Zločiny Velké Prahy

Sice oslava diverzity, v každém dílu jedna "menšina". Ale když je to dělané z hlediska nostalgie za monarchií, tak i takovou masírku snesu. Nebo: spíš než nostalgie za monarchií je to prostší nostalgie za dobami před válkou. Pokud jde o zpracování, čekal jsem pitomou selanku. Nečekal jsem, co přišlo: skvělé zobrazení, jak většina mužů středního věku žije život v tichém zoufalství. Takže kýč, ale takový, který mě úspěšně dojímá. Plus tedy pana Plesla jsem bezmezný fanoušek, a vůbec na celou trojici detektivů byla radost pohledět. Chápu, že postava policajta sukničkáře je velké klišé - ale od pana Langmajera toho ladymana beru a ještě se u toho přitrouble spokojeně usmívám. (12.11.2023)

Velmi nevyrovnaný seriál, který kdyby se věnoval pouze detektivním příběhům, udělal by lépe, než když se asi polovina děje točí kolem hlavních hrdinů. Budiž, děj kolem Langmajerovy postavy je aspoň sem tam vtipný, ale dění kolem Pleslova Budíka a jeho rodiny je čím dál více nezajímavý, očekávaný a ke konci snad až trochu trapný. Nad některými scénami zůstává až rozum stát, jak jsou v kontextu děje zbytečné a nezajímavé. Jakoby scénárista nevěděl, čím vyplnit minutáž a jako "vatu" do seriálu dát. Sem tam některý díl je velmi dobrý, ale je to spíš výjimečně (Pekelný stroj), některé díly jsou naopak zcela nepovedené. Tohle mohl být důstojný seriál typu Panoptikum města pražského. Takto je to spíš průměrná a místy snad až nepovedená variace. (17.08.2021)

Od počátku se seriáloví tvůrci i herci samotní do jisté míry stylizovali do seriálu Hříšní lidé města pražského. Mnohokrát sami na toto dílo odkazovali. Je tedy logické, a filmaři se tomu ani moc nebránili, že je třeba jistého srovnání. Podle mě je hlavní rozdíl v atmosféře. Zatímco u slavnějšího kolegy působí atmosféra opravdu prvorepublikově, detektivové trochu noblesně stejně jako podezřelí a ostatní postavy, zde vydiíme místy až ponurou atmosféru, která jde ruku v ruce s velmi neobvyklými postavami. Tak předně inspektor Budík. Původně šlechta, nyní běžní lidé. A stále se na svou minulost odkazují. Nové časy jim evidentně moc nesedí. To postava Jiřího Langmajera je jiné kafe. Nejen, že přeřízne prakticky kteroukoli ženskou která se mu namane, ale svůj největší talent předvede hned v první díle. Několikrát je zdůrazněno, že je potřeba s vyšetřováním spěchat, protože ministr už jede ve vlaku,ale inspektor Rudolf Havlík si užívá v posteli a nikam nespěchá. To policejní agent Martin Nováček nenadbíhá dceři svého šéfa, ale rovnou mu ji svede. A tak trochu se zapomněl v posledním díle pochlubit nejen tím, že s dcerou udržuje vztah, ale že ji také oplodnil. Prakticky všichni pachatelé nebo podezřelí ztratili k policii repspekt a podle toho se k vyšetřovatelům i chovají. Asi úlitba modernímu divákovi. Ale tenkrát ještě měli respekt k policistům veliký a takové chování, jaké jsme mohli sledovat zde, bylo naprosto nemístné. Ostatně i v Četnických humoreskách bylo vidět, jak moc velký respekt z četníků obyvatelé měli, až na vyjímky, samozřejmě. Celková atmosféra byla místy spíše hororová nebo tajuplná. Postavy spolu rozprávěly tak, že by u toho jeden usnul. Až na pátý díl byl seriál přehlídkou nudy a nezáživnosti a to i v dialozích. Zločiny Velké Prahy nám ale odhalily to, co lze s jistotou tušit. Takhle nějak by vypadaly tehdejší seriály točené dnes. (06.04.2021)

Ze začátku to vypadalo nadějně, ale časem se ukázalo, že tvůrcům jde spíš o to, co se děje v rodinách detektivů, než o samotné zločiny. Ty jsou navíc dost nevýrazné a většinu z nich už jsem stihl zapomenout. Hlavní postava v podání Jaroslava Plesla je polidštěna snad až příliš, Jiří Langmajer je obsazován víceméně stále do té samé role a nováček Denis Šafařík tu je spíš kvůli romantické lince. Celkově detektivky na jedno použití, ke kterým nevidím důvod se vracet. (05.04.2021)

Tak trochu rozporuplné pocity ve mě tento seriálový počin zanechal. Snad proto, že často není úplně jasné, která z dějových linek byla zamýšlena jako stěžejní, respektive mnohdy to vypadá, že cílem bylo spíše vyprávět soukromá a rodinná dramata vyšetřovatelů na pozadí řešení zločinů, než nabídnout hodnotnou detektivku se zajímavými případy. To samozřejmě nemusí být nutně špatná cesta, pokud se po ní ovšem jde uvědoměle od začátku do konce a pokud tyto příběhy jsou propracovány dostatečně na to, aby vytvářeli ucelený obrázek, ať už lidí, nebo éry, v níž žijí. V tomto směru tady zůstávají nevyužité jak možnosti prostředí venkova, který se začleněním do hlavního města najednou ocitá pod větším dohledem, tak i potenciál doby po výrazné změně poměrů, kdy za zmínku stojí v podstatě jen postava vrchního inspektora, která v náznacích skýtá poněkud neotřelý pohled člověka s těmito změnami nesouznícího. ... (10.04.2021)