Star Wars: Epizoda IV - Nová naděje

Nesmrtelná a zřejmě i ta nejrozmanitější sci-fi klasika z rukou George Lucase. STAR WARS - to je pojem nejen sci-fi žánru či filmu obecně, ale doslova povinná kulturní záležitost i pro lid celuloidem dosud nepolíbený. A právě tímto snímkem z roku 1977, se nejen z hlediska trikových efektů jednou provždy změnil svět filmu. (23.07.2016)

Hudební téma Johna Williamse a klasický úvod dnes zná každé malé dítě (a skoro všichni starší:)). Jestli to nebude tím, že je to kult..... Ale i tak - je to jen začátek, takový pomalý rozjezd. Předznamenal však to, čím se Star Wars honosí dodnes - NA SVOU DOBU nevídané efekty, svébytný vesmír srovnatelný třeba se Středozemí. Od té ale časem díky scénáristické inkompetenci dostane na budku takovým způsobem, že se až jeden diví, že to tomu Lucasovi žerou takové davy lidí. Co je ovšem hlavním znakem Star Wars - vše je vám podáno takovou fajnou formou, že si všechny nedostatky začnete uvědomovat až ve chvíli, kdy je toho příliš - ano, ve chvíli kdy se hype blíží klimaxu, ano, někde kolem Epizody 3, když se pak na Star Wars mrknete pěkně vcelku. Obi-Wan forever, to jo, ale největší a nejlepší sci-fi dobrodrůžo sága všech dob? Oh my...Anthony to vystihuje přesně. 70% (02.04.2003)

Kúzelné sú scény, kedy dej stojí alebo sa len pozvoľne pohybuje (napr. keď sa po púšti presúvajú dvaja nemotorní roboti, scéna v bare, roztomilé prekáračkové dialógy, dojímavý záver). Akonáhle do toho vstúpi strieľanie a vesmírne naháňačky je po zábave. Akcia je tu veľmi nudná, amatérska a zdĺhavá. Napriek tomu, že mám tento film pomerne rád, spomenutá ambivalencia mi zabraňuje vynášať ho do hviezd. Ale on to odo mňa ani nepotrebuje: veď ho sprevádza SILA! (11.03.2005)

Film, který jednou provždy změnil galaxii. Každý den by se mělo děkovat za to, že George nedostal práva na zfilmování Flashe Gordona, protože je dost dobře možné, že bez tohohle zásadního neúspěchu bychom se světelných mečů, filmařských poct a mystické Síly nikdy nedočkali. Přelom v kinematografii. (30.01.2007)

Viz salahadin, s tím, že mě nikdy neoslovily ani další díly. Asexuální princezna se šneky na uších, kolem samé dary přítele Lejzra, paprsky létající nějak proklatě pomalu, kravál ve vesmíru, imperiální vojáci, co si nesundají přilbu nejspíš ani když jdou na záchod (na Hvězdě Smrti maj zřejmě náramně smradlavý hajzly - více pochopí ti, kdo slyšeli přednášku Václava Pravdy na Euroconu v Chotěboři v roce 2002), oproti tomu povstalci maj místo helmy přerostlou mandli a jakýsi vestičky hrozně praktický do boje. Jako SF to pro mě postrádá jakejkoli myšlenkovej obsah a jako dobrodružná věc je to zas moc předvídatelný až infantilní, s chabě načrtnutými postavami a spíše směšnými pokusy dodat jim nějakou hloubku (platí ještě více pro nové díly). Ve dvanácti jsem to skousnul, ve dvaceti se smál a teď krčím rameny. To co píšu, platí stejným dílem i pro ostatní filmy, staré či nové. Pozitivní prvek? Hudba Johnna Williamse. (05.11.2009)