VOD (1)
Obsahy(1)
Padesátnice Halla je zdánlivě spořádaná učitelka a sbormistryně, ale pod klidným zevnějškem dříme víc, než se na první pohled zdá. Tvrdá a nekompromisní žena má ještě druhý život – vede totiž soukromou válku s průmyslovými giganty, kteří ničí islandskou krajinu. Nejhledanější žena ostrova řeší s lukem v ruce dilema mnohých z nás: jak svým dílem přispět k tomu, aby nedošlo k ekologické a sociální katastrofě? (Film Europe)
(více)Videa (2)
Recenze (142)
Západ žije v blouznivém snu ekonelogismu a někteří jeho největší šílenci to s heslem "Greta Aghbar" dotáhnou tak daleko, že si podřezávají větev sami pod sebou, ani o tom chuděrky neví. Nosí boty vyrobené v číně a bojují proti globalismu, jí bifteky a brojí proti týrání zvířat, používají igelitové pytlíky a brojí proti celoplanetárnímu odpadu. To je případ této ženy. Ta nebožačka sice používá mobily, televize, auta, elektřinu a výdobytky civilizace a technického pokroku, ale místo vděku napadá původce jejího blahobytu a luxusu, odstřeluje elektrickou síť. A aby toho nebylo málo, ve své bohorovnosti chce pomáhat a chránit nebohou, v zaostalém východě osiřelou holčičku, která nečeká na nic jiného než to, aby tato žena ukázala světu, jak je úžasná, dokonalá a bohatá a jak chce pomáhat a chránit, třeba i s pomocí semtexu. Kdyby aspoň ta chuděrka na konci filmu skončila po právu ve vězení - ne, film končí happyendem, jak se na každý zápaďácký výtvor patří. I kdyby čert na krvavé madle jezdil... ()
Severské filmy mají co do sebe a islandskou kinematografii mám zvůášť rád. Příběh dvou "střelených" sester by si možá zasloužil o hvězdičku víc. Zoufalá žena se rozhodla pro ekologický boj osobitým způsobem, který ovšem byl za hranou zákona, ba i ohleduplnosti k obyčejným lidem, kterým najednou přestal jít elektrický proud, pro Island tak důležitý. Tenhle boj jsem nemohl schvalovat. Její sestra zas byla v zajetí asijských náboženství a chtěla se odebrat na dva roky do indického kláštera kvýuce meditace. Co mě na filmu ale vadilo nejvíc byla záměna hrdinek ve vězení. Ano, z vězení se nedá pečovat o sirotka z Ukrajiny, ale lze tam meditovat... No, nevím... ()
Islandský závan do stereotypní mainstreamové filmařiny, kterému se obdivuhodně daří skloubit potřeby klasických vypravěčských postupů a islandského národního folklóru, přičemž dokáže jednak strhnout zajímavým příběhem jednotlivce v boji proti větrným mlýnům, jednak oslovit přesahujícími myšlenkami z ranku Greenpeace. Možná, že kdybych byl více obeznámen s tamní kulturou, neměl bych k tomu filmu žádné výhrady, ale takhle mi už po chvíli začala vadit ta ohromně protlačovaná sebeuvědomělost, která možná znásobovala zvláštní mystickou auru v počínání hlavní postavy, ale její osudovost a morální připodobnění zároveň poněkud shazovala. Každopádně jsem zvědav, jestli mi takhle svěží a originálně pojatý koncept dá napodruhé více, nebo se jeho účinek naopak oslabí… ()
No... Takhle, ono to není špatné, po filmařské stránce se mi to líbilo hodně, včetně toho zajímavého nápadu účinkování muzikantů přímo ve filmu. Taky mě mile překvapilo, že ačkoli filmy o aktivistech rád zrovna nemám, jelikož v nich vždycky má hlavní roli nějaký naprostý fanatik, tady je hlavní hrdinka celkem sympatická a ačkoli jsem čekal u její postavy nějakou psychologii, tu její lásku pro krajinu v tom člověk vidí a díky tomu jsem s ní dokázal aspoň částečně soucítit. Horší ale je, že to celé je natočené a vedené strašně strojeně a uměle - nebo aspoň já měl ten pocit. Ať už v tom má roli slabá práce s postavami, nefunkční symboly v obrazech (třeba ten obraz Gandhího nebo maska Nelsona Mandely mi v tom přišli jako přidané strašně na sílu, aby režisér o dost víc vyjádřil něco, co je dost zjevné i bez toho), občas hapruje i to, jak moc to chce být vážné a jak moc to chce být poklidné a vtipné a co je úplně nejhorší, spíš mi celý ten film přišel jako umělý konstrukt, než aby v tom byly opravdové emoce. Nemůžu si pomoct, ale prostě jsem tomu nevěřil. Určitě jsem to rád viděl, některé scény jsou super, islandská krajina je taky hezká (o čemž už jsem přesvědčil u jiných, většinou taky islandských, filmů) ale vyšší hodnocení tomu dát fakt nemůžu. Slabé 3* ()
Klasické severské podanie drámy o žene, ktorá sa rozhodla bojovať s mocnými. Zaujímavý bol aj hudobný motív, ktorý pekne spojil škandinávsku krásu s východoslovanským folklórom. Navyše eko motív dejovej linky bol umne zladený s miernou absurditou, pár scénok v tomto smere bolo vážne parádnych. U mňa spokojnosť, slušný nadpriemer. 80/100 ()
Galerie (25)
Photo © Jour2fête
Zajímavosti (3)
- Roli španělsky mluvícího cykloturisty si zahrál Juan Camillo Roman Estrada. Úplně stejnou roli měl také v předchozím snímku Benedikta Erlingssona O koních a lidech (2013). (Bigrambo)
- Celosvětová premiéra proběhla 12. května 2018 na filmovém festivalu v Cannes. (Varan)
- Natáčelo se od 11. července do 1. září 2017. (Varan)
Reklama