Star Wars: Epizoda III - Pomsta Sithů

Jedna z filmových legend říká, že mezi třemi nejvlivnějšími filmaři 70. let, tzn. mezi Spielbergem, Coppolou a Lucasem byl zásadní rozdíl v přístupu ke světu filmu. Zatímco Spielgerg a Coppola filmem doslova žili, do vysílení sledovali ve filmových klubech představení uznávaných filmových klasiků, hluboko do noci vášnivě diskutovali s podobně postiženými o kinematografii a snažili se svět filmu někam posunout, Lucas byl nadšeným čtenářem pokleslých komiksů, divákem televizních space oper 50. let a filmová teorie mu byla bytostně cizí. Zato dokázal lépe než kdokoli jiný vystihnout podstatu popkultury a proměnu filmového diváka od 40. do 70. let minulého století, kdy se věk průměrného návštěvníka kinosálu stále snižoval. Zároveň docházelo díky sociologickým procesům a zbohatnutí společnosti ke změně pohledu na film. Plně se projevila infantilizace a vítězil koncept rodinného filmu zprůměrovaného k nižšímu standardu, aby ho pochopily co nejširší vrstvy potenciálních diváků. Tak vznikly Hvězdné války, kdy se pohádka obalila kosmickou technikou a žvásty tehdy populárního hnutí New Age. Lucas to celé natočil co možná nejvíc barvotiskově v infantilním duchu a naivně a právě proto to mělo tak pronikavý úspěch. To, co má úspěch, přitahuje pozornost a snahu o napodobování a v jisté fázi, kdy se stane kultem, už je prakticky nezpochybnitelné a samo o sobě to má punc kvality bez ohledu na podstatu. Viděl jsem první tři filmy slavné série ve věku, kdy už mi přišly motivy i zpracování a zejména ta "myšlenková nadstavba" k smíchu. Jinak to má ten průběh, že poprvé to vidíte tak v 8-9 letech a pak se železnou pravidelností, která se blíží někdejšímu vysílání ruského Mrazíka v naší televizi, opakovaně, takže s tím vyrůstáte a má to pro vás emocionální a nostalgickou hodnotu. I kdybych na tom vyrůstal, stal bych se prakticky s jistotou spíš příznivcem seriálu Star Trek, který přes svou šablonovitost, naivitu a myšlenkovou základnu, která vychází z multikulturalismu, představuje poctivý kousek žánru sci-fi. Hvězdné války mají s žánrem sci-fi společné jen ty vesmírné kulisy. Je to pohádková fantasy, která není ani chytrá ani objevná ani skvěle zrežírovaná. Pozdější 3 díly série jsou nabité triky, bombastické, ale stejně a spíš víc infantilní a navíc v nich ani není ten sebevědomý ironický nadhled, který čiší z každého šklebu Hana Sola. Ten v podání Harrisona Forda trošku připomíná daleko výrazněji uplatňovaný nadhled Indiany Jonese. Osobně mi celá série nemá co nabídnout a i když mezi jednotlivými filmy jsou pochopitelně významné nuance, to, co mi vadí, jako je zběsilé máchání zářivkami, žvatlání o síle a roztomiloučcí plyšáci okolo coby mimozemšťané, jsou typické pro všechny díly. Proto tento komentář platí pro všechny kousky série Hvězdných válek. Celkový dojem: 20 % za kulisy. (22.09.2012)

