčem, co mi uniklo v angličtině. # [viděno: monitor, sluchátka, EN sub] # příběh 9 | humor 5 | akce 3 | napětí 2 | pustil bych si znovu 8 ()

Mol 

všechny recenze uživatele

HER HUSBAND IS THAT GREAT, GREAT POLISH ACTOR, JOSEF TURA. YOU'VE PROBABLY HEARD OF HIM. OH, YES. AS A MATTER OF FACT I SAW HIM ON STAGE WHEN I WAS IN WARSAW ONCE BEFORE THE WAR. REALLY? WHAT HE DID TO SHAKESPEARE WE ARE NOW DOING TO POLAND! Mno slabší filmeček, který hodně sráží prvních asi 40 minut. Potom na scénu přichází herec Tura a jeho hra na profesora Alexandera Siletskyho. To už bylo o něčem jiném. Zajímavá je doba vzniku, protože na začátku roku 1942 to ještě nevypadalo, že by Německo mohlo válku prohrát, ba naopak. Na filmu mi asi nejvíc vadili herci. Přišli mi takový nijací, až na režiséra z divadla, který v uniformě se svým knírečkem a kulatými brýlemi, opravdu působil jako SS man a pak ještě velitel gestapa Ehrhardt, který se do tohoto typu komedie opravdu hodil. A pamatujte, za všechno může SCHULZ! ()

Galerie (89)

Zajímavosti (7)

  • Poté, co Carole Lombard (Maria Tura) zemřela při letecké havárii, byla z filmu odstraněna hláška „What can happen in a plane?“ (IQ Tiqe)
  • Při úvodních i závěrečných titulcích je použita skladba polského autora Fryderyka Chopina „Polonéza v A-dur, op. 40, no. 1.“ z roku 1838. (Korsak)

Reklama

Reklama