THX 1138

THX 1138 není žádný dopravní prostředek nebo přístroj, ale označení člověka v časech, kdy se přestala využívat jména, lidé se rodí uměle, city neexistují a sexualita je zakázaná. Oslnivě bílý svět je světem „polomrtvých“ lidí, den co den ovlivňovaných drogami a důmyslnými programy na vymývání mozku. Ve víře v Boha se zpovídají systému, který tak sleduje nejen jejich fyzický život (prostřednictvím nekonečného množství kamer a čipů), ale i psychický, takže je může ovlivňovat jako loutky. Tedy jen do chvíle, kdy budou brát své drogy a nezačnou dělat zakázané věci. George Lucas nehleděl na trikovou stránku, nápadné triky se ve filmu prakticky neobjevují, sugestivní vizi odlidštěné budoucnosti navozuje utopení filmu v bělostném jasu, který pohltí potřebu futuristických vynálezů. Navíc na vaši psychiku působí všudypřítomné záběry ze skrytých kamer a neustálý proud kódů místo jmen a činností, přičemž hlasy přicházejí odkudkoliv, jsou vážné, oficiální a nekolísají v melodii. Po chvíli se budete cítit stejně vyprázdnění jako hrdinové - milenecká dvojice THX a LUH - která provádí „perverzní sexuální praktiky“ (tj. zamilovali se a vyspali se spolu). Nelítostná „orwellovská“ byrokracie se dá do pohybu a s ní i film, který se společně s hrdiny vymaňuje z pomalu proudícího jednotvárného života a skutečně začíná mapovat, jak celý systém funguje a že proti němu není jiné obrany než utíkat a doufat, že nějakým zázrakem obejdete některé z milionů pouček a nařízení, a tak se zachráníte. Lucasův film je stejně dokonale chladný jako svět, o kterém vypráví, dokonce i v napínavých sekvencích nijak nezajiskří emocemi a nezúčastněně zobrazuje smrt, zoufalství i bezmoc, komentovanou hlasy zvenčí. (05.09.2010)

Doposud mi bylo menší záhadou, proč bývá George Lucas tolik oslavován v souvislosti se sci-fi. (Omlouvám se fanouškům Star Wars, viděl jsem z nich sice jen první film z roku 1977, ale mimo zasazení do vesmíru a pár robotů jsem v tom jaksi žádné sci-fi neshledal, jako spíše ryzí moderní pohádku z vesmíru nebo-li fantasy...) Nicméně stačilo mi doplnit si jeden zásadní americký žánrový snímek z roku 1971 a teď už to konečně vím! :) Ve filmu THX 1138 jsem dostal vizuálně fascinující, nadčasovou a v kontrastu k tomu pocitově až bezútěšnou vizi předtechnizovaného a odlištěného světa, v němž není čas na vlastní city, jenom na peníze. Vizionář Lucas, který morálním poselstvím i vizuálním provedením výrazně předběhl dobu, dokázal ve svém debutu to, s čímž měl ještě o 11 let později velký problém naopak zkušený Vojtěch Jasný (když na prakticky stejné téma natočil v Západním Německu snímek Wir) a sice zpracovat dystopický obraz monotónně působícího světa bez emocí, plného lidí proměněných v řadová čísla tak, aby navzdory pocitu silného chladu a odtažitosti (jež k takové vizi do jisté míry nezbytně patří) dokázal diváka pravidelně zaujmout svou atmosférou a nepostrádal v sobě napětí. Osobně mi akorát v některých dlouhých scénách překáželo to nepříjemně prázdné bílé pozadí k postavám s rovněž bílým oblečením (asi záměr), ale když už moje pozornost chvílemi začala klesat, zanedlouho mě pak ke konci strhl akční závěr a přes jistou otevřenost a tajuplnost moje silné pocity podtrhla i závěrečná „sluneční“ sekvence. Díky ní se Lucas pomyslně přidává ke Kubrickovi, Jewisonovi a Tarkovskému, neboť také dobře ví, jak dechberoucí pocit může ve sci-fi vyvolat vážná hudba starých klasiků. [75%] (18.10.2021)

Hodně deprimující podívaná a první celovečerní počin ikony jménem George Lucas. Triky a efekty filmu jsou na výborné úrovni a nemusel by se za ně rozhodně stydět ani nějaký dnešní sci-fi snímek. Robert Duvall a Donald Pleasence, jsou naprosto skvělí a my můžeme jen litovat, že celý film není tak strhující, jako jeho závěrečná půlhodina. Hodnocení by bylo možná maximální. (20.09.2010)

Kombinace krásného vizuálu a nesmyslného blábolení. Srovnání některých s 1984 od Orwella je zcela mimo mísu, tam byla myšlenka. Silná myšlenka. Orwell ukázal, že antiutopie nemusí být nutně strojově odosobněná (jak tento film). Zde je to dost často jen o sebeukájení (ať už s přístrojem, či bez...) Bavilo, nudilo, štvalo a tak to šlo celých necelých devadesát minut. (13.08.2014)

Jediný Lucasův film, který se mi líbil. Jeho vize budoucnosti jako naprosto sterilního, uniformního světa prostoupeného všudypřítomnými čísly a počítači se povedla. Velkou roli v tom sehrála vizuální stránka filmu, která je opravdu hodně strohá a i při používání bílé barvy dost stísňující. Film je spíšem minimalistický, což se nemusí každému líbit. Pochvalu si zaslouží i dobrá pointa filmu.Kvalitativně se dá THX 1138 srovnávat s 1984. Škoda, že Lucas už podobný film nenatočil. (12.09.2007)