Úvodom rečnícka otázka. Ste naozaj väčšina tak slepí, že nevidíte priemernosť E3 ? Alebo ju len nechcete vidieť? Áno E3 je lepšia než E2 a E1 ale na staré E4-6 sa nechytá ani náhodou. A to je o temer 30 rokov mladšia. Pomsta Sithov má prekvapivo dobrý scenár (stromček - toto si zapamätajte). Hudba Johna Williamsa je výborná ale to sa predsa považuje za samozrejmosť. Vizuálna stránka (a to nemyslím len Natalie) je veľkolepá, čo je však v dnešnej dobe tiež akosi štandard a povinnosť. A poďme k osvete. Predovšetkým je potrebné uvedomiť si, že stromček ovešaný smetím nikdy nebude vianočný. Inak povedané keď dobrý scenár má odporne stupídne dialógy (a to nemyslím len Amidaline vyznania ale 90 % dialógov) nikdy mu to nevydá na dobrý film. Réžia G. Lucasa je ...no ako to povedať .... kontroverzná :-))) . Postavy sú ploché, inak si neviem predstaviť prečo sú mi temer všetky ukradnuté a ani skúsení herci nie sú vo svojich rolách presvedčiví. Christensena nepovažujem za herca ale za manekýna, Natalie Portmann vo svojej Padmé nemá čo hrať vzhľadom k debilným vetám ktoré jej Lucas vložil do úst, Samuel L. Jackson má málo replík i málo priestoru takže vlastne nijak nedominuje scénam ako by sme čakali po jeho "tarantinovských" rolách. Ak však môžem niekoho pochváliť je to Ewan McGregor, ktorý chvala bohu nebol "obdarený" až takými "múdrosťami" ako ostatní. Najlepším "hercom" sa tak stáva digitálny Yoda san. Tie vychvaľované šermiarske súboje sú dosť zdĺhavé. Ako odchovanec Iaidó môžem povedať, že keď sa stretnú dvaja majstri meča a rozhodnú sa bojovať, trvá to pár sekúnd kým jeden alebo obaja nepadnú. Čo ma pobavilo je, že Joda san si neutne pri haso pravé ucho :))))) E3 má navrch tú smolu, že som po ňom v rozčulení doma ešte zapol Kitamurovu výbornú konverzačku Aragami a moja hlavná výtka - dialógy sa ešte znásobila. 7/10 (24.05.2005)

„Ak nie si na mojej strane, si môj nepriateľ.“ - „Iba Sith uvažuje čierno-bielo.“ Strhujúce uzavretie Lucasovho univerza a najlepší diel prequel trilógie, v ktorom sa so strašidelnou bezmocnosťou vystresovaného diváka uzatvárajú v predchádzajúcich dvoch dejstvách (a "starej“ trilógii) naznačené udalosti. Je to temné (Rozkaz 66, Mace Widu), záver logicky zacvakne na svoje miesto (rozdelenie batoliat, útek do močiarov), herecké výkony adekvátne stemneli (najmä Christensen sa ukázal v parádnom svetle) a vizuálna stránka je tradične bez diskusie. (25.06.2005)

Velkolepé vyústění největší tragédie naší galaxie. Lucas přiváží hektolitry emocí i skvělých hereckých výkonů. Jen škoda, že akce není lepší a Lucas znovu vše režíruje staticky až běda. S tak dobrými triky se mohlo přibližovat k nesmrtelnosti staré trilogie, bohužel v dané formě bleskurychle stárne i tahle epizoda - byť suverénně nejlepší z nových dílů. (13.05.2005)

S opakovanými zhliadnutiami čoraz dokonalejšia záležitosť a jediný diel prequelovej trilógie, ktorý sa nielenže tej starej vyrovná ale v mnohom ju aj predčí. Preč je detinskosť Phantom Menace a nevyvážené tempo Attack of the Clones, Revenge of the Sith zručne kombinuje prvky a atmosféru epizód IV-VI s dychberúcimi trikovými zábermi nového milénia. Nielenže sa konečne dá hovoriť o skutočných hereckých výkonoch (Ewan McGregor ale hlavne Ian McDiarmid predvádzajúci životný výkon) ale aj Lucasova réžia postúpila o riadny krok vpred a s osudovou Williamsovou hudbou, čoraz viac zapojujúcou staré motívy, pomáha dotvárať pravdepodobne najtemnejší, najepickejší a najdojímavejší diel celej série, ktorý je silou svojho vyústenia zrovnateľný s pôsobivosťou antických tragédií. Áno, doba sa nenávratne zmenila a celá nová trilógia je vyznením predsa len odlišná. Stále sú to však tie Star Wars, ktoré milujú milióny fanúšikov po celom svete a zároveň jedinečné blockbustery, ktorý môže zaujať aj divákov nepoznačených ich kultom, čo pri Pomste Sithov platí dvojnásobne. Aj napriek pár slabším miestam, ktoré prebíja bezchybnosť celku. (06.04.2011)