Výjimeční přátelé

Velice zvláštní a notně sentimentální počin, který není určen cynickému divákovi. Tuzemské publikum postavu pana Rogerse nezná a je dost zajímavé, že jeho vystoupení můžou na někoho působit opravdu dost bizarně a jeho charakter se celou dobu pohybuje mezi laskavým a dobromyslným strýčkem a skrytým násilníkem, protože jeho úlisnost a dobráctví vypadají až nebezpečně. Tom Hanks tuto polohu vyhmátl naprosto dokonale a je to právě on, kdo drží snímek nad vodou, i když tu tolik není, ačkoli je hlavním hybatelem dění. Matthew Rhys tak výrazný není a Chris Cooper nemá moc prostoru, aby se k něčemu zásadnímu rozehrál. Marielle Heller jinak jede celou dobu na jistotu, protože od počátku nasazuje pomalejší tempo a melancholickou atmosféru, z níž je jasné, že se bude hrát na city. To se postupem stopáže samozřejmě děje čím dál častěji, ale málokdy to úplně vyjde, protože vše je očekávané, nepřekvapivé a dost utahané. Chybí tu jakýkoli výraznější moment, který by vytrhl z až přílišného a laciného sentimentu a prvoplánového poselství, které je bohužel jasné po pár úvodních minutách. A Beautiful Day in the Neighborhood není vysloveně špatný film, ale k tuzemskému divákovi, který není poznamenán pořady pana Rogerse, si bude hledat cestu těžko, protože nemá moc co nabídnout a je až moc prvoplánový. 60 % (14.11.2021)

Fred Rogers. Za oceánem modla. Pro miliony Američanů příjemné vzpomínky na dětství. Rogers byl televizní hvězdou, loutkařem, hudebníkem, producentem a především moderátorem dětského pořadu, který bavil přes tři dekády a u kterého opakovaně sedávalo hned několik generací diváků. Zejména těch předškolních, u kterých cílil na rozvíjející se psychiku a pocity i smysl pro morální a etické uvažování. Hlavně byl osobností, ze které stříkal pozitivismus na všechny strany. Jenže právě za oním oceánem. Potíž je, že Středoevropan o žádném takovém dobrosrdečném pánovi neslyšel. I když (pro srovnání) vzpomenout si třeba na náš Malý televizní kabaret plný příběhů a písniček s Jitkou Molavcovou, Josefem Dvořákem nebo Štěpánkou Haničincovou nebude tak obtížné. Tak či onak, děj se motá okolo novináře a čerstvého otce, který (ač má úplně jiné zaměření) o Rogersovi chystá menší článek. Materiál bude nakonec čítat několik tisíc slov a hlavně jednotlivá setkání novináři docela překopou vlastní život plný nevyřčeného: nejen k umírajícímu otci, ale i k manželce. Celé je to pochopitelně limonádové a zcela přizpůsobené Tomu Hanksovi, který sympatie, laskavost a charisma může přehazovat lopatou. Tvůrci nicméně tu a tam předvedou docela sebevědomý moment, takže rozhodně nejde jen o dojímání se a umělé emoce. Jen to vyžaduje krapet víc divácké trpělivosti. (19.07.2020)

Fred Rogers je naprosto ojedinělou postavou amerických televizních dějin, fenoménem, který většině našinců musí být naprosto nepochopitelný. Na rovinu se přiznám, že i pro mě samotného je dosti neuchopitelný. Ale právě asi tímto aspektem je to tak zajímavé téma pro zfilmování. Ale způsob, kterým na to šel Nate Heller a spol. mě bohužel moc nesedl a dle hodnocení je vidět, že nejsem v tomto pocitu sám. (19.10.2022)

Nemastné, neslané a nezáživné. Jediné, co je na tom dobré je herecký výkon Toma Hanske, který I tak nudný film dokáže poznést tak, že je to koukatelné. Bez něj by to byl pdoprůměrný brak s ním se to k tomu průměru alespoň trošičku blíží. Je škoda, že režisérka z toho nevyždímala vice emocí. Nevím proč se hlouběji neponořila do vztahu mezi Lloydem a Jerrym, aby to v divákovi vyvolalo alespoň trochu emocí. Bohužel v takovém případě vystupuje Hanks jen jako sekundární andělíček štěstí a to je trochu otravné. Za mě naprosto zbytečný film, který vůbec nemusel vzniknout. Ale Tom musí mít radost, protože ten zbytečný film mu přinesl nominací na Oscara. (30.01.2020)

Film, který mimo jiné testuje, nakolik jsme my zkažení a cyničtí zpropadenci ještě schopní uvěřit, že na světě existuje (resp. rozhodne se existovat) slušný, dobrý, milující člověk, který neskrývá žádnou perverzi nebo děsivé tajemství, ale představuje veskrze pozitivní energii. Svým způsobem velmi očistný zážitek, byť mi občas Tom Hanks do role neseděl, někdy zjevně imituje jiného člověka mimo svou přirozenost (například jeho pohyby, způsob sezení, odpovídají útlé postavě pana Rodgerse, ne tolik oplácanému Hanksovi). Vytknput by se taky dalo, že Hanksova postava tu trpí určitou přeslýchavostí - když slyší něco, co se mu nelíbí, ignoruje to a snaží se změnit téma - když poslouchám nějaké rozhovory s Rodgersem, nezdá se, že b to dělal. Dokázal otočit směr k něčemu pozitivnímu ne změnou tématu, ale přerámováním a reagováním na to, co mu bylo řečeno - ale toho asi scenáristi nebyli ve stejné míře schopní (kdyby toho byl schopný každý, nebyl by pan Rodgers tak výjimečná osobnost - a když si něco přečtete o Rodgersovi, nejde ho než obdivovat, tenhle film zachycuje jen zlomek toho, co představoval). Ale tím to nechci komplikovat, je to určitě povedený, promyšlený a zajímavý film, který má dneska dobré uplatnění. (12.01.2020)