Režie:
Sidney LumetScénář:
Frank R. PiersonKamera:
Victor J. KemperHrají:
Al Pacino, John Cazale, James Broderick, Carol Kane, Charles Durning, Lance Henriksen, Dominic Chianese, Chris Sarandon, Robert Costanzo, Tom Towles (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Sonny (Al Pacino) a Sal (John Cazale), dvě nuly, které hnány životní nouzí vstupují do banky, aby ozbrojené uzmuly kus svého štěstí. Než se stačí vůbec zorientovat a zjistit, že bankovní trezor zeje prázdnotou, jsou nezkušení zlodějíčci v hledáčku policejních složek a dravých médií. Sonny a Sal mají náhle na krku z jedné strany rukojmí, z druhé strany, vedle dozorující policie, širokou veřejnost, v jejíchž očích zosobňují lidové hrdiny. S tím, jak se zvyšuje napětí, dochází v bance čerstvý vzduch a spolu s ním také veškeré legrácky a čepýření. Situace se pomalu, ale neúnosně blíží ke svému konci… 22. srpna 1972 byla v Brooklynu naplánována bankovní loupež, která neměla zabrat více jak dvacet minut. Nakonec John S. Wojtowicz, ozbrojený nejen palnou zbraní, ale především znalostí mafiánského filmu Kmotr (1972; účinkoval v něm právě Al Pacino), s psychicky nevyrovnaným kumpánem Salvatorem A. Naturalem, drželi rukojmí po čtrnáct hodin. Jedním z hlavních motivů k loupeži bylo pro Wojtowicze získání finančních prostředků na chirurgickou přeměnu pohlaví svého transsexuálního partnera, Elizabeth Edenovou. Netradiční kriminální událost mistrovským způsobem převedl o tři roky později na stříbrné plátno režisér Sidney Lumet (Dvanáct rozhněvaných mužů, Sestup Orfeův, Zastavárník, Vražda v Orient expresu). Společensko-kritickému dramatu nelze upřít jak nadsázku, s níž se umně líčí absurdní charakter celé loupeže, tak přesnou psychologickou drobnokresbu všech zúčastněných vystavených nezměrnému tlaku. Velkou zásluhu na tom nesl strhující scénář Franka Piersona, jenž za něj získal oborovou cenu Writers Guild of America i Cenu Akademie. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (376)
[7/10] (Artists Enterntainment Complex) (Technicolor /// Produkce: Martin Bregman, Martin Elfand /// Scénář: Frank Pierson podle novinového článku P. F. Klugeho a Thomase Moora /// Kamera: Victor J. Kemper /// Oscar: Martin Bregman, Martin Elfand (nejlepší film), Frank Pierson (scénář) /// Nominace na Oscara: Sidney Lumet (režie), Al Pacino (herec), Chris Sarandon (herec ve vedlejší roli), Dede Allen (střih)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] ()
Film má v sobě neobyčejnou sílu, která je umocněna narážkami na tehdejší údálosti a situaci v Americe. Třeba při scéně kdy vyjde Al Pacino z banky a začne řvát Attica, Attica / narážka na masakr ve vězení Attica v NY v roce 1971 / a k němu se pak přidává dav příhlížejících, mi projede mráz po zádech. Mírnou sociální kritiku tehdejších poměrů USA postupně pohlcuje skutečné drama lupičů a jejich rukojmích na jedné straně a vyjednávání policie a posléze FBI na straně druhé. Něco neskutečnýho je pak herecký výkon Al Pacina a to i přesto, že skvěle natočený příběh sám o sobě je po emoční stránce silnej jak bejk. Dovolím si tvrdit, že to je doslova herecká one man show Mr. Al Pacina. Nikdy jsem neviděl tak neskutečně opravdově natočené drama o přepadení banky. ()
„MĚLI JSTE VŮBEC NĚJAKÝ PLÁN?…“ Zajímavej příběh, ale jako film dost dlouhý… spíš takový psycho. Fajn Al Pacino, režie Sidney Lumet... prostě je to starý! /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film je založen na článku z časopisu „Life“ „The Boys in the Bank“. Ten popisuje loupež, která se stala v roce 1972. 2.) Film je uchován v Národním filmovém registru. 3.) Thx za titule „Thor13“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()
Důkaz toho, že ty nejlepší scénáře občas napíše sám život... Příběh dvou lupičů, z nichž jeden loupí kvůli operaci na změnu pohlaví svého homosexuálního přítele, se totiž od počátku stává víc groteskou s oběma aktéry v hlavních rolích než bankovní loupeží. Zajatci banky se učí nakládat se zbraněmi lupičů, stejně jako volají domů svým známým. "Promiňte! Manžel chce vědět, kdy budete s tou loupeží hotoví." A tak ony dva lupiče nenapadne nic jiného, než si nechat přivézt autobus, odjet na letiště a navždy někam zmizet. "Podívej, jestli odsud odjedeme, už se do Států nikdy nevrátíme... Je nějaká země, kam bys chtěl speciálně jet?" "Wyoming." Pak ale první půli nahradí půle druhá a komedii pomalu nahrazuje drama o přežití. Je to zvláštní, ale i když v tomhle filmu nemáte ani pět minut plánování loupeže, jen čisté dvě hodiny života v jedné přepadené bance, nenudíte se u toho ani minutu. Nejlepší bankovní film, co jsem zatím viděla, ani po těch třiceti letech se mu žádný z novějších kousků nevyrovná. ()
Někdy se všechno pokazí ještě předtím, než vůbec něco začne. Kolikrát už bylo ve filmu vyloupení banky? To už asi nikdo nespočítá. A je po těch všech pokusech možné ho vidět tak, abyste napětím ani nedýchali? Stoprocentně - dokázal to Sidney Lumet, který z natolik charizmatického a démonického Pacina dokázal udělat nevinně vypadajícího kloučka, kterému každou chvíli můžou lupnout nervy a z vyloupení banky udělal dvouhodinovou realistickou podívanou, kde mě první výstřel téměř v polovině filmu skoro až vyděsil. Parádní podívaná, jejíž konkrétní scény měl Schumacher při natáčení Telefonní budky nakoukané asi nesčetněkrát. ()
Galerie (120)
Zajímavosti (45)
- Film je původně plný improvizovací. Sidney Lumet teprve po týdnech zkoušek s hereckým štábem výsledné konkrétní scény zapsal do oficiálního scénáře. Běžně Lumet improvizaci příliš nevítá, v tomto případě mu ale připadalo vhodné, aby lupiči, policisté i rukojmí v bance měli možnost rozvíjet své postavy. (JayZak)
- Slavný pokřik: „Attica! Attica,“ nebyl ve scénáři, s nápadem jej použít přišel asistent režie Burtt Harris. Přihlížející dav, který nenáležel ke komparzu, byl následně Pacinovým expresivním projevem při pokřiku natolik stržen, že mu rovněž začal odpovídat provoláním: „Attica!“ Celá tato improvizace je zaznamenána ve snímku. (Komiks)
Reklama