Utažení

Má to komplikovanou vlekoucí se zápletku a podivný náhlý konec, který dělá celé vaše dívání nesmyslné. Hlavní vadou je scénář. Vyprávění by mělo být lepší, mnohem jasnější. Pozitivní věcí byly herecké výkony. Když příběh skončil, říkal jsem si proč jsem ztrácel čas a někoho nepožádal, aby mi film převyprávěl. (10.06.2020)

Komu straší ve věži...ehm..kdo to straší na záhadném panství. Režisérka se patrně ukájela pohledem na rajcovní Mackenzie Davis. A zapomněla dát svému dílu smysluplnost. A hlavně zapomněla, že točí horor. Vylezl jí z toho nestrašidelný propadák, který je příkladem toho, jak se nemá točit horor. Začátek ještě nevypadá nejhůř. Mladá soukromá učitelka přijíždí na hrozivě vyhlížející panství udělit své nesexuální lekce dvěma sirotkům, rozverné sedmileté divce Floře (Brooklyn Prince), co asi měla působit záhadným dojmem(?), jak to u "hororových" dětí bývá zvykem, a jejímu staršímu bratrovi, mladému jinochovi Milesovi (Finn Wolfhard), který se asi do ní zamiloval(?), chová pavouka, preferuje jezdectví a vykazuje nepřístojné chování, načež se jí dostane přijetí u dlouholeté služebné (Barbara Marten), která působí strašidelně a hlavně má přehled o všech podivných událostech, ke kterým zde došlo. A mladá učitelka pranic nedbá toho, že její předchůdkyně tady před nedávnou dobou předčasně a za podivných okolností sbalila kufry. A nepřehlédnutelný je i fakt, že učitelka má mámu, co jí tak trochu straší ve věži(?) (Joely Richardson) A hned od prvních minut je to všechno výše vypsané stejně jedno, neb děj se ubírá různými směry a není si schopen vybrat, jaký mu bude vyhovovat nejlépe. Režisérka Floria Sigismondi vyvolává zmatky, neustále diváka vláčí po prostorách panství a jeho přilehlého okolí a vydatně praktikuje jakési nejasné a rádoby strašidelné výjevy a úkazy, nicméně téměř vše se míjí účinkem. Zvláště když v závěru téměř nic nedává smysl a divák se jen dohaduje, jak to celé bylo myšleno. Paranormální jevy sice nemají odbytou fazonu, hrstka scén dokonce vyvolá příjemné mrazení, herci se snaží, Mackenzie Davis je sympatický objekt touhy, ovšem chyba dlí už v ukrutně dementním scénáři a decentní a vážně míněný přístup režisérky je poměrně směšný. Strašení na úrovni mateřské školky už opravdu neocením. Pokusná forma strašit tedy zůstala jen pokusnou formou, načež je vše korunováno sledem nepochopitelných a povětšinou nezáživných až zaostalých scén, což je ještě horší. Pokud tedy nejste zarytými fanoušky hlavní hvězdy filmu, jedná se v podstatě o ztrátu času. Floria Sigismondi se po téhle tvůrčí hrůze hned tak ke kvalitní (hororové) produkci nedostane. Nedomrlé psychologické prvky ovšem může v budoucnu ještě uplatnit v jiných žánrech. 4/10 (19.05.2020)

„Nikdy neodejdu, nebo se rozloučím se životem!"„Vrazíš si do oka jehlu?" Jehlu spíše vrazili do oka divákovi autoři již po několikáté zfilmované literární předlohy. Takže kdo má nakoukáno nebo zná knihu, nemůže být zaskočen ničím, snad jen závěrem, který dává divákovi na vybranou. Vzhledem ke konstatování služebné: „Doufejme, že to co má vaše matka, není dědičné." , je více než jasné, jaký konec tvůrci preferují. Je smutné, jak černobílá verze z roku 1961 (Neviňátka) dokázala předvést strašidelný koncert s málem, a nejnovější jí nesahá ani po kotníky. Laciné lekačky, Davisová, která si nedokáže získat srdce diváka, se děsně bojí, leze pořád, kam nemá, pak se ještě více bojí, a pak jí z toho haraší, a legrační duchové k tomu všemu. Z ruky lezoucí po Davisové jsem měl doslova záchvat smíchu, vzpomenuv si při tom na Addamsovu rodinu. Solidní kamera, dobrá hudba (pokud nepadají činely) a fajnové sídlo s tajuplnou zahradou - to vše je na dvě hvězdy. Zbytek za to nestojí. (13.05.2020)

The Turning obsahuje vše co už jste někde jinde asi 100x viděli. Nově příchozí přichází na staré panské sídlo (samozřejmě odlehlý obrovský zámek v novogotickém stylu obehnaný nekonečnými zahradami a rybníky). Barák, kde by jste se io v obýváku báli i ve dne natož v noci. Kate coby učitelka malé Flory, která přišla o rodiče je novým působištěm zprvu nadšená. Stáje s koněmi, nádherné starodávné sídlo nacpané starožitnostmi, pokojík jí určený jak z dětských snů o princeznách... Jenže je tu i spousta věcí co neklape. Proč stará vychovatelka nedovoluje opustit Floře brány panství? A co se to večer děje za podivnosti v chodbách a pokojích? --- No jak říkám, vše už tu bylo. Z prvu mne bavila Davis Mackenzie, od té bych se věru nechal učit francouštinu a pak se nechal večer uspávat - nebo jí vlezd do postele aby se sama nebála- :-)... Milá byla i malá Flora a celé to bylo také in british style... což já rád. Ale pak začly lekačky, stíny, odrazy v zrcadlech... prostě standard bubák jak já říkám. A tak dávám jen za 2 pavouky. * * (26.04.2020)

Mladá vychovatelka přijíždí na starobylé sídlo, kde se má věnovat výuce dvou sirotků. Jenže jak záhy zjistí, s domem není něco v pořádku a děti také nejsou tak úplně normální. Většinu času to funguje sice jako rutinní, ale přesto obstojné strašení. najdete tu řadu klišé od bubáků v zrcadlech přes podvodní zjevení až po bouchání dveří a motající se záclony. Ale díky relativně solidní atmosféře a fajn castingu to dokáže zabavit. Kardinální průšvih přichází až se samotným koncem, který jsem si pustil několikrát a přesto jsem ho nedokázal pobrat. Nevím, co to režisérku napadlo, ale je to krásná ukázka toho, jak pouhých pár minut dokáže zazdít celý film. Přesto se kousnu a to průměrné hodnocení tomu dám. Kdyby mi chtěl náhodou někdo vysvětlit, co se to na konci dělo, budu za to vděčný. 50% (19.04.2020